Vítězslava Klimtová

Slnečnica Ja viem, že sa mu podobám, svietim a hrejem ako ten nad mojou hlavou. Že príde čas, keď mi hlávka padne k zemi a vyhadne? Vyrastú naše deti z maličkých semienok, zapadnutých v blate. A zažiaria mu v ústrety. Bude ich milovať. Vraví sa tomu večnosť.

Malí skřítkové, Drnůvka, Špulda a Bukvínek, už povyrostli a jen vzpomínají na dobrodružství, která prožili s Babí a její Ťapkou nebo se Zimní královnou. Špuldovi dokonce začal rašit knírek, síly měl na rozdávání, ale nějak se mu práce začala zajídat. Většinu času trávil lelkováním za komínem nebo se stejně starým kamarádem Veverákem v koruně stromu. Mamince Holubince se to nijak nelíbilo, a proto hleděla lenivého mládence co nejvíce zapřáhnout do práce. Útěk od povinností, Veverákovy uštěpačné poznámky a vlastní touha po nových zážitcích vedly Špuldu z rodné Bučiny do neznámého světa lidí. Jak si poradil s kocourem Macíčkem, jak ho zachránila Holubička, co dělal v opravdové škole a jak se skamarádil se slepou holčičkou Maruškou vám vypráví další pokračování příhod statečného skřítka Drnovce. Co myslíte, našli Drnovec s Holubinkou a všemi obyvateli lesa zatoulaného skřítka?

Drnovcovic skřítčí rodinka měla dobrou přítelkyni, starou Babí, která bydlela v malé chaloupce na kraji lesa. Prožili spolu spoustu dobrodružství,Jak, kdo jim pomáhal a jak to všechno dopadlo? Otevřte knížku a uvidíte.

Malí skřítci vylézají ze země vždycky jen jednou v roce, a to brzo ráno 1.května. Když je maminka včas najde a zavolá je jménem, mohou zůstat na zemi. Maminka je pak zabalí do zelených lístečků a skřítek dostane první pusinku

Ilustrátorka Vítězslava Klimtová, kterou naši čtenáři znají jako autorku výpravného Lexikonu ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích, doprovodila svými rozkošnými kresbami knížku v podobném duchu. Jen jde o jiné "potvůrky" - houbové sk řítky. A kdo by o nich mohl vědět víc, než známý mykolog Radomír Socha.