Libor Jan

Publikace přináší vícevrstevnatý pohled na vládu moravského markraběte z vedlejší větve Lucemburků na podkladě nejnovějších bádání mladší generace historiků. Jednotlivé kapitoly se věnují markraběti Joštovi a správě Moravy, jeho dvoru a zemskému soudu, roli měst i rodových klášterních fundací. Opomenuta není ani problematika vztahu markraběte k Uhrám, Braniborsku či opavskému Slezsku. Kniha představuje Moravu a jejího panovníka na vrcholu jeho moci i v rámci jeho dramatické kariéry, jež vedla až ke zvolení římským králem.

Jak se to má u vaření s vínem? Skvěle, když umíte víno využít i jinak než jen pro přímou konzumaci ze sklenky. Víno lze používat do marinád, lze jím podlévat nejrůznější masa, ať již dušená či pečená, lze je přidávat do omáček, které pak získají příjemnou návinnou chuť. Autor přináší recepty na jídla tuzemská i zahraniční, kde se víno používá běžně či se jím může pokrm vylepšit překvapivě. Defiluje zde slavný kohoutek na víně vedle dalmatské pašticády, roštěné Eszterházy, staropolské kýty na smetaně, pokrmů z mletých mas i rybích specialit, jako je vánoční losos na šampaňském či jihomoravský kapr v rákosí. Nechybějí ani vstupy do kuchyně francouzské a středověké, ke slovu se dostanou i zabijačkové speciality a pochutiny k vinné degustaci. Recepty jsou často obohaceny o nejrůznější postřehy ze sféry kulturní, historické a geografické a vystihují slovně charakter nabízených jídel. V úvodu nepřijde zkrátka ani historie jihomoravského vinařství, vkusné ilustrace připravil akad. malíř Petr Veselý.

V roce 1417 dal Čeněk z Vartenberka, přívrženec Husova učení a jeden z nejvýznamnějších zemských úředníků, unést na svůj hrad Lipnici pražského světícího biskupa Hermanna z Mindelheimu a ten zde musel vysvětit na kněze řadu příslušníků husovské strany. Kolem tohoto jaderného tématu rozvíjejí autoři publikace důležité úvahy, které se týkají nejen událostí i osobností předcházejícího období, ale také doby následné. Ilustrativními jsou příspěvky rázu archeologického, které přinášejí cenné poznatky vážící se k tehdejšímu způsobu vedení války. Další autoři přicházejí s inovativními postřehy týkajícími se uplatňování institutu příměří mezi válčícími stranami v průběhu husitské revoluce, využívání zástav církevního majetku ze strany krále Zikmunda Lucemburského či reakcí rytířských řádů a postižení jejich majetkové báze.

Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou. Motivací k jeho sestavení byla dvě výročí, jež si Matice moravská nedávno připomněla. Prvním bylo ustavení její předchůdkyně, Národní jednoty sv. Cyrila a Metoděje, v roce 1849, druhým vznik tiskového orgánu, Časopisu Matice moravské, roku 1869. Svazek přináší portréty třiatřiceti mužů, kteří se zasloužili o založení a chod matiční instituce a jejího časopisu a vzdává jim tak hold za jejich pracovní úsilí a vědecké zaujetí.

Publikace přináší nové pohledy na některé momenty života a snažení českého krále, rakouského vévody a moravského markraběte Přemysla Otakara II. Zabývá se jeho vládou v zemích babenberského dědictví, vlivem olomouckého biskupa Bruna na královu politi ku či celkovým vyzněním politických koncepcí českého panovníka ve středoevropských souřadnicích. Zvláštní pozornost je věnována roli některých moravských šlechticů v králových službách, dobovým zprávám o Přemyslově smrti či anatomickým svědectvím o j eho zabití.