Petr Rezek

Studie Psychiatrie a filosofie (1963) patří mezi důležité texty Erwina Strause. Jejím hlavním tématem jsou jak praktické, tak teoretické problémy moderní psychiatrie poukazující na meze, které jsou dány její historickou vazbou na medicínu a přírodní vědy. Straus oproti tomu navrhuje psychiatrii i medicínu nově propojit také s humanitními vědami a filosofií. Měla tak vzniknout zcela nová disciplína, tzv. medicínská antropologie, která by základní problémy medicíny a psychiatrie, tedy problémy tělesného a duševního zdraví, tematizovala v přímé souvislosti se základními otázkami filosofie, mezi něž Straus řadí zejména otázku lidské přirozenosti a postavení člověka v celku světa. E. Straus navazoval na vybrané myšlenky a motivy fenomenologické filosofie Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Zatímco Husserlova i Heideggerova fenomenologická filosofie je v českém prostředí poměrně podrobně a široce recipována, fenomenologická psychologie a psychiatrie Strausova a jeho vrstevníků na takovou recepci zatím čeká. Ze Strausova rozsáhlého díla bylo zatím do českého jazyka přeloženo pouze několik vybraných ukázek. Přitom první kroky na cestě k podrobnější a širší recepci základních myšlenek a textů byly v českém prostředí podniknuty již v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, a to zásluhou Jiřího Němce a Petra Rezka. Český překlad Strausovy studie Psychiatrie und Philosophie, jehož autorem byl Petr Rezek, vznikl již v roce 1973, ale byl dosud uveřejněn pouze samizdatově. Z němčiny přeložil Petr Rezek. Překlad revidoval, ediční poznámku a doslov napsal Robin Pech.

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží. Reedici přítomného sborníku jsme začali připravovat jako poctu k jeho nedožitým 97. narozeninám. Jeho původní verzi sestavil k Dubského 55. narozeninám Petr Rezek v roce 1981. V té době, kdy se v Československu po „excesu“ „pražského jara 1968“ naplno rozběhla „normalizace“ politických poměrů vynucená tanky armád Varšavské smlouvy, nemohl již Ivan Dubský, podobně jako další zde přispívající autoři, oficiálně tvořit, resp. pracovat ve svém oboru. Ani tento sborník nemohl vyjít jinak než jako „samizdatový“ strojopis v nákladu rovném počtu přispěvatelů. Přesto se našli autoři schopní fundované filosofické reflexe a ochotní deklarovat svůj obdiv k Ivanu Dubskému v samizdatové publikaci. Kromě 11 domácích filosofů přispělo do sborníku i 5 autorů zahraničních, a 15 domácích básníků a spisovatelů. Byla by škoda, kdyby tento dodnes aktuální dobový dokument propadl zapomnění. Kromě úplné bibliografie Dubského textů, stručných medailonů zahraničních přispěvatelů a životopisné črty Lenky Hanovské ponecháváme všechny texty v původním znění.