Najnovšie - Prírodné vedy strana 6 z 26

Kniha doplňuje předchozí tři díly o další regresní modely, konkrétně parametrické i semiparametrické modely pro analýzu času do události, regresní stromy a vybrané mnohorozměrné metody, jako je PCA nebo LDA. Text knihy je praktickou příručkou analýzy dat v prostředí R. Je sestaven z 20 vzorově vyřešených a okomentovaných příkladů, které mají za cíl nejen představit danou metodu, ale také poukázat na problémy, na které může čtenář narazit při analýze vlastních dat. Text je psán jednoduchým jazykem, srozumitelným pro čtenáře s biologickým vzděláním. Kniha je určena především studentům a kolegům z biologických oborů, ale také veterinárních, lékařských a farmaceutických oborů.

Majú medvede vražedné úmysly? Čo spraví čajka, keď ju vyplašíte? Ako si poradiť s premnoženými potkanmi? Asi dvesto druhov živočíchov naprieč dvesto krajinami sveta pravidelne komplikuje ľuďom život. Zabitie a usmrtenie, masová vražda, nebezpečné napadnutie. Vlámanie a krádež. Únosy tiel. Veľká lúpež slnečnicových semienok. Srny a losy neopatrne vstupujú na vozovku. Supy a čajky z neznámych príčin vandalizujú majetok. Husi znečisťujú verejné priestranstvá a hlodavce nedovolene vstupujú do súkromných obydlí. Každý z týchto sporov vyžaduje špecifické lokálne riešenie šité na mieru dotknutým druhom a dotknutým stranám. Pred sebou máte to najlepšie z dvoch rokov výskumnej práce a putovania po svete. Americká spisovateľka Mary Roach prináša ďalšiu pozoruhodnú knihu, tentoraz o konfliktoch medzi ľuďmi a voľne žijúcimi zvieratami. Cestuje a učí sa, ako si poradiť s hladným medveďom, ochutnáva návnadu na potkany, nechá sa prepadnúť makakom. Spolu s forenznými vyšetrovateľmi útokov zvierat, odborníkmi na kolízie medzi ľuďmi a slonmi, expertom na riadenú demoláciu obrích stromov či génovými inžiniermi odhaľuje, že najväčším problémom divočiny, a zároveň jeho riešením, je človek. Fascinujúca a vtipná kniha Zločin a srsť ponúka nádej na harmonické spolužitie so zvieratami v neustále sa rozširujúcom ľudskom prostredí.

S českou předmluvou půdního biologa a ekologa Ladislava Mika Kniha Zbývá šedesát sklizní, jejíž název vychází z mrazivého varování OSN, že světovou půdu můžeme ztratit během jediného lidského života, odhaluje, jak potravinářský průmysl ohrožuje planetu. Jednoduše řečeno, bez půdy nebudou potraviny - konec hry. A času ubývá. Philip Lymbery, mezinárodně uznávaný autor knih Farmagedon a Mrtvá zóna, cestuje z Velké Británie do Itálie, z Brazílie do Gambie a do USA, vydává se do zákulisí průmyslového zemědělství a konfrontuje velké zemědělsko-průmyslové podniky zvané „Big Ag“ s tím, že megafarmy, chemikálie a klece se zvířaty ničí krajinu a zemědělskou půdu a ohrožují vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, potraviny, které jíme, a přírodu, které si tolik ceníme. Při svém pátrání však Lymbery nachází i naději, a to u průkopníků, kteří bojují za oživení krajiny, přehodnocují metody zemědělského hospodaření, znovuobjevují tradiční techniky a vyvíjejí nové technologie, abychom byli schopni uživit neustále rostoucí světovou populaci. Poutavá a přesvědčivá kniha Zbývá šedesát sklizní nejen ukazuje, proč jsou budoucí sklizně důležitější než kdykoli předtím, ale také odhaluje, jak můžeme naši planetu ozdravit a zajistit budoucnost šetrnou k přírodě.

„Příroda pro mě představuje největší zdroj nadšení, největší zdroj vizuální krásy a největší zdroj intelektuálního zájmu. Je to největší zdroj tolika věcí v našich životech, že jen kvůli ní stojí za to žít.“ David Attenborough V Živé planetě zkoumá David Atteborough svým typickým způsobem síť života na planetě Zemi. Na cestě nevynechává ani jedno z dvanácti hlavních přirozených prostředí a doprovází nás na všechny čtyři světové strany, na nejnižší bod v oceánu, na nejvyšší místo v horách i do vzduchu nad nimi. Vysvětluje, jak jsou všude na světě živoucí organismy vzájemně provázány spletitými vztahy nezbytnými nejen pro jejich přežití, ale i pro přežití celé planety. Živá planeta je druhým titulem z Attenboroughovy průkopnické trilogie.

Tato kniha vám umožní zblízka nahlédnout do fascinujícího světa sopečné činnosti: Od toho, jak se vulkány rodí, až po jejich neuvěřitelnou sílu, která je schopna ovlivnit krajinu, podnebí i život na Zemi. V knize se dozvíte, jak sopky vznikají a jak se projevují nejenom na Zemi, ale v celé Sluneční soustavě. Sopky mohou být mohutné i krásné, ale zároveň je v jejich majestátu i něco hrozivého. Přesto si bez nich neumíme představit ani vznik života na Zemi, a ani jeho další vývoj.

Příroda je pro řadu z nás místem, které intuitivně vyhledáváme, když potřebujeme zbavit hlavu tíživých myšlenek, nabrat energii a zahnat stres. Při procházkách v lese se často cítíme mnohem lépe než jinde, lehčí a zdravější. V posledních letech tyto pocity potvrzují i věda a medicína: příroda prospívá našemu zdraví. Napadlo vás ale, že tento léčivý vztah lze cíleně podpořit a prohloubit tím, co a jak v lese děláme? Češi jsou známí tím, že do lesa chodí rádi, třeba sbírat houby. Ve skutečnosti však mnozí z nás vnímali vztah s přírodou naposledy v dětství, kdy jsme si v ní dokázali uvolněně hrát a tvořit. Tuto radost a štěstí však můžeme zažívat i jako dospělí, začneme-li se s přírodou propojovat skrze své smysly. Lesní terapie na principech metody šinrin-joku má své kořeny v Japonsku, kde pomáhá obnovovat zdraví lidí i lesa posilováním jejich vzájemného vztahu. Vede nás k tomu, abychom si vzpomněli na naši přirozenou schopnost prožívat přítomný okamžik a sebe samé na hlubší úrovni, než nám zrovna naše mysl dovoluje. A to má celou řadu zdravotních benefitů. S lesní terapií, moderní metodou v oblasti zdravého životního stylu, vás seznámí Aleš Miklík, jeden z prvních certifikovaných průvodců ve svém oboru.

Jeden z najvplyvnejších mysliteľov našej doby, Stephen Hawking, je intelektuálny idol, známy nielen pre dobrodružnosť svojich myšlienok, ale aj pre jasnosť a vtip, s ktorými ich vyjadruje. V tejto novej knihe nás Hawking zavedie k hraniciam teoretickej fyziky, kde pravda je často zvláštnejšia ako výmysel, aby nám laickým jazykom vysvetlil princípy, ktorými sa riadi náš vesmír. Podobne ako mnohí z komunity teoretických fyzikov, profesor Hawking hľadá odhalenie svätého grálu vedy – nepolapiteľnú Teóriu všetkého, ktorá leží v srdci kozmu. Postupným a často hravým štýlom nás sprevádza svojím výskumom, aby odhalil tajomstvá vesmíru – od supergravitácie k supersymetrii, od kvantovej teórie k M-teórii, od holografie k dualite. Berie nás k neprístupným hraniciam vedy, kde teória superstrún a p-brán môže skrývať definitívny kľúč k tejto skladačke. A dovoľuje nám vstúpiť za kulisy jedného zo svojich najvzrušujúcejších intelektuálnych dobrodružstiev, keď hľadá „spojenie Einsteinovej všeobecnej teórie relativity s myšlienkou Richarda Feynmana o viacnásobných históriách do úplnej zjednotenej teórie, ktorá opíše všetko, čo sa deje vo vesmíre“. Profesor Hawking nás s prekypujúcim temperamentom, na ktorý sme uňho zvyknutí, pozýva na neobvyklú cestu priestoročasom. Mnohovravné štvorfarebné ilustrácie pomáhajú pri vysvetľovaní tejto cesty do fantastickej krajiny divov, kde sa častice, brány a struny pohybujú v jedenástich rozmeroch; kde sa čierne diery vyparujú a miznú, berúc svoje tajomstvo so sebou; a kde prvotné kozmické semeno, z ktorého vyklíčil náš vlastný vesmír, bolo len malým orieškom. Vesmír v orechovej škrupinke je základným čítaním pre každého, kto chce porozumieť vesmíru, v ktorom žijeme. Podobne ako jeho dvojča, kniha Stručné dejiny času, nás zoznamuje so vzrušením, ktoré pociťuje vedecké spoločenstvo pri odhaľovaní tajomstiev kozmu. OBSAH PREDSLOV 1. KAPITOLA Stručná história relativity Ako Einstein položil základy dvoch fundamentálnych teórií dvadsiateho storočia: všeobecnej teórie relativity a kvantovej teórie. 2. KAPITOLA Tvar času vEinsteinova všeobecná teória relativity dáva času tvar. Ako to možno dať do súladu s kvantovou teóriou. 3. KAPITOLA Vesmír v orechovej škrupinke Vesmír má rozmanité histórie, z ktorých každá je určená drobným orieškom. 4. KAPITOLA Predpovedanie budúcnosti Ako môže strata informácie v čiernych dierach obmedziť našu schopnosť predpovedať budúcnosť 5. KAPITOLA Ochrana minulosti Je možné cestovanie v čase? Mohla by sa vyspelá civilizácia vrátiť a zmeniť minulosť? 6. KAPITOLA Naša budúcnosť? Star Trek áno alebo nie? Ako sa bude biologický a elektronický život stále rýchlejšie vyvíjať k čoraz zložitejším štruktúram. 7. KAPITOLA Krásny bránový svet Žijeme na bráne, alebo sme iba hologramy? Slovník Odporúčaná literatúra Poďakovanie Register

Vážky létají přes oceán z Indie do Mosambiku, i když jejich tělo disponuje zásobou energie jenom na čtyři hodiny letu. Vorvaňovci při potápění do tříkilometrových hloubek stráví pod hladinou skoro čtyři hodiny. Z toho, co o jejich organismu víme, ale vyplývá, že by jim už po hodině ponoru mělo hrozit utonutí. Had bojga šplhá po hladkých sloupech díky tomu, že na sobě uváže uzel. Pavouci křižáčci používají svou síť jako prak a nechávají se z ní vystřelit na kořist. Drobným roztočům slouží k dopravě na květy vybraných druhů rostlin jako živý taxík kolibříci. Ve volném pokračování bestselleru Desatero smyslů nám biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr zblízka ukáže nejrozmanitější způsoby pohybu živočichů i extrémní výkony, jakých jsou tvorové schopni. Možnosti přesunu z místa na místo, které si zvířata vyvinula, patří totiž k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává, nejednou nad nimi zůstává rozum stát a mnoho z nich stále halí tajemství.

Soubor modelových otázek je určen zájemcům o magisterské i bakalářské studium na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a slouží především k opakování poznatků získaných středoškolským studiem fyziky. Zadání a tematika otázek určují rozsah požadovaných znalostí, které by měl uchazeč ovládat.

"Učební texty Lékařská biologie a genetika jsou zaměřeny především na genetické problémy, které jsou významné pro studium medicíny; shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Texty jsou rozděleny do tří dílů. Druhý díl se soustředí na vybranou problematiku molekulární genetiky, onkogenetiky, genetiky vývoje, na vrozené vady, teratogenezi a interakci genů s prostředím."

Od nepaměti nám bylinky pomáhají od bolesti, hojí rány, detoxikují organismus. Mnohé našly uplatnění v odborném lékařství, některé z nich se využívají dodnes. V knize neznam bylin a rostlin s komplexními informacemi: – místo výskytu – období sběru – léčivé vlastnosti – rady a tipy pro využití v kuchyni i kosmetice Využijte kouzla a síly přírody a vneste je do svého života!

Tato monografie zkoumá rozdíly v kvalitě živočišné stravy, které souvisejí se sociální strukturou osídlení, stejně jako s ekonomickou orientací společnosti na Pohansku a v jeho okolí. Osteologické soubory, často označované jako „kuchyňský odpad“, přinášejí nejen důležité informace o spotřebě živočišné potravy, ale odrážejí také povahu chovu hospodářských zvířat. Osteologická studijní oblast Pohansko sestává celkem ze sedmi lokalit, z nichž tři se nacházejí mimo hradiště. Časové spektrum jejich datování sahá od období raného středověku (RS1) do konce velkomoravského období (RS4).

Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž. Jen jsme na to zapomněli. Je zažitým zvykem západní kultury mluvit a psát o těle, přírodě nebo fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení. Kvůli tomuto odloučení také bylo možné proměnit téměř vše živé i neživé ve zdroje — a tím přivést planetu na pokraj kolapsu. Máme-li se tedy postavit k environmentálním problémům čelem, nemůžeme se zabývat pouze následky lidského konání; je nutné zaměřit se rovněž na mentální a kulturní vzorce, jež mu předcházejí. Filozof David Abram takovou proměnu myšlení ve své pozoruhodné knize Stávat se zvířetem předkládá. Není to však přeměna intelektuální, nýbrž fyzická. Abram situuje lidskou mysl zpátky tam, odkud před staletími prchla — zpátky na zem, mezi kamení a ptačí skřeky, do bezprostředního prožívání hmatatelného světa. Vrací lidi mezi zvěř a zvíře zpět do člověka.

Vydajme sa spolu so svetoznámym fyzikom Carlom Rovellim do srdca čiernej diery. Stratíme sa za jej horizontom a padáme trhlinou do hlbín vesmíru. Geometria sa mení. Čas a priestor sa zvláštne rozpínajú a zmršťujú, až sa nakoniec úplne rozplynú v jadre čiernej diery a zrodí sa biela diera. Rovelli zasvätil svoju kariéru analýze myšlienok deformujúcich sa v čase všeobecnej relativity a skúmaniu mätúcich neistôt kvantovej mechaniky. V Bielych dierach čitateľovi bez ostychu odhaľuje myseľ vedca počas práce. Pozorne sleduje svoj napínavý výskum a uvažuje, či by sa všetky čierne diery mohli raz zmeniť na diery biele. Rovnako pútavo píše o práci vedca aj o zázrakoch vesmíru. Delí sa s nami o strach, neistotu a časté sklamanie zo skúmaných hypotéz a neznámych svetov, ale aj o radosť z nových myšlienok smerujúcich k nečakaným záverom. Pozýva nás zažiť horúčku vedeckého bádania a povedie nás až k ďalekým horizontom… kde zažijeme na vlastnej koži zvláštny a prekvapivý život bielej diery.

McIntyre páratlan betekintést nyújt a farkasok viselkedésébe és Yellowstone híres farkas-újratelepítési projektjébe. A szürke farkas visszatérése a Yellowstone Nemzeti Parkba ugyanis minden idők egyik leghíresebb természetvédelmi sikertörténete. A Druid Peak volt a leghíresebb falka a Yellowstone Nemzeti Parkban, sőt talán az egész világon. Egyik első vezérét, a 21-es farkast a nevelőapja, a 8-as, a sorozat első könyvének (Egy farkas diadalútja) főszereplője nevelte fel. Kettőjüknek különösen szoros volt a kapcsolata, és a 21-es sok olyan vezetői képességről tett tanúbizonyságot később, melyeket mentorától tanult. Ez a drámai, igaz történet a 21-és alfa-hím és a 42-es, az ő hűséges alfa-nőstényének a története, akik rendíthetetlen bátorságukról és szokatlan jóindulatukról váltak ismertté, és akik hosszú évekig uralták a park területét.

A földrengéseket – mint a legpusztítóbb természeti katasztrófák okozóit – már régóta különös figyelem kíséri. Ezek kiváltó okára többféle elmélet látott napvilágot.„Robert Hooke (1635–1703) [...] a földrengéseket kapcsolatba hozta a hegységképző erőkkel. [...] Tobias Mayer (1723–1762) göttingeni egyetemi tanár [...] a földrengéseket gravitációs tömegátrendeződések hatásával magyarázza.A XIX. század előtti szeizmológiai elméletek három csoportba oszthatók:• a mechanikus mozgásokra épülő elképzelések,• a Föld belsejében lévő központi tüzet vagy több tűzfészket feltételező modellek,• az elektromos jelenségek hatására épülő modellek.René Descartes (1596–1650) a földi folyamatokat és ezen belül a földrengéseket is a Föld kihűlése következtében keletkező mechanikus feszültségekkel magyarázta (Descartes, 1644).A barokk kori földrengéstudomány legelterjedtebb elmélete a Föld belsejében található központi tűzön vagy tüzeken alapult. Ennek az áramlatnak talán legnagyobb hatású művét Descartes kortársa, a német jezsuita Athanasius Kircher (1602–1680) írta meg [...] Nála a központi tűz mellett további tűzfészkek is szerepelnek, amelyek egyaránt felelősek a vulkánok kitöréseiért és a földrengésekért. A tüzeket – amelyek forrásai a kén, a bitumen és a kőszén – csatornák kötik össze egymással. [...] Buffon (Georges-Louis Leclerc, 1707–1788) könyvében égő anyagok föld alatti robbanásait okolja a földrengésekért (Buffon, 1749). [...] A XVIII. század közepétől az akkor folyó elektromos kísérletek hatására születtek meg a földrengéseket elektromos kisülésekkel magyarázó elképzelések. Ezen áramlat leghíresebb képviselője az angol William Stukeley (1687–1765) volt, aki azt tételezte fel, hogy a földrengések a szilárd Föld és a légkörközötti elektromos kisülések következtében keletkeznek (Stukeley, 1750).”(Varga Péter: A magyar tudomány történetének büszkesége: 200 éve jelent meg Kitaibel Pál és Tomcsányi Ádám könyve az 1810. évi móri földrengésről)Alfred Wegener (1880–1930) „kontinensvándorlás” elmélete és Harry Hess (1906–1968) „tengerfenék-terjeszkedés” elmélete után az elemzések a földrengések kiváltó okát lemeztektonikai okokra vezették vissza. A jelenleg is általánosan elfogadott elmélet szerint a földrengések kiváltó oka az, hogy a Föld kéreglemezeiben a tektonikus erők hatására felhalmozódott rugalmas energia – a kőzetlemezek nyírószilárdságának a tönkremenetele miatt – felszabadul és lökéshullámmá válik, ami a Föld belsejében és a felszínen szétterjed.Viszont ha megvizsgáljuk a földrengésészlelések eredményeit, akkor arra a megállapításra kell jutnunk, hogy ez az elmélet nem felelhet meg a valóságnak.Lehetséges, hogy a földrengések kiváltó oka más fizikai jelenség?

A számok nem hazudnak szerzőjének új könyve Soha ennyi információnk nem volt arról, hogyan működik a világ, a legtöbbünknek még sincs róla semmi fogalma. Ez a könyv egy fontos valóság-ellenőrzési segédlet, legyen szó energiáról, élelmiszer-termelésről, anyagi világunkról, globalizációról, bolygónk jövőjéről és túlélési esélyeinkről. Ahhoz, hogy hatékonyan kezelhessük a problémákat, vagy legalább tegyünk egy próbát, értenünk kell a tényeket. Smil a legújabb tudományos eredményekre támaszkodva veszi számba a létünket meghatározó tényezőket, és nem fél a félretájékoztatás forrásainak bélyegezni olyan meghatározó gondolkodókat, mint a történész Yuval Noah Harari vagy a nyelvész Noam Chomsky. Legjobb tudása szerint igyekszik megválaszolni a feszítő kérdést: visszavonhatatlanul bukásra vagyunk-e ítélve, vagy fényes jövő vár ránk. "Smillel egyet lehet érteni és lehet vele vitatkozni - el lehet fogadni vagy el lehet utasítani csak a tényekre támaszkodó érvelését -, de figyelmen kívül hagyni nem lehet." The Washington Post

A Harvard elismert asztrofizikusának és a Földönkívüli bestsellerszerzőjének legújabb könyve arról szól, hogy miért kulcsfontosságú az emberiség túlélése szempontjából, hogy csillagközi civilizációvá váljunk, és azt is részletesen kifejti, hogyan hódíthatnánk meg a világűrt.A New York Times bestsellerében, a Földönkívüliben Avi Loeb, a Harvard csillagászati tanszékének leghosszabb ideig regnáló vezetője egy olyan elmélettel állt elő, ami komoly visszhangot keltett a tudományos világban. Azt állította, hogy valószínűleg egy távoli csillagrendszerből származó technológiai eszköz látogatott el a naprendszerünkbe. Ez a provokatív, ugyanakkor meggyőzően kifejtett felvetés több millió embert gondolkodtatott el világszerte az intelligens, földön kívüli élet lehetőségéről és arról, hogy mennyi érdekességet tartogathat még számunkra az univerzum. De most, hogy már számításba vesszük a földön kívüli élet esetleges létezését, mi legyen a következő lépés? Hogyan készíthetnénk fel magunkat a találkozásra egy csillagközi civilizációval? Hogyan válhatna a mi kultúránk is csillagközivé?Loeb ezekre a kérdésekre egy lelkesítő, hatásos kiáltvánnyal válaszol, amelyben újradefiniálja a földönkívüliekkel való kapcsolatfelvétel mikéntjét. Elveti az eddigi elképzeléseinket, amelyeket fiktív történetek és filmek ültettek el bennünk, és realista, gyakorlatias szempontból írja le, hogyan mehet végbe egy ilyen interakció, miközben a feje tetejére állítja a földön kívüli objektumok azonosításával kapcsolatos kulturális elvárásainkat és beidegződéseinket. Emellett izgalmas formában, első kézből mutatja be nekünk azokat az elképesztő természettudományos és technológiai fejlesztéseket, amelyek a kapcsolatfelvételt segítik majd elő, az azonosítatlan légi jelenségeket övező heves vitáktól kezdve egészen a földön kívüli eredetű technológiai eszközök után végzett kutatásokig. Végül azt is részletezi, milyen következményekkel járhat, ha csillagközivé válunk – vagy esetleg nem válunk azzá. Ékesszólóan ösztökél minket arra, hogy proaktívan próbáljuk felfedezni a közvetlen környezetünkön kívüli világot, és hatásosan érvel a másfajta életformák felkutatása mellett, aminek során arról is tisztább képet nyerhetünk, hogy kik és mik vagyunk mi magunk az univerzumon belül.Ez a könyv a legfrissebb technológiai fejlesztéseket, a fizikát és a filozófiát egyesítve forradalmasítja a földön kívüli élet utáni kutatómunka koncepcióját és önmagunk felkészítését annak felfedezésére. Miközben bepillantást nyújt nekünk a jövő lehetőségeibe, Avi Loeb mesterien fejti ki az emberiség előtt álló legfontosabb kérdéseket és bizonyítja be ismét, hogy a túlélésünk kulcsa a természettudományos kíváncsiságban rejlik.

A híres etológus érdekes és tanulságos anekdotákkal színezett tanulmánya hasznos ismeretekkel szolgál a kutyatulajdonosok mellett mindazoknak, akiket érdekelnek az állati kommunikáció titkai. „Az a hétköznapi tény, hogy a kutyám jobban szeret engem, mint én őt, egyszerűen letagadhatatlan, és engem mindig bizonyos szégyennel tölt el. A kutya bármikor kész életét áldozni értem. És én?”