Franz Marie-Louise

Marie-Louise von Franz (19151998), odbornice nejen v oblasti psychologie, ale i klasické filologie, se společně s Jungem od 30. let minulého století zabývala hlubinně psychologickým výkladem pohádek a alchymických spisů, pracovala jako psychoterapeutka a v r. 1956 se stala pedagožkou Institutu C. G. Junga v Küsnachtu u Curychu. Poté, co ji Jung seznámil s dílem Aurora consurgens (řazeného do křesťanské alchymie a její tradicí připisovaného Tomáši Akvinskému), připravila jej k novému vydání, přeložila a okomentovala, přičemž si po podrobné psychologické analýze textu v závěrečné studii položila také v badatelských kruzích hodně diskutovanou otázku ohledně jeho autorství. Třetí díl studie rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii tak charakterizuje hermeneutická práce přibližující současnému člověku symboliku, jejíž pomocí chtěl autor popsat či zformulovat religiózní prožitek nebo, psychologicky řečeno bezprostřední zkušenost nevědomí.

Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť tyto motivy se dotýkají základních otázek a problémů lidského života a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence. Marie-Louise von Franz vykládá příběhy nejrůznějších kultur z psychologického pohledu a na řadě příkladů z analytické praxe ukazuje, jak mýty o stvoření mohou pomoci rozpoznat a podpořit tvořivé procesy v lidské duši. Témata z těchto mýtů se totiž objevují často ve snech či jiném nevědomém materiálu právě tehdy, když se v lidském vědomí „má zrodit či být stvořen nový svět“. Tato kniha je určena pro široké publikum čtenářů, je napsaná srozumitelně, a tak jistě zaujme nejen ty, kdo se zajímají o témata hlubinné psychologie a religionistiky, ale i ty, kteří se zajímají o populárně psychologickou literaturu.