Eriksen Hylland

Sborník esejí norského antropologa se věnuje široké paletě témat (etnicita, nacionalismus, kulturní komplexita, politika identit, multikulturní identita, etnický konflikt), která byla v posledních letech aktuální. S nevšední erudicí špičkového společensko

Úvod do sociální a kulturní antropologie poukazuje na rozdíly ve společenském životě a v kultuře lidí a podává srozumitelný přehled antropologie. Zaměřuje se na hlavní témata, jako jsou příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál či politické systémy. Z množství příkladů je patrná důležitost srovnávacího přístupu v antropologickém výzkumu. Na rozdíl od jiných textů obsahuje rovněž komplexní popis moderních společností, který bude jedinečnou pomůckou pro studenty sociální a kulturní antropologie. Eriksen ukazuje, proč jsou klasické studie malých společenství významné pro studium složitých jevů, jako jsou nacionalismus, konzumní způsob života nebo internet. Z tohoto hlediska publikace překlenuje propast mezi „klasickou“ a „současnou“ antropologií.

Také si lámete hlavu nad tím, proč musíte pořád odkládat zásadní a průlomové projekty, zatímco zvládat každodenní agendu se vám daří jen s nasazením všech sil? A koho by před čtvrtstoletím napadlo, že všechny úžasné technologie vynalezené k úspoře ča su povedou nezadržitelně k tomu, že budeme mít nevyvratitelný pocit, že času máme stále méně? Co rozumíme taylorizací rodinného života? Proč rychlý čas v konfrontaci s pomalým vždy vítězí? A co mají tyto jevy společného s tzv. vyhořením? Tyto otázky rozebírá Tyranie okamžiku - originální komentář odborníka v oboru sociální antropologie, formulovaný s vtipem a nadhledem. Nudit se nebude nikdo, kdo se zamýšlí nad zákonitostmi naší epochy a vývojem informační společnosti. Norský sociální antropol og Thopmas Hylland Eriksen (1962) přichází v knize Tyranie okamžiku s neotřelou perspektivou a nečekanými souvislostmi. Jeho esej však nabízí i několik originálních řešení, jak zvládat stres vyvolaný moderními technologiemi.

Profesor Thomas Hylland Eriksen ve svých knihách systematicky mapuje nežádoucí průvodní jevy modernity, tentokrát se zaměřuje na odpad. Odpad je to, co zbývá, co nikdo nechce. Je pěkné si představovat, že když něco vyhodíme, prostě to zmizí. Ovšem skutečnost je taková, že množství odpadu roste každým dnem, a týká se to celé naší planety. Aktuální kniha má spojitost s předchozími Eriksenovými publikacemi – Tyranie okamžiku pojednávala o nadbytku informací, Odpad zase o nadbytku předmětů. Jak je autorovým dobrým zvykem, je kniha neobyčejně čtivá, plná pozoruhodných detailů a neobvyklých pohledů na zdánlivě obyčejné věci, ovšem obsahuje silné morální poselství.

Také si lámete hlavu nad tím, proč musíte pořád odkládat zásadní a průlomové projekty, zatímco zvládat každodenní agendu se vám daří jen s nasazením všech sil? A koho by před čtvrtstoletím napadlo, že všechny úžasné technologie vynalezené k úspoře času povedou nezadržitelně k tomu, že budeme mít nevyvratitelný pocit, že času máme stále méně? Co rozumíme taylorizací rodinného života? Proč rychlý čas v konfrontaci s pomalým vždy vítězí? A co mají tyto jevy společného s tzv. vyhořením? Tyto otázky rozebírá Tyranie okamžiku - originální komentář odborníka v oboru sociální antropologie, formulovaný s vtipem a nadhledem. Nudit se nebude nikdo, kdo se zamýšlí nad zákonitostmi naší epochy a vývojem informační společnosti. Norský sociální antropolog Thopmas Hylland Eriksen (1962) přichází v knize Tyranie okamžiku s neotřelou perspektivou a nečekanými souvislostmi. Jeho esej však nabízí i několik originálních řešení, jak zvládat stres vyvolaný moderními technologiemi.

Planéta sa prehrieva a my žijeme v dobe globálnej krízy. Lepšie povedané: kríz, ktoré sa prekrývajú. Eriksen ponúka priekopnícky pohľad na problémy antropocénu, skúma problémy životného prostredia, ekonomiky a identity antropologickou optikou. Na podklade etnografických výskumov interpretuje vzťahy medzi lokálnymi udalosťami a globálnymi procesmi, ktoré neustále vznikajú v dôsledku ľudskej činnosti, a naopak. Dá sa ešte vystúpiť z tohto kolotoča, ak chceme žiť inak? Thomas Hylland Eriksen (1962) je profesorom sociálnej antropológie na Univerzite v Osle a známy publicista. Napísal a zostavil viac ako pätnásť kníh, v ktorých sa venuje etnicite, globalizácii a multikulturalizmu. Patrí k ostrým kritikom nórskeho nacionalizmu, vystúpil tiež ako svedok obhajoby v procese s Andersom Breivikom.

Planéta sa prehrieva a my žijeme v dobe globálnej krízy. Lepšie povedané: kríz, ktoré sa prekrývajú. Eriksen ponúka priekopnícky pohľad na problémy antropocénu, skúma problémy životného prostredia, ekonomiky a identity antropologickou optikou. Na podklade etnografických výskumov interpretuje vzťahy medzi lokálnymi udalosťami a globálnymi procesmi, ktoré neustále vznikajú v dôsledku ľudskej činnosti, a naopak. Dá sa ešte vystúpiť z tohto kolotoča, ak chceme žiť inak? Thomas Hylland Eriksen (1962) je profesorom sociálnej antropológie na Univerzite v Osle a známy publicista. Napísal a zostavil viac ako pätnásť kníh, v ktorých sa venuje etnicite, globalizácii a multikulturalizmu. Patrí k ostrým kritikom nórskeho nacionalizmu, vystúpil tiež ako svedok obhajoby v procese s Andersom Breivikom.

V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním objektem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie. Díky dlouhodobému terénnímu výzkumu a perspektivě zdola získává antropologie možnost generovat bezprostřední poznatky o sociálním životě přímo z oblasti každodenních interakcí, která je do značné míry sférou, kde se fenomén etnicity rodí. Etnické vztahy vznikají a nabývají na významu v sociálních situacích a kontaktech coby produkt lidské snahy odpovědět na životní nároky a výzvy. Sociální antropologie nabízí jedinečnou možnost zkoumat tyto procesy v samém středu lokálního dění, přestože k tomu, abychom o etnicitě a nacionalismu získali úplnou představu, je třeba ji doplnit historickými a makrosociologickými přístupy. Antropologické přístupy nadto umožňují zjišťovat, jakými způsoby lidé definují a vnímají etnické vztahy; jak hovoří a uvažují o své vlastní skupině, o skupinách ostatních, o jejich hlavních charakteristikách, a také o tom, jak jsou udržovány, vyjednávány a proměňovány odpovídající světonázory. Význam, jaký lidé přikládají svému členství v etnické skupině, je vědeckému zkoumání nejdostupnější prostřednictvím detailního, na osobní participaci založeného výzkumu, který je doménou antropologie. A nakonec, sociální antropologie jako komparativní disciplína věnuje pozornost jak podobnostem, tak rozdílům mezi jednotlivými mezietnickými situacemi a jejich kontexty, je tedy schopna nabídnout mnohovrstevnou a komplexní vizi etnicity v současném světě.