Ctibor Povýšil

Celostátní základní učební text patologie vychází po více než čtvrtstoletí od poslední Bednářovy učebnice. Tato moderní učebnice patologie našich předních autorů je určena primárně pro pregraduální výuku, struktura a rozsah textu jsou v souladu se současnými osnovami výuky patologie pro studenty lékařských fakult. Rozšířené části textu a zejména bohatá tabulková a barevná obrazová dokumentace však poslouží i lékařům v praxi a v oblasti postgraduálního vzdělávání.

Úctyhodná monografie shrnuje osobní zkušenosti a komplexní výsledky celoživotní systematické práce prof. MUDr. Ctibora Povýšila, DrSc., v oblasti patomorfologie chorob lokomočního systému, doplněné o nálezy a obrazovou dokumentaci jeho spolupracovníků. Problematika chorob kostí a kloubů je zde pojednána v celé šíři, tak jak se s ní autor po několik desetiletí setkával při zpracování a vyšetřování vlastního i konzultačního materiálu. Tento přístup byl diktován potřebou vytvořit dostatečně vědecky fundovanou monografii, která by zároveň obsahovala užitečné principy použitelné v každodenní diagnostické bioptické praxi. Jedná se tedy o originální dílo, zahrnující převážně poznatky z několika vysoce specializovaných podoborů. Odráží spolupráci s kolegy věnujícími se problematice chorob kostí a kloubů z pohledu různých klinických subspecializací, jako jsou nádory a nádorovitá onemocnění kostí, metabolické osteopatie, vrozené genetické poruchy typu osteochondrodysplazií, choroby kloubů, ortopedická a čelistní implantologie a transplantologie. V závěrečné části publikace jsou shrnuty výsledky unikátního výzkumu kosterních pozůstatků několika významných osobností našich dějin. Některé z nich nebyly dosud publikovány nebo byly zveřejněny jen v neúplné podobě.

Jedná se především o odbornou publikaci, v níž autor na základě zejména mikroskopických kosterních nálezů dokládá zdravotní stav 22 významných osobností české historie. Mezi zkoumanými najdeme například Václava IV., Jiřího z Poděbrad, Rudolfa II., Tychona Braha, Albrechta z Valdštejna, Bedřicha Smetanu, ale i příslušníky dvou starých společenství – lovců a sběračů z Věstonic (40 000 let př. n. l.) a maďarských a moravských zemědělců z období neolitu (4000 let př. n. l.). Ke zkoumání kosterních ostatků byly použity moderní metody včetně instrumentální neutronové aktivační analýzy (INAA).