Miloš Řezník

Kniha mladého historika Miloše Řezníka, který přednáší moderní dějiny na univerzitě v Saské Kamenici, je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace. Velmi dinamický vývoj mezi léty 1794–1864 dal autorovi možnost srovnávacím způsobem analyzovat tři polská povstvání: Kościuszkovo 1794, listopadové 1830–1831 a lednové 1863–1864). Velký důraz ve své analýze položil na proměnu myšlení polských a litevských elit, na proměnů politických argumentací a programů, včetně ohlasů dobového liberalismu. Velkou pozornost rovněž věnoval rozboru stavovského systému, teritoriálního a kulturního vědomí, jež formovalo představy politické, a veden komparativní metodou sledoval i ohlas polských povstání v českém prostředí.

Český historik působící dlouhodobě na německé univerzitě přináší vůbec první souhrnné zpracování dějin jednoho ze stěžejních německých států, který navíc – do jeho pohlcení německým císařstvím – velice často hrál významnou roli v našich dějinách, ať již v raném, vrcholném či pozdním středověku, ale i poté, mj. jako spojenec Habsburků. Významná část textu je věnována dějinám 20. století a česko-saským vzájemným vztahům. Nechybí encyklopedické heslo a další náležitosti řady.

Polsko představuje od počátku našeho souseda blízkého i jazykově, ale také do jisté míry mocenského rivala, zejména s ohledem na území Slezska. Zároveň se jedná o stát, jehož hranice v Evropě snad nejvíc kolísaly. Spojuje ho s námi však i skutečnost, že doby mocenského vzepětí vystřídalo období, kdy načas "zmizel" z mapy Evropy. Jeho stručné a přehledné dějiny z pera mladého historika oslovují nejširší čtenářskou obec.

Autor sleduje dějiny Běloruska od nejstarších nálezů lidské přítomnosti, přes éru příslušnosti ke Kyjevské Rusi, období polsko-litevské nadvlády, sleduje i kulturní vazby na naše území (první běloruský tisk – bible F. Skaryny – byl vydán v Praze), následnou ruskou nadvládu a utrpení, které přineslo Bělorusům 20. století s bolševickým režimem, hrůzami 2. světové války i neúspěšným pokusem skoncovat s totalitou.

Kniha mladého historika Miloše Řezníka, který přednáší moderní dějiny na univerzitě v Saské Kamenici, je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace. Velmi dinamický vývoj mezi léty 1794–1864 dal autorovi možnost srovnávacím způsobem analyzovat tři polská povstvání: Kościuszkovo 1794, listopadové 1830–1831 a lednové 1863–1864). Velký důraz ve své analýze položil na proměnu myšlení polských a litevských elit, na proměnů politických argumentací a programů, včetně ohlasů dobového liberalismu. Velkou pozornost rovněž věnoval rozboru stavovského systému, teritoriálního a kulturního vědomí, jež formovalo představy politické, a veden komparativní metodou sledoval i ohlas polských povstání v českém prostředí.