Jakub Mihálik
autor
Vědomí v přírodě
Novinka nakladatelství SMRŠŤ navazuje na titul z minulého roku Vědomí bez redukce, kde editoři James Hill a Jakub Mihálik předložili šest esejů z oblasti současné filosofie mysli. Jeden z editorů této knihy - Jakub Mihálik - se ve své první monografii pokouší představit a kriticky zhodnotit ústřední přístupy k fenomenálnímu vědomí v současné filosofii mysli a představuje jeden originální a rozvětvený argument proti hlavním variantám fyzikalismu a ve prospěch russellovského monismu. Tento přístup, inspirovaný myšlením Bertranda Russella a v českém prostředí zatím jen málo diskutovaný, zahrnuje celou řadu značně různých teoretických proudů. Autor argumentuje, že nejpřesvědčivější formou russellovského monismu, a tak i nejpřesvědčivějším naturalistickým přístupem k vědomí, je konstitutivní russellovský panpsychismus. Podle tohoto směru jsou fundamentální fyzické elementy realizovány primitivními vědomými prožitky, které v rámci komplexních systémů konstituují vědomí živočichů i lidí. Alespoň primitivní forma vědomí je tedy podle tohoto přístupu ve vesmíru mnohem rozšířenější, než se běžně domníváme. Autor rovněž nabízí - s odkazem na intuitivní pojem spoluvědomí - pokus o původní řešení zatím málo probádaného "problému kombinace", který mnozí považují za závažnou výzvu pro každý panpsychistický přístup.
Na sklade 2Ks
8,93 €
9,40 €
Vědomí bez redukce
Novinka nakladatelství SMRŠŤ předkládá šest esejů z oblasti současné filosofie mysli, z nichž každý se pokouší nalézt v přírodě místo pro vědomí, aniž by ho redukoval na čistě hmotné stavy. Všechny eseje byly zveřejněny během posledních tří dekád, během nichž se nereduktivní přístupy k vědomí staly ve filosofii mysli významným hlasem. To neznamená, že by tyto přístupy představovaly homogenní filosofické stanovisko. Zde představení oponenti redukce vědomí netvoří nic jako „školu“. Jde spíše o volnou koalici přístupů, které berou vážně subjektivní perspektivu a jsou skeptické vůči existujícím redukcionistickým návrhům. Je třeba zdůraznit, že všechny tyto přístupy chápou vědomí jako integrální součást přírody a neodvolávají se na mimo-přírodní či nadpřirozenou působnost. Proto se vyhýbají nejen fyzikalismu, ale i otevřeně teistickým nebo idealistickým řešením problému vztahu mysli a těla. Lze o nich proto říci, že se hlásí k rozšířenému pojetí přírody, které překračuje úzce materialistickou ontologii.
Kniha přináší poprvé do češtiny přeložené eseje Thomase Nagela, Johna Searla, Colina McGinna, Galena Strawsona, Davida Chalmerse a Martiny Nida-Rümelin a úvod Jamese Hilla a Jakuba Mihálika.
