Mandelštam Osip
autor
Zázrakmi chránená tíš
Osip Mandeľštam (1891 – 1938) má svoje nezameniteľné miesto v súhvezdí najpozoruhodnejších ruských spisovateľov. Medzi jeho generačnými druhmi nachádzame Annu Achmatovovú, Marinu Cvetajevovú, Borisa Pasternaka, Michaila Bulgakova. Mandeľštam – v nečase boľševickej totality nezákonne perzekvovaný a až posmrtne rehabilitovaný – sa vo svojej poézii a esejistickej tvorbe usiloval nájsť živý zmysel a trvalé hodnoty svetového kultúrneho odkazu. Svoj záujem sústredil na historicko-filozofické systémy i na problémy umenia a literatúry.
Za svojho života Mandeľštam vydal iba tri neveľké zbierky veršov (Kameň, Tristia, Básne), jednu knihu próz, zahrňujúcu cyklus autobiografických čŕt Šum času, rozsiahlejšiu prózu Egyptská známka a zborník článkov a esejí O poézii. Všetky ostatné diela Osipa Mandeľštama ostali po dlhé desaťročia iba v rukopisoch, ktoré sa podarilo zachrániť a postupne vydať.
Mandeľštamovo dielo patrí k vrcholom ruskej duchovnej a slovesnej kultúry, v ktorom sa stretajú najlepšie tradície ruskej intelektuálnej elity s európskym myšlienkovým kontextom. Mandeľštamove brilantne písané úvahy o kríze súdobej kultúry, vedy a spoločnosti, o aristokratickej podstate kultúrneho a duchovného života, o systéme a forme, o zmysle ľudských dejín súzvučia s názormi napríklad Ortegu y Gasseta, H. Bergsona a N. Berďajeva.
Rozsiahle literárne dielo Osipa Mandeľštama – tohto fantastu slov – je „skúškou odvahy“ každého prekladateľa. Slovenskí prekladatelia (J. Štrasser – próza, eseje, korešpondencia, J. Zambor - poézia, J. Kvapil - poézia, J. Mihalkovič - poézia, S. Čechová - próza) sa zhostili tejto neľahkej úlohy doslova majstrovsky. Čas už potvrdil pravdivosť Mandeľštamových prorockých slov, že nie je „básnikom na včera ani na dnes, ale básnikom navždy“.
Hliněný život
Osip Mandelštam (1891–1938) patřil k básníkům, k nimž se Jan Zábrana po celý život, od chvíle, kdy se s nimi setkal poprvé, neustále vracel, a hnán touhou po postižení jejich podstaty své překlady jejich básní, které tu a tam vyšly časopisecky nebo byly vyrobené, jak sám přiznal, když „překladateli hořel termín a které nelze publikovat“, neustále přepracovával. Zábrana v Mandelštamovi, jednom z největších ruských a přinejmenším evropských básníků 20. století, který dožíval ve vyhnanství a zahynul ve sběrném lágru u Ochotského moře – jeho vlastními slovy v básníkovi, jehož zabili –, nacházel „svět, kterému rozumím“ a v němž „úděsnost historie bez šťastného konce mi připomíná klima mého života“ (citováno ze Zábranových deníků, které vyšly pod názvem Celý život). A v pozůstalosti tohoto českého básníka zůstal konvolut definitivních překladů, jimiž se mu podle našeho mínění podařilo postihnout onu podstatu „spřízněného“ básníka natolik, že bytostný Rus Mandelštam se stal součástí moderní české poezie.
Vypredané
4,28 €
4,50 €
Lacná kniha Hliněný život (-90%)
Osip Mandelštam (1891–1938) patřil k básníkům, k nimž se Jan Zábrana po celý život, od chvíle, kdy se s nimi setkal poprvé, neustále vracel, a hnán touhou po postižení jejich podstaty své překlady jejich básní, které tu a tam vyšly časopisecky nebo byly vyrobené, jak sám přiznal, když „překladateli hořel termín a které nelze publikovat“, neustále přepracovával. Zábrana v Mandelštamovi, jednom z největších ruských a přinejmenším evropských básníků 20. století, který dožíval ve vyhnanství a zahynul ve sběrném lágru u Ochotského moře – jeho vlastními slovy v básníkovi, jehož zabili –, nacházel „svět, kterému rozumím“ a v němž „úděsnost historie bez šťastného konce mi připomíná klima mého života“ (citováno ze Zábranových deníků, které vyšly pod názvem Celý život). A v pozůstalosti tohoto českého básníka zůstal konvolut definitivních překladů, jimiž se mu podle našeho mínění podařilo postihnout onu podstatu „spřízněného“ básníka natolik, že bytostný Rus Mandelštam se stal součástí moderní české poezie.
Vypredané
0,45 €
4,50 €
dostupné aj ako:
