Kim Thúy

RU je skutečným příběhem vietnamské dívky, utečenky, která spolu s dalšími lidmi opustila Vietnam na člunech. V letech, která následovala po roce 1975, kdy byl Saigon dobyt komunisty, z města uprchlo přes milion Vietnamců. Opustili ho s minimálními prostředky, na člunech a raftech, které se na vlnách potácely jako ořechové skořápky. Tato těžká zkouška jim dala jméno boat people, tzv. „lidé člunů“, které nesou dodnes. Svoji cestu na lodi popisuje Kim takto: „V útrobách naší lodi snoubil se ráj s peklem. Ráj, to byl příslib obratu, lepší budoucnosti, nového života. Peklo, to byly naše strachy – strach z pirátů, ze smrti hladem, strach z otravy sucharem nasáklým motorovým olejem, strach z toho, že dojde voda, strach, že se už nikdy nepostavíme na nohy, strach z močení do červeného hrnce, který koloval z ruky do ruky, strach, aby prašivina na dětské hlavě nebyla nakažlivá, strach, že už nikdy nebudeme šlapat po pevné zemi, strach že už nespatříme rodiče, kteří sedí kdesi v pološeru mezi dvěma stovkami jiných lidí.“ Kim a její rodina nakonec skončily v Granby v Kanadě, kde byli přijati s velkou vřelostí, kterou si mladá dívka zapamatovala provždy. Později poznala město Québec jako nejlepší myslitelnou provincii s nejlepší integrační politikou. Své pocity popisuje takto: „Jsem dítě z Bill 101, frankofilka a frankofonní i ve své duši. Mluvím samozřejmě vietnamsky, ale je to dětská vietnamština, vietnamština z kuchyně. Jazyk, v němž myslím a cítím, je především francouzština.“ Kim své zkušenosti a zážitky zachytila v knize nazvané Ru. Vydavatelská práva byla prodána do Francie, Itálie, Švédska, Německa, Španělska a nyní též do České republiky. Jedná se o pohnuté vyprávění o síle lidského soucitu, které se hluboce dotýká našich duší.

Kim Thúy, kanadská spisovateľka s vietnamským pôvodom a Pascal Janovjak, po francúzsky píšuci Švajčiar so slovenskými koreňmi – stretli sa v Monaku v roku 2010 a stačilo pár hodín, aby sa zblížili. Rozhodnú sa pokračovať v rozhovore cez oceán a šesť časových pásiem. V ich korešpondencii – spomienkach, príbehoch, úvahách - sa odráža životná púť dvoch ľudí so skúsenosťou exilu i túlavého života. Nechýbajú v nej témy dotýkajúce sa rodiny, pôvodu, rôznorodosti a zložitosti sveta, a v neposlednom rade témy súvisiace s literárnou tvorbou. Ich rozprávanie je intímnou i univerzálnou duchaplnou meditáciou o krehkosti života a otvorenosti svetu.

RU je skutečným příběhem vietnamské dívky, utečenky, která spolu s dalšími lidmi opustila Vietnam na člunech. V letech, která následovala po roce 1975, kdy byl Saigon dobyt komunisty, z města uprchlo přes milion Vietnamců. Opustili ho s minimálními prostředky, na člunech a raftech, které se na vlnách potácely jako ořechové skořápky. Tato těžká zkouška jim dala jméno boat people, tzv. „lidé člunů“, které nesou dodnes. Svoji cestu na lodi popisuje Kim takto: „V útrobách naší lodi snoubil se ráj s peklem. Ráj, to byl příslib obratu, lepší budoucnosti, nového života. Peklo, to byly naše strachy – strach z pirátů, ze smrti hladem, strach z otravy sucharem nasáklým motorovým olejem, strach z toho, že dojde voda, strach, že se už nikdy nepostavíme na nohy, strach z močení do červeného hrnce, který koloval z ruky do ruky, strach, aby prašivina na dětské hlavě nebyla nakažlivá, strach, že už nikdy nebudeme šlapat po pevné zemi, strach že už nespatříme rodiče, kteří sedí kdesi v pološeru mezi dvěma stovkami jiných lidí.“ Kim a její rodina nakonec skončily v Granby v Kanadě, kde byli přijati s velkou vřelostí, kterou si mladá dívka zapamatovala provždy. Později poznala město Québec jako nejlepší myslitelnou provincii s nejlepší integrační politikou. Své pocity popisuje takto: „Jsem dítě z Bill 101, frankofilka a frankofonní i ve své duši. Mluvím samozřejmě vietnamsky, ale je to dětská vietnamština, vietnamština z kuchyně. Jazyk, v němž myslím a cítím, je především francouzština.“ Kim své zkušenosti a zážitky zachytila v knize nazvané Ru. Vydavatelská práva byla prodána do Francie, Itálie, Švédska, Německa, Španělska a nyní též do České republiky. Jedná se o pohnuté vyprávění o síle lidského soucitu, které se hluboce dotýká našich duší.