Najnovšie - Prírodné vedy strana 4 z 26

Kosmolog Andrew Pontzen vysvětluje, jak nekonečný vesmír dostat do skladné a přenosné krabice - do počítače. Záhadné dění ve vesmíru, které přesahuje lidské chápání i lidská měřítka času a prostoru, je možné uchopit pomocí počítačových simulací; s pomocí simulací lze popsat vývoj galaxií, splývání černých děr či úlohu temné hmoty. Tato metoda byla vyvinuta pro modelování pochodů v zemské atmosféře a předpovídání počasí, od té doby se neustále zpřesňuje, zdokonaluje a nalézají se nové způsoby jejího využití. Autor, sám tvůrce simulací kosmu, vypráví příběh této metody, lidí, kteří ji rozvíjeli, i objevů, ke kterým přispěla. Proměňuje a rozšiřuje naše porozumění vesmíru, to vše v podivuhodně lehkém podání. - The Times (London) Elegantní podání... vzrušující zprávy bezprostředně z předních linií kosmologie. - The Wall Street Journal Skutečná pokladnice podmanivých příběhů... přináší hluboké úvahy o lidské snaze porozumět vesmíru - Science Splétá rigorózní vědu a nesnadnou teorii v podmanivé vyprávění... z komplikovaného dokáže udělat snadno pochopitelné. - New Scientist

A prímszámok zenéje és A kreativitás kódja szerzőjétől. „A rövidre zárásnak nem az a lényege, hogy gyorsan befejezzük az utat, hanem hogy ugródeszkát kapjunk egy új út megkezdéséhez. Megtisztított ösvényről, kiásott alagútról, megépített hídról van szó, amelyen át mások gyorsan elérhetik a tudás határait – hogy aztán ők is bejárhassák a maguk útját a sötétségbe.” Legendás rövidítések, amelyek elősegítették az emberi civilizáció kialakulását. Praktikus rövidítések, amelyek megkönnyítik a mindennapi életünket. Gyakran mondják, hogy a siker záloga a kemény munka. De a siker garanciája nem a kemény munka, hanem a rövidítés. A rövidítés teszi lehetővé a gyors problémamegoldást annak érdekében, hogy maradjon energiánk a komolyabb kihívásokra, maradandó alkotására. Miért pazaroljuk az időt egy hegy megmászására, amikor meg is kerülhetnénk? Marcus du Sautoy értelmezésében a matematika a rövidítés tudománya. Megmutatja, hogyan forradalmasította a diagramkészítés a terápiát, miért a számtan a leginvenciózusabb rövidítés, miért hatékonyabbak a rövidítések a legfejlettebb mesterséges intelligenciával szemben is. A rövidítés tudománya érdekes történetek, találós kérdések és rejtvények segítségével kínál stratégiát mindennapi problémáink megoldására. Így válik a rövidítés művészetének végső rövidítésévé. Marcus du Sautoy (1965) az Oxfordi Egyetem matematikaprofesszora, 2008-tól a Közérthető Tudományért Simonyi-professzora. 2009-ben a Royal Society a tudomány kitűnő népszerűsítéséért odaítélhető Faraday-díjjal jutalmazta, majd 2016-ban a tagjai közé választotta. Londonban él.  

„Egy legenda szerint a Titanicon azért nem látták meg időben a jéghegyet, mert a távcső be volt zárva egy szekrénybe, s a kulcs őrzője lemaradt a hajóról. Amikor pedig végül észrevették, már túl késő volt kitérni. Szemben a Titanickal, az emberiség hajóján van távcső, és látjuk is a jéghegyet. Már el is kezdtük az elkerülő manővert, de nem egyértelmű, hogy a hajó megússza-e egy csúnya ütközéssel, avagy olyan léket kap, amitől elsüllyed. Az biztos, hogy túl sokan vannak, akik egyelőre tényleg csak a napozószékeket rendezgetik, ahelyett, hogy az ütközésre készülnének, vagy a kitérési manővert segítenék. És persze vannak köztünk olyanok is, akik szerint nincs is jéghegy. Az elkerülés évtizedes folyamat, nem érezzük azonnal az irányváltást, és egyelőre nem is történik elég gyorsan. De ha minden utas besegít, akkor lehet gyorsítani a fordulatot.” „Miközben a közösségi média – néha még a tudományos hangok is – szenzációhajhász álhírekkel bombáznak minket, Bart István könyve hiteles tényekre alapoz. Közérthetően mutatja be az éghajlatváltozás okait és egyre súlyosbodó következményeit. Segít eligazodni a káoszban, kiszűrni a félrevezető narratívákat, sőt új motivációt adhat azoknak is, akik eddig tehetetlennek érezték magukat.” Ürge-Vorsatz Diána, a CEU professzora, az IPCC alelnöke. Dr. Bart István klímapolitikai szakértő húsz éve foglalkozik az éghajlatváltozás társadalmi-gazdasági hatásaival és a klímakatasztrófa mérsékléséhez szükséges szakpolitikai megoldásokkal. Végzettsége jogász és várostervező. Volt már eurokrata, magyar köztisztviselő, független tanácsadó és civil is. Jelenleg az Environmental Defense Fund környezetvédelmi szervezet munkatársa, a Klímastratégia 2050 Intézet igazgatója, az Energiaklub elnökségi tagja és az Egyensúly Intézet szakértője. Rendszeresen tart előadásokat és ad interjúkat a médiának, emellett számos tanulmánya és cikke jelent meg a klímaváltozás témájában.  

A 302-es semmiben sem hasonlított egy átlagos alfa hímhez. Egyáltalán nem volt harcos jellem, inkább a nőstények és a saját önzésének a rabja. Ha tehette, jó messzire menekült a veszély elől, ha megszorult, akkor más farkasoktól kunyerált élelmet, a teherbe ejtett nőstényeket pedig faképnél hagyta. Még egy véres csata alatt is képes volt félrevonulni szundikálni!  A könyv mégis egy renegát farkas drámai átalakulásáról szól: később a 302-es teljesen megváltozott, és öregkorára önfeláldozó falkavezér lett belőle egy olyan ínséges esztendőben, amikor egyáltalán nem volt könnyű gondoskodni az övéiről.  A szerző korábbi hősei, a 8-as és a 21-es után a 302-est is garantáltan a szívébe zárja majd az olvasó!  

Dr. Gordon Walker biokémikus, mikológus Útlevél a gombák birodalmába című kötete átfogó képet nyújt az élővilág egyik legnagyobb és legismeretlenebb csoportjáról.Megismerhetjük e csodálatos élőlények hihetetlen formagazdagságát, szaporodási módjaikat, összetett életciklusaikat, életmódjuk sokszínűségét, gyógyhatásaikat, kulturális szerepüket, és a legfontosabb mikroszkopikus gombák csoportjaiba is betekintést nyerhetünk. Megérthetjük a gombák ökoszisztémákban betöltött elengedhetetlen szerepét, illetve azt is, hogyan kapcsolódnak a körülöttük lévő élőlényekhez. A könyv első része kérdés-válasz formátumban íródott, amelyből megtudhatjuk, mi is az a micélium, miként fejlődtek a gombák az evolúció során, hogyan működik a biokémiájuk, mi módon rendszerezik őket manapság és hogyan hatnak a mai világunkra. Emellett hasznos információkat találunk benne a felelős gombagyűjtési gyakorlatokról, kiemelve többek között, hogy a természetben megtalált gombákat fogyasztás előtt minden esetben vizsgáltassuk meg hivatásos gombaszakellenőrrel, és még a gombák gasztronómiai felhasználásáról is sokféle érdekességet olvashatunk. A második rész a gombahatározás alapjaiba vezet be bennünket, és különféle gombákat, illetve más gombaszerű élőlényeket mutat be - a természetben megtalálható ízletes ehetőktől kezdve a mérgezőkön, gyógyhatású, termesztésre használt fajokon át egészen a szokatlan, bizarr formákig. Végül egy fejezet a gombavilág különleges jelenségeit tárja elénk, bemutatva a gombák sokszínűségét. A könyvet színes és részletes tudományos illusztrációk, gombafotók egészítik ki, segítve, hogy az olvasó elmélyítse tudását a gombák világában. A könyv remekül ötvözi a közérthető, mégis tudományos alapossággal tálalt hatalmas információhalmazt, miközben egyensúlyt teremt a könnyed, olvasmányos összefoglalók és a mélyebb, tudományos háttér között. Aki a gombák világáról alapos és átfogó ismeretekre vágyik, mindenképpen tegye a polcára ezt a gazdagon illusztrált és olvasmányos munkát.  

A természetben tett felfedezőutak a kertkapunk előtt kezdődnek. Ezernyi kisebb-nagyobb izgalmas és lenyűgöző jelenség játszódik le itt - feltéve, hogy észrevesszük őket. A természet jelbeszéde pontosan ebben segít: hogy meglássuk azokat a jeleket, amelyeket a szél, a felhők, a növények és az állatok adnak le. A százszorszép felcsap időjósnak, a daru élő hőmérő, a körömvirágtól pedig megtudhatjuk, hány óra van. Peter Wohlleben sokféle természeti jelenséget bemutat, és hasznos ötleteket kapunk tőle a kerti munkákhoz is az öntözésen át a fagyvédelemig. Megismertet minket a hétköznapi jelenségek és az ismert népi bölcsességek tudományos hátterével, miközben lerántja a leplet néhány mítoszról. Praktikus tudnivalókban és érdekes tényekben bővelkedő könyve érzelmes védőbeszéd a természet védelme mellett. „A víz a kert életelixírje. A földről adott esetben akár le is mondhatnának a növények, de az esőről nem. Ezért a növekedés nagyon jelentős mértékben az éves csapadék mennyiségének a függvénye. A hűsítő nedvesség általában hosszú utat tesz meg, mire elér hozzánk. A távoli óceán fölött a vízgőz a napsütésben felszáll az atmoszférába, majd a szárazföld fölött a hűvösebb légrétegekben kondenzálódik, és újra lehull a talajra. Ha úgy vesszük, az eső voltaképpen folyékony napfény."

Ešte nikdy sme nemuseli nasýtiť toľko ľudí ako dnes. Napriek tomu nerozumieme tomu, odkiaľ naše potraviny skutočne pochádzajú, ako nás naše stravovacie požiadavky formujú a prečo to drastickým spôsobom ovplyvňuje našu planétu. Výsledkom je, že pri ekonomických, politických a každodenných rozhodnutiach považujeme za samozrejmosť a nedokážeme doceniť to, čo umožňuje celý náš život: jedlo. V tejto ambicióznej, mýty búrajúcej knihe Václav Smil skúma mnohé pálčivé otázky, ktorým čelí dnešný svet: Prečo sú niektorí z najväčších svetových producentov potravín zároveň krajinami s najviac podvyživeným obyvateľstvom? Prečo plytváme toľkými potravinami a ako to môžeme vyriešiť? Mohli by sme sa všetci stať vegánmi a byť zdraví? Autor skúma globálnu históriu výroby potravín, aby pochopil, prečo niektoré zvieratá chováme a iné nie, prečo väčšina kalórií na svete pochádza len z niekoľkých plodín a ako sa to môže v budúcnosti zmeniť. Ako nasýtiť planétu je na údajoch založená, dôsledne preskúmaná príručka, ktorá ponúka riešenia nášho nefunkčného globálneho potravinového systému.

Co dělat, když teplota na teploměru pořád stoupá — a možná už neklesne. Planeta se otepluje a lidstvo musí řešit vršící se dopady klimatické změny: sucho, záplavy, stoupající hladiny moří… Globální oteplování má však i mnohem přímočařejší dopady na jedince, společnost i globální systémy — je prostě stále větší horko. A vlny veder i rostoucí průměrná teplota si začínají vybírat svou daň: nejen na lidském zdraví, ale také na tom zvířecím, na čím dál náročnějším a nákladnějším zemědělství, v rychlejším šíření virů a nákaz, ve větším počtu migrantů či v technologických výzvách. Kniha Vedro zkoumá všechny tyto jevy, vysvětluje, jak různé vlny veder vlastně vznikají, mapuje jejich dopady po celém světě a za pomoci vědců, zemědělců i obyčejných lidí hledá cesty, jak jim čelit. Problému stoupajícího horka se totiž v následujících desetiletích nevyhne nikdo na planetě.

Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků, kteří s každým objevem zjišťují, že příroda je ještě záhadnější, než se dříve mohlo zdát. Živě a srozumitelně podaný výklad doplňují výstižné charakteristiky hlavních postav fyzikální vědy druhé poloviny tohoto období, s nimiž se autor dobře znal.

Držitel Nobelovy ceny za fyziku a popularizátor Frank Wilczek v knize Deset klíčů k realitě nabízí čtenářům srozumitelný, ale hluboký výklad o naší fyzikální realitě založený na nejnovějších poznatcích moderní vědy. Důkladné pochopení často velmi neintuitivních závěrů současné fyziky přitom přirovnává ke znovuzrození - vyžaduje totiž přehodnocení myšlenkových modelů o fungování světa, které jsme si všichni vybudovali v dětství. Místo popisu holých faktů mu jde především o ucelené sdělení, jak vypadá a funguje vesmír: Je v něm mnoho místa, času, hmoty a energie (včetně té dosud nespatřené), a přitom jen několik elementárních ingrediencí a zákonů. Vše podléhá stálé změně, evolucí se vynořuje veškerá složitost světa, lidské vědomí, společnost i civilizace. V závěru knihy tak autor zdůrazňuje propojení všeho živého i neživého napříč celým kosmem a v přesvědčivě humanistickém duchu nás vyzývá k osvobození se od předsudků, k co nejširší empatii a k morální odpovědnosti.

Ačkoli se nám z dokumentárních filmů může zdát, že v přírodě pro nedokonalost není místo, opak je pravdou. Italský filozof a odborník na evoluci Telmo Pievani ve svém inspirativním a hutném pojednání srozumitelně ukazuje, že nedokonalost je všudypřítomná a nebýt jí, nejenže by na Zemi neexistoval rozmanitý život, ale nevznikla by vůbec Sluneční soustava, ba ani samotný vesmír. Evoluce pracuje s tím, co má po ruce, místo aby nové struktury vytvářela zcela od začátku. A přestože je výsledek nedokonalý, jako například lidský mozek, podstatné je, že funguje - byť ne vždy úplně spolehlivě. Na základě prozkoumání světa od velkého třesku po evoluci člověka Pievani předkládá šest zákonů nedokonalosti, které shrnují její obrovský význam.

Doba mikročipů se blíží ke konci. Jak se tranzistory zmenšují bezmála do velikosti atomu, fenomenální růst výpočetního výkonu se nevyhnutelně zhroutí. Tato změna však předznamenává zrod nového revolučního typu kvantového počítače. Ty slibují bezprecedentní nárůst výpočetního výkonu a umožňují pokrok, který by mohl převrátit všechny aspekty našeho každodenního života. Zatímco média se dosud soustředila především na jejich ohromující potenciál k prolomení všech známých metod šifrování, mimo jejich zájem probíhá závod o využití neuvěřitelné síly kvantových nástrojů, která povede k revoluci v průmyslu. Výrobci automobilů, lékařští výzkumníci a poradenské firmy sázejí na kvantové počítače, aby mohli navrhovat efektivnější vozidla, vyrábět nové léky zachraňující životy nebo zefektivnit podnikání. To je však teprve začátek. Kvantové výpočty bychom mohli využít k dekódování složitých chemických procesů potřebných k výrobě levných hnojiv a k rozpoutání „druhé zelené revoluce“. K vytvoření super baterie, která umožní vznik slunečního věku, nebo k návrhu reaktorů jaderné fúze pro výrobu čisté, bezpečné a obnovitelné energie. Může dokonce odhalit ďábelsky obtížné skládání proteinů, které je základem dosud nevyléčitelných nemocí, jako je Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba. Neexistuje jediný problém, se kterým by se lidstvo potýkalo a který by nebylo možné řešit pomocí kvantových počítačů. Michio Kaku, který celý svůj profesní život strávil prací na kvantové teorii, vypráví se svou typickou zřetelností a nadšením vzrušující příběh o překročení této vědecké hranice a o závodu, ve kterém se nehraje o nic menšího než o budoucnost lidstva.

Vieme, že vesmír mal začiatok, veľký tresk, keď sa rozpínal z nepredstaviteľného stavu s vysokou hustotou na všeobsahujúcu vesmírnu ohnivú guľu a potom na vriacu kvapalnú hmotu a energiu, ktoré zasiali semienka všetkého od čiernych dier až po istú hornatú planétu. Planétu, čo obieha okolo hviezdy neďaleko hranice špirálovitej galaxie, kde sa náhodou vyvinul život, ako ho poznáme. Čo sa však stane s vesmírom na konci príbehu? A čo to znamená pre nás práve teraz? DR. KATIE MACKOVÁ nad týmito otázkami uvažuje už od svojich študentských čias, keď jej profesor astronómie povedal, že vesmír by mohol zaniknúť kedykoľvek a okamžite. Toto odhalenie ju podnietilo vydať sa na cestu teoretickej astrofyziky. Teraz nás s veselým dôvtipom a svojským humorom berie na neuveriteľnú prehliadku piatich možností, ako môže zaniknúť kozmos: veľký krach, tepelná smrť, veľké roztrhanie, vákuový rozklad (ktorý by mohol nastať kedykoľvek!) a odraz. Kniha Zánik všetkého nás prevedie špičkovou vedou a významnými konceptmi kvantovej mechaniky, kozmológie, teórie strún a mnohých ďalších oblastí. Zároveň ide o skutočne zábavnú a prekvapivo povzbudivú jazdu k najvzdialenejším kútom všetkého nášho poznania. Pred čitateľom sa odvíja „strhujúci a elegantný“ pohľad na päť spôsobov, akými by mohol zaniknúť vesmír, ako aj neuveriteľné poznatky, ktoré každý z týchto scenárov odhaľuje o najdôležitejších konceptoch v kozmológii. Zaradané medzi 100 významných knižných titulov. Kniha roka podľa THE WASHINGTON POST, THE ECONOMIST, NEW SCIENTIST, PUBLISHERS WEEKLY a THE GUARDIAN.

SMRŤ je fascinujúca sama osebe. Týka sa každej živej bytosti, rovnako ľudí aj stromov. Snáď preto vnímame tému smrti veľmi osobne. Len málokto sa na ňu dokáže pozrieť s nadhľadom, z perspektívy života trvajúceho milióny rokov. V tomto kontexte získava smrť celkom iný význam. Odrazu je nevyhnutným predpokladom vývoja a pokroku. Smrť uvoľňuje miesto životu, vytvára miliardy príležitostí a dokonca formuje krajinu. Kniha SMRŤ STROMU je úchvatným príbehom o fungovaní lesa, v ktorom smrť hrá hlavnú rolu.

V knihe Stretnutia s medveďom približuje známy spisovateľ a fotograf prírody Ivana Kňaze svoje vlastné skúsenosti zo stretnutí s našou najväčšou šelmou, ktoré nadobudol počas dlhých rokov pozorovania a fotografovania tohto živočícha. Autor v knihe opisuje správanie medveďov nielen v ich prirodzenom prostredí, ale predovšetkým pri strete s ľuďmi. Čerpá pritom nielen z vlastných poznatkov, ale aj z rozprávania svojich mnohých priateľov lesníkov. Autor nás sprevádza cez svoje príbehy a skúsenosti, kde odhaľuje svoje prvé dojmy a postupné porozumenie správaniu sa medveďov. Z pohľadu prírodovedca a zároveň vášnivého pozorovateľa divo žijúcich zvierat nám autor ponúka pohľad do ich života, ich návykov a prispôsobení sa prírodným podmienkam. Zaujímavým a originálnym je aj prístup autora, ktorý svoje zážitky z pozorovania divej zveri ponúka čitateľom nielen opisom, ale ilustruje ich aj autentickými fotografiami.

Vedci sa za ostatné storočie mnoho naučili. Renomovaná fyzička a autorka youtubového seriálu Sabine Hossenfelder prináša knihu o najväčších otázkach života z pohľadu fyziky. Nielenže v súčasnosti nevieme vysvetliť vznik vesmíru, ale je otázne, či ho niekedy budeme vedieť vysvetliť. Názor, že v časticiach existujú celé vesmíry alebo že častice disponujú vedomím, nemá vedecký základ, rovnako ako hypotéza, že náš vesmír je počítačová simulácia. Na druhej strane je ťažké úplne vylúčiť myšlienku, že samotný vesmír disponuje vedomím. Podľa Sabine Hossenfelderovej nie je náhoda, že termínmi kvantové previazanie a energia vákua radi operujú liečitelia, médiá a predavači zaručených liekov na všetky choroby sveta. Kým nemáte doktorát z fyziky, len ťažko odlíšite jednu hatlaninu od druhej. Sabine Hossenfelder sa v tejto pútavej knihe, ktorá človeka núti k zamysleniu, zaoberá najväčšími otázkami života: Existuje ešte minulosť? Dokážu častice myslieť? Bol vesmír stvorený pre nás? Vylúčila fyzika slobodnú vôľu? Dospejeme niekedy k teórii všetkého? Autorka objasňuje, ako ďaleko sú fyzici na ceste k zodpovedaniu týchto otázok, kde sú súčasné limity vedy a aké otázky môžu ostať navždy nezodpovedané. Jej kniha ponúka zrozumiteľný a zároveň zábavný pohľad na niektoré z najťažších hádaniek, aké existujú, a poskytne čitateľom solídny prehľad o tom, čo vieme – a čo nevieme.

Vápencové skály, bukové lesy, orchidejové louky, rozmanitá fauna či minerální prameny. To vše a ještě mnohem víc jsou Bílé Karpaty, pohoří, jehož ráz odpradávna utvářela lidská ruka. Vydejte se do magií opředeného domova žítkovských bohyní, jehož pestrost se odráží nejen v přírodě, ale také v bělokarpatském kulturním dědictví. S tímto průvodcem poznáte historii i slavné osobnosti zdejšího kraje, získáte tipy na výlety, objevíte zajímavé stavby a navštívíte místa v krajině, která zůstávají turistům skryta.

Přepadá vás někdy úzkost ze stavu naší planety? Klimatická změna, ztráta biodiverzity nebo oceány plné plastů jsou zásadní problémy, ale panika nám nepomůže víc než popírání. Hannah Ritchie rozebírá sedm hlavních environmentálních vy?zev lidstva a ukazuje nám, jak je zvládnout. Když to dokážeme, poprvé v historii dosáhneme skutečné udržitelnosti. V knize najdete mnohá překvapivá fakta, například: - Pokud se omezíme v konzumaci hovězího masa, pomůžeme planetě víc než tříděním odpadu. - Miliony lidí umírají v důsledku znečištěného ovzduší, a přesto dnes dy?cháme nejčistší vzduch za posledních sto let. - Růst velkoměst přírodu neničí, život v nich je pro Zemi naopak šetrnější. Lidstvo se už zvládlo vypořádat s ozonovou dírou — a je schopné si poradit i s klimatickou změnou.

Ptáci představují nejrozšířenější velká zvířata: obývají všechny kontinenty i oceány. Jejich rozmanitost a pestrobarevnost způsobují, že jsou nesmírně fascinující. Tato kombinace z nich tvoří člověkem nejčastěji pozorované tvory. Od okamžiku, kdy se ptáci před 150 miliony let poprvé objevili, se u nich vyvinula úchvatná škála řešení všemožných problémů, mezi kterými vyniká především schopnost létat. Jejich životy jsou tak stejně zajímavé jako jejich vzhled. Život ptáků je klasickým dílem popisujícím fascinující ptačí život. Nové vydání doplňují nejčerstvější poznatky a tvoří tak vynikající úvod do ptačí problematiky. Život ptáků se věnuje zásadním fázím v životě ptáků a potížím, se kterými se musí vypořádat: učení se létat, hledání potravy, komunikaci, páření a pečování o hnízda, vejce a mláďata, migraci, čelení nebezpečí a přežití v tvrdých podmínkách.