Milena Secká
autor
Vojta Náprstek
Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušeno
sti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti
. Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro
ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvět
lení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborní
ků pracujících v zahraničí.).
Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i
na jeho další neméně zajímavé aktivity. Vojta Náprstek, který byl přezdíván Mr. Pokrok, by se letos dožil 185 let.
Kniha vychází ve spolupráci s Náprstkovým muzeem
Na sklade 1Ks
4,42 €
4,65 €
Jen Náprstková, prosím…
Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů i předmětů trojrozměrných. Pro monografii byly nejdůležitější deníky a zápisky Josefy Křížkové - Náprstkové, které byly konfrontovány s deníky jejího manžela Vojty Náprstka. Důležitým pramenem jsou však i vzpomínky lidí, kteří žili nebo pracovali v její blízkosti. Kniha volně navazuje na titul Byl to můj osud… Zápisky Josefy Náprstkové.
Ferdinand Pravoslav Náprstek
Příběh významné osobnosti pražského kulturního života 19. století. Vlastním jménem Ferdinand František Fingerhut byl synem Anny Fingerhutové, známé podnikatelky a mecenášky, a starším bratrem Vojty Náprstka, který se proslavil jako zakladatel Českého průmyslového muzea. Ferdinand několik let získával praktické zkušenosti v zahraničí, v roce 1848 se zapojil do studentského revolučního hnutí. Po porážce revoluce a emigraci mladšího bratra Vojty do Severní Ameriky pomáhal matce s vedením podniku, od roku 1860 byl majitelem Černého pivovaru na Karlově náměstí. Po nevydařeném manželství pivovar prodal a až do posledních dní zůstal věrný českému divadlu, kvalitní hudbě, dobrému jídlu i vlastenecké společnosti. Podporoval řadu malířů, hudebníků nebo herců. Od roku 1882 začal pořádat Domácí hudební a deklamatorní zábavy, kterých se účastnily nejen přední osobnosti české kultury a politiky, ale také proslulí hudební skladatelé, hudebníci, zpěvačky a herečky. K častým hostům patřili např. Antonín Dvořák nebo Karel Bendl, kteří začali k Ferdinandovi chodit na pravidelné obědy.