Helena Chvátalová

Témata rodičovství a výchovy mohou být čtenářům podnětem k zamyšlení nad tím, co je ve vztahu k dítěti podstatné, kde lze čerpat posilu a jak pečovat jako rodič sám o sebe. Kniha sestává z dvaapadesáti zamyšlení - tedy na každý týden v roce jedno - a jednotlivé texty jsou prokládány fotografiemi.

300 rad, tipů, námětů, nápadů pro první rok života dítěte najdete seřazené v oddílech V porodnici, Když jsme přišli z porodnice, Výživa, Péče o pokožku, Spánek, Jak cvičit s novorozencem a kojencem, Masáže kojenců, Imunita a očkování, Vozíme a nosíme, Hračky a hry, Plavání a saunování, Každodenní strasti (i radosti), Pozor na úrazy, Nemoci a postižení. Publikace je doplněna přehledem knih, které mohou rodičům pomoci, a užitečnými kontakty. Rady lékařů, fyzioterapeutů, psychologů, ale i zkušených maminek jsou většinou vybrány z posledních deseti ročníků časopisu Děti a my, jsou lektorovány dětskou lékařkou a doplněny autorčinými vlastními zkušenostmi. Kniha je užitečná pro nastávající maminky a rodiče a vychovatele dětí do 1 roku.

Kuchařku pro báječné tchýně autorka Helena Chvátalová začala psát, když vdávala dceru a při přípravě svatebního pečení ze starých zápisníků vytahovala málem zapomenuté recepty po mamince, od kamarádek nebo ozkoušené recepty ze starých časopisů. Ať už si koupíte kuchařku sama, nebo ji dostanete od "mladých" jako dárek pro radost, získáte knihu plnou nejen receptů a lákavých fotografií, ale i poznatků a zkušeností, se lžičkou psychologie (autorka prošla psychoterapií a dvouletým tréninkem rodinných konstelací) a hlavně náručí lásky. Svatební pečení, Koláče, Štrůdly, Řezy, Zapékací miska, Polévky, Rychlé teplé večeře, Vánoční a velikonoční pečení, Narozeninové dorty, Vzácné solitéry.

Čtrnáct rozhovorů s rodiči dětí s postižením nechává nahlédnout do problematiky pěti typů postižení. Děti s Downovým syndromem, děti se zrakovým postižením, děti se svalovou atrofií, děti s DMO a děti s těžkým postižením sluchu. Všechny rozhovory se dotýkají tří základních okruhů problémů, s kterými se rodiče takových dětí musí zabývat. Prvním problémem je vyrovnávání se skutečností, že narozené dítě je jiné, než byly rodičovské představy, a pak cesta k bezpodmínečnému přijetí dítěte. Druhým problémem jsou otázky týkající se vzdělávání dítěte: Jak zařídit školní docházku, je vhodná integrace, kdy a jak? A konečně třetím, nikoli však nejmenším, problémem je zajištění budoucího života dítěte s těžkým postižením. Co s ním bude, až se rodiče o ně nebudou moci starat? Každý mladý člověk má přirozenou touhu se od rodičů odpoutat, v případě postižení či nemoci je tento proces nesmírně ztížen, ne-li přímo znemožněn. Jaké jsou možnosti zaměstnávání lidí s postižením, jak je společnost ochotna je přijmout?

První kniha Jak se žije dětem s postižením věnovala pozornost dětem s pěti typy zdravotního postižení (nevidomí, neslyšící, s Downovým syndromem, se spinální muskulární atrofií a s dětskou mozkovou obrnou). Autorka v ní sledovala, jak se rodiče vyrovnávají s faktem, že se jim narodilo „jiné“ dítě, problematiku jeho vzdělávání a školní docházky a také otázky, „co bude dál“, tedy budoucnost těchto dětí. V pokračování první, úspěšné knihy se autorka po deseti letech vrací ke stejným „dětem“ a hovoří s nimi o jejich současném životě, snech a plánech, ale i životních zklamáních apod. Někteří tito mladí lidé vystudovali (či studují) vysokou školu (velmi úctyhodné výkony), některé jejich postižení sice nepustilo dál, ale přesto žijí vcelku spokojený život. Tři z dětí, jejichž osudy představila první kniha, zemřely – ale nebylo to nic neočekávaného, všechny trpěly těžkými genetickými chorobami, které měly infaustní prognózu. A i smrt je prostě součástí života. Příběhy mohou být velkým povzbuzením pro rodiče malých dětí s postižením a výbornou zpětnou vazbou např. pro studenty, kteří první knihu znají.