Karel Sládek

Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelek-tuálně a duchovně spřízněných duší. Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace "stříbrného věku" si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby - pokud mu to plánovaný rozsah dovolí - je představil v jejich komplexnosti.

V souvislosti s migrací po pádu komunistického režimu vzrůstal v českých zemích počet řeckokatolických věřících přicházejících především z Ukrajiny. V roce 1996 byl v Praze Vatikánem zřízen Apoštolský exarchát. Přítomnost řeckokatolické církve proto vyzývá k zamyšlení nad její identitou a posláním v širším kontextu dějin na našem území. S tím souvisí i zhodnocení prostoru českých zemí jakožto místa s cyrilometodějským posláním být mostem mezi křesťanstvím Západu a Východu. Těmito aktuálními tématy se zabývá předložená kolektivní monografie. Publikace je výstupem badatelského týmu složeného z odborníků z České republiky a Slovenska. Vznikla z dlouholeté spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Řeckokatolickou teologickou fakultou Prešovské Univerzity v Prešově, přičemž do týmu byli přizváni též pracovníci z dalších akademických a církevních institucí.

„Záměr Karla Sládka tematizovat Kerouacova duchovní východiska je chvályhodný právě proto, že může do jisté míry objasnit odpověď na otázku, z jakých zdrojů konceptualizace Kerouacových prací čerpal navzdory mýtu, že šlo o programové vyloučení stavebních osnov literární tvorby. Spirituálně-teologická či zkušenostně eschatologická perspektiva Karla Sládka může řešení této složité otázky posunout o krok dopředu. Karel Sládek ukazuje, že referenční rámec Kerouacovy tvorby souvisí s teologicko-spirituálním pozadím, které ovlivňuje akcenty a klíčové architektonické prvky výstavby fikčního světa jeho vyprávění. Sládek velmi pěkně ukazuje, že za původně buddhistickými obrazy, pojmy a akcenty se daleko spíše skrývají motivy a témata inspirovaná křesťanskou eschatologií a odkazy na konstitutivní znaky vycházející z křesťanské spirituality.“ (ThLic. Petr Burda, Th.D.)

V ruce držíte sice útlou, ale velmi poutavou publikaci, v níž Karel Sládek jako teolog usiluje o dialog se současnou kulturou, ke které bezesporu patří sci-fi žánr. Autor inovativně a inspirativně využívá klasické metody interpretace biblického textu na analýzu událostí vybraných kultovních sci-fi filmů, které jsou konfrontovány s Písmem, zejména s popisem o začátcích a koncích dob. Autor coby spirituální teolog vnímá touhu člověka po sebe-transcendenci v mnohých charakterech a na metafyzickém pozadí filmové fantazie. Tato publikace je velmi zajímavým čtením na delší posezení. Čtenář je vtažen do paralelní dějové linie sci-fi filmů, která pozoruje spirituální aspekty primárního děje a nabízí mu širší záběr smyslu a porozumění děje. Knihu vřelé doporučuji všem fajnšmekrům filmového sci-fi! doc. ThDr. PaedDr. Ing. Gabriel Paľa, PhD

Aktuálně není ve včelařství naléhavějšího tématu, než je zdraví včel. Téma výsostně praktické a bytostně důležité. Hromadné kolapsy včelstev posledních let jsou toho více než reálným důkazem. Včely a jejich zdraví jsou již od počátku neodmyslitelně provázány s krajinou. Na otázky, jaký je jejich nynější stav, odpovídá velice fundovaně společná monografie odborníků z Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a přizvaných zahraničních autorů. Kniha volně navazuje na publikaci z roku 2016 s názvem Ekologie chovu včel. Autorský kolektiv a uchopená témata jsou zárukou odborně kvalitní a čtivé publikace, která nezůstává jen u pouhé deskripce, ale nabízí i možnosti řešení, klade další otázky a připomíná témata, která je nutno prozkoumat. Tento přístup ocení nejen čtenáři, ale bude přínosná i pro cíl a objekt našeho společného zájmu, a tím jsou zdravé včely.

Kniha Spiritualita lékaře a bioetika není pouhou syntézou již známých bioetických nauk, ale přináší novou metodu v uvažování o osobnosti lékaře a jeho práci. Na českém knižním trhu podobná publikace není. Svým obsahem navazuje na předchozí autorovu publikaci Ekologická spiritualita a etika.Čtenář se seznámí s filozoficko-teologickými předpoklady vztahů mezi lékařem a pacientem, péčí o duševní a duchovní zdraví lékaře, reflexí nad spirituálním pozadím volby lékařského stavu, zdroji inspirace pro spiritualitu lékaře a významem etiky ctností pro lékaře. Nechybí ani etické otázky a prognózy vývoje lidstva a bioetiky na prahu nových technologií. Neméně zajímavá je úvaha o vztahu spirituality a neurověd a jejich syntéze v tzv. neuroteologii.Kniha je vhodným studijním materiálem pro studenty na vysokých školách, na lékařských fakultách, na zdravotně-sociálních fakultách, na teologických fakultách, i na středních zdravotnických školách. Knihu uvítají i lékaři, kteří ctí, přijímají a vyznávají křesťanskou víru. Text může působit preventivně vůči syndromu vyhoření lékařů.

Ruského náboženského filosofa Nikolaje Losského (1870–1965) představuje autor v průsečíku dvou přístupů – osobního, založeného na biografii a bibliografii, a systematického, užívajícího metod běžných ve spirituální teologii. První část knihy je věnována Losského životu a dílu před příchodem do Československa a po jeho emigraci, včetně styků s provorepublikovým intelektuálním světem. Druhá část se soustředí na výklad Losského systematické obhajoby mystické intuice z filosoficko-teologického hlediska a jeho spekulaci o mystické intuici na základě analýzy povahy mysli. Anglické vydání.

A Theological Life offers one of the first comprehensive reflections on the life and work of this enigmatic Czech theologian and cardinal. Going beyond the usual biographical and bibliographical summary, the book provides an in-depth theological reflection on the legacy which this much-loved spiritual father left to the worldwide Church.