Milena Secká

Příběh významné osobnosti pražského kulturního života 19. století. Vlastním jménem Ferdinand František Fingerhut byl synem Anny Fingerhutové, známé podnikatelky a mecenášky, a starším bratrem Vojty Náprstka, který se proslavil jako zakladatel Českého průmyslového muzea. Ferdinand několik let získával praktické zkušenosti v zahraničí, v roce 1848 se zapojil do studentského revolučního hnutí. Po porážce revoluce a emigraci mladšího bratra Vojty do Severní Ameriky pomáhal matce s vedením podniku, od roku 1860 byl majitelem Černého pivovaru na Karlově náměstí. Po nevydařeném manželství pivovar prodal a až do posledních dní zůstal věrný českému divadlu, kvalitní hudbě, dobrému jídlu i vlastenecké společnosti. Podporoval řadu malířů, hudebníků nebo herců. Od roku 1882 začal pořádat Domácí hudební a deklamatorní zábavy, kterých se účastnily nejen přední osobnosti české kultury a politiky, ale také proslulí hudební skladatelé, hudebníci, zpěvačky a herečky. K častým hostům patřili např. Antonín Dvořák nebo Karel Bendl, kteří začali k Ferdinandovi chodit na pravidelné obědy.

Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů i předmětů trojrozměrných. Pro monografii byly nejdůležitější deníky a zápisky Josefy Křížkové - Náprstkové, které byly konfrontovány s deníky jejího manžela Vojty Náprstka. Důležitým pramenem jsou však i vzpomínky lidí, kteří žili nebo pracovali v její blízkosti. Kniha volně navazuje na titul Byl to můj osud… Zápisky Josefy Náprstkové.

Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušeno sti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti . Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvět lení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborní ků pracujících v zahraničí.). Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i na jeho další neméně zajímavé aktivity. Vojta Náprstek, který byl přezdíván Mr. Pokrok, by se letos dožil 185 let. Kniha vychází ve spolupráci s Náprstkovým muzeem