Jim Holt

Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizuje ústřední téma této monografické práce. Nejde o práci odbornou, filozofickou či kosmologickou, nýbrž psanou z živé osobní potřeby a určenou všem, kdo si někdy položili otázky typu „Proč je svět?“, „Proč jsem já?“, „Existuje Bůh?“. Autor soustředěně a takřka umanutě zkoumá záhadu existence, kterou formuluje do základní otázky: „Proč je něco spíše než nic?“ Nejprve provede základní obhlédnutí obzoru, tj. načrtává, jak k záhadě existence přistupovala v dějinách filozofie a teologie. Situace na tomto poli se výrazněji proměnila a vyostřila poté, co byla všeobecně akceptována teorie velkého třesku. Posléze se pouští do podrobnějšího pátrání a zkoumá různé aspekty, stanoviska a možná řešení, včetně podotázek typu, co je nicota, v čem spočívá popírání Boha a v čem tzv. ontologický důkaz Boží existence, co je nekonečnost, věčnost, co je osobní existence a nakonec i smrt. Ačkoliv Holtova kniha čtenáře uvádí do tajů kosmologie, matematiky, filozofie a teologie, je skutečně napsána jako napínavá detektivka. Autor provádí pátrání nejen obrazně, zkoumáním daných otázek, ale také doslovně – vyhledává a zpovídá ty, kteří mají k tématu co říci. A tak nedílnou součástí knihy jsou autorovy návštěvy předních myslitelů a zajímavých osobností současnosti, a zejména jiskřivé rozhovory s nimi – například s filozofem vědy Adolfem Grünbaumem, biologem Richardem Dawkinsem, fyzikem Stevenem Weinbergem, filozofem náboženství Richardem Swinburnem či spisovatelem Johnem Updikem. K mimořádným pozitivům práce patří také Holtův smysl pro humor, osobní ladění celého textu a jeho velké literární nadání. Časopis The New York Times Book Review ji zařadil mezi deset nejlepších knih roku. České vydání vychází s úvodním slovem Tomáše Halíka.

Albert Einstein utolsó éveit Princetonban töltötte. Itt talált rá hűséges sétapartnerére, egy nála sokkal fiatalabb és elegánsabb férfira. A küllemre nagyon is eltérő két embert mi kötötte össze? Einstein a relativitáselmélettel forgatta fel a fizikai világról alkotott hétköznapi fogalmainkat, a fiatalabb férfi, Kurt Gödel a matematika absztrakt világával kapcsolatos felfogásunkra hatott hasonlóképpen - mindketten olyan különleges zsenik voltak, akiknek úttörő elméletei a tudományos és a filozófiai látásmódot is egyaránt átalakították. Jim Holt (New York Times) esszéiben részben az ő, részben a hozzájuk mérhető tudósok lélegzetelállító gondolatait magyarázza el, miközben címlapokra emelt vagy éppen elfeledett életrajzi részletekbe kínál betekintést. Emmy Noether fizikustól kezdve a számítástechnikai úttörő Alan Turingon át a fraktálok felfedezőjéig, Benoit Mandelbrotig olyan személyiségeket ismerhetünk meg, akik döntő befolyást gyakoroltak arra, ahogyan a világra tekintünk, ahogyan a tudásunkra szert teszünk, sőt még arra is, ahogyan életünket vezetjük. Merész, gondolatébresztő szövegek... Történetek valódi emberekről és a valaha kigondolt legbonyolultabb matematikai, fizikai és filozófiai elméleteikről. Nature A legújabb kori gondolatok elegáns története... Holt a teológiáról és a kozmológiáról ügyesen tud váltani a költészetre, emlékeztetve arra, hogy a specializáció modern találmány. The New York Times