Marek Toman

Kniha pro děti a jejich rodiče vypráví originálním způsobem známý příběh rabína, který stvořil Golema. Ještě důležitější postavou je však v Mém Golemovi rabínův žák Jakub, váhající mezi láskou ke křesťance Johaně a k židovce Lee. Vzhledem k napětí mezi ob

Hlavní hrdina románu Frajer se na pražské Národní třídě setká 17. 11. 1989 za zvláštních okolností se svým bratrem. Historická událost prověří jejich dosavadní vztah, který se ocitá pod tlakem politických změn. Příběh vypráví o komplikovaných rodinný ch a milostných vazbách, o tom, co vlastně znamenala listopadová revoluce, i o tom, jak je těžké být doopravdy svobodný. Z r. 1989 se děj přelévá do 90. let s počátky podnikání. Zobrazuje problémy lidí, kteří se nedokázali s novým systémem vyrovnat. Nabízí alternativní scénáře úspěchu v polistopadové společnosti, to vše na pozadí proměňující se rodiny hlavního hrdiny. Příběh se uzavírá na festivalu Mighty Sounds r. 2008, protože populární hudba je jednou z důležitých dobových příměsí textu.

Když se sejdou dva koně – vnímavá Ryzka s nemotorným Vraníkem – a chtějí spolu žít, nastávají zádrhely. Nadšený Vraník se do všeho hrne, zatímco Ryzka musí uvádět věci na pravou míru. Ryzka a Vraník jsou jako děti, které objevují svět, tím ho mění a tím mění i sebe. Jsou dětským způsobem nezkušení, otevření a dychtiví poznání, proto se s nimi dítě může snadno ztotožnit. Jazyk knihy si pohrává s možnostmi češtiny a upozorňuje na její bohatost. Příběhy Ryzky a Vraníka zase nenásilně vedou k ocenění hodnot rodinného života. Teprve dohromady totiž Ryzka s Vraníkem vytvoří ze svých předností a nedostatků celek. Ryzka a Vraník zároveň zastupují mužský a ženský princip (tj. snahu přeměnit svět - snahu vcítit se do něj, kreativní entuziasmus - kritický odstup, ochotu riskovat - snahu chránit…) Kniha se skládá se z veršovaných příběhů, přísloví a hádanek. Je určena pro čtenáře od čtyř let, pobavit by se ale měli i rodiče. O autorech: Marek Toman (1967) – básník, překladatel, editor, publicista a moderátor. Pět let působil v literární redakci Českého rozhlasu, nyní pracovník Ministerstva zahraničních věcí ČR. Vydal básnické sbírky Já (Mladá fronta, 1987), Jedna kabina pro dva osudy (H+H, 1997) a Citoskelety (Host, 2001), dále knihu veršů a prózy o zkušenosti otcovství Otec a syn (Weles, 2000). Publikoval knižně překlady R. Kearney: Hra s vodou (Aula, 1996), R. Kearney: Samův pád (Nakladatelství lidových novin, 1999), A. Hermann: Mých prvních pět životů (Triáda, 2000). Autor mnoha rozhlasových pořadů a článků, fejetonů a recenzí uveřejněných v řadě časopisů a novin; pořadatel literárních čtení a dalších akcí. Stálý spolupracovník Českého rozhlasu (počínaje r. 1990), Hospodářských novin (v r. 2000), Nových knih (v r.1998), internetového časopisu Neviditelný pes (počínaje r. 2002). Nyní publikuje své články především v Neviditelném psu (kde jsou přístupné v archivu na www.neviditelnypes.cz) a v Českém rozhlase. Nositel nakladatelské ceny nakladatelství Mladá fronta a ocenění z básnické soutěže O cenu Ikarova křídla. Akad. malíř Jan Ungrád (1944) – scénárista, výtvarník a režisér animovaných filmů. V ateliérech Krátký film Praha, Studio animovaného filmu Československé televize Praha, Filmové studio Zlín se podílel především na filmové a televizní tvorbě pro děti: Domeček u tří koťátek, Jak postavit sněhuláka, Kryštof a nebeský kůň, O slonovi, který chtěl kvést, atd. Současně se věnoval užité grafické tvorbě, později jako Art Director v agenturách Publicis, DDB Needham , Creative Communications apod. Nyní na volné noze. Tvůrčí prezentace jeho prací proběhly na výstavách a festivalech animovaných filmů v Praze, Českých Budějovicích, Zlíně, Kroměříži, Piešťanech, Lyonu, Stuttgartu, Los Angeles, Benalmadeně, Mecaretě ad. Jeho práce byly oceněny v Kroměříži a Lyonu. Louskáček, Zlatý šotek, Zlatá a stříbrná EFFIE, dvojnásobný finalista Pinnacle award DDB Worldwide Chicago 2002...

Mohou desperáty z Divokého západu napravit lekce klasické četby? Je možné pochopit svůj vlastní život při četbě Bílé velryby, Hraběte Monte Christa, Romea a Julie, Vinnetoua nebo Máje? Česká knihovnice Boženka se ve svých čtenářských dílnách v cukrárně U Šilhavého Jima snaží ze všech sil, dokud do městečka nepřiputuje literární zločinec Dante Skunk Shakespeare... Kdo zvítězí v lítém intelektuálním boji, není jasné, stejně jako není jasné, na čí stranu se postaví drsní kovbojové a vězni. Lehká parodická žánrovka spisovatele Marka Tomana v lecčems navazuje na slavného Limonádového Joea a je roztomilým příspěvkem pro všechny vášnivé čtenáře i pro dospělé, kteří k literatuře vedou nebo chtějí dovést své ratolesti, žáky či studenty...

Sedm osobností, které se nejspíše nikdy nepotkaly a přece mají něco společného. Muž od koní a ředitel Národního hřebčína Jiří Machek, vysokoškolský pedagog Sean Pollock, plastický chirurg Roman Kufa, architektka a básnířka Anna Beata Háblová, František Piškanin, podnikatel, Colloredo- Mansfeld, lesní inženýr, majitel zámku Dobříš a kníže, Jiří Raboch, psychiatr. A co mají společného? Vášeň pro to, co dělají.

Román o střetu obyčejného člověka s elitami, skutečnými i zdánlivými. Mirek Klecan byl interbrigadista, který se z francouzského koncentráku vrátil ilegálně do protektorátu, vstoupil do odboje a byl zatčen a pak i popraven společně s Fučíkem. V Reportáži, psané na oprátce Fučík Klecana osočuje, že zradil. Román Oko žraloka vypráví o tom druhém obviněném, který neměl možnost se obhájit. Je inspirován příběhem skutečného Klecana, ale nechává ho přežít. Trampové, anarchisté, komunisté z přesvědčení i z prospěchářství Procházejí románem stejně jako slavný fotograf Robert Capa a další postavy od dvacátých do devadesátých let 20. století. Příběh idealismu a cynismu, přátelství a zrady, odhodlání a strachu o život, lásky a nenávisti.

Dělnický aktivista, později interbrigadista ve Španělsku a naposledy protinacistický odbojář Jaroslav Klecan (1914?1943) byl až donedávna považován za toho, který zradil. Napsal to o něm Julius Fučík v Reportáži, psané na oprátce. Spisovatel Marek Toman a historik David Majtenyi toto obecně přijaté odsouzení vyvracejí. Spojili své síly i rozdílné přístupy a vytvořili věrohodný, lidský portrét člověka, jehož můžeme bez nadsázky řadit k hrdinům. Pozoruhodným svědectvím o Klecanově povaze, přesvědčení i přirozeném rozhledu a intelektuálním nadání jsou objevené dopisy jeho španělské lásce Paquitě, které jí psal z francouzských koncentráků v letech 1939?1941. Jaroslavu Klecanovi se téměř osmdesát let po odsouzení a smrti v berlínské věznici Plötzensee konečně dostává pravdivého obrazu. Patřil ke statečným Čechům, kteří se nebáli vzdorovat nespravedlnostem a násilí.

Jaký to byl pocit, být po skončení druhé světové války v Československu klukem či holkou německé národnosti? Měli kam chodit do školy, co jíst, s čím si hrát? Měli se čeho bát? Co si s sebou zabalili, když byli zařazeni do odsunu, a s čím se naopak museli rozloučit? Co je čekalo ve sběrných a pracovních táborech, v dobytčích vagonech a nakonec v rozbombardovaném Německu? Kdy a za jakých podmínek se poprvé mohli podívat na místa svého dětství a kde se dnes cítí doma? Pětice německých pamětníků vypráví o svém odsunu z Československa. Jejich příběhy ožívají v komiksové formě skrze představivost českého spisovatele a pěti českých výtvarnic a výtvarníků.

Jsou 20. léta 20. století a mladý Čechoameričan Benjamin Wohryzek začíná spolu se svou novou přítelkyní, nadanou a nadto krásnou novinářkou Laurou Nožičkovou, pátrat po svém otci, americkém podnikateli „v bílém porcelánu“. Přidají se i tři čeští spisovatelé, tři zásadní jména literárního kánonu Karel Čapek, Jaroslav Hašek a Franz Kafka, které, jak je dobře známo, spojuje kromě jiného i vášeň pro pobyt v přírodě. Stopy vedou kamsi do lesů a zátočin nad Vltavou. Příběh napsaný záměrně jako lehké, humorné čtivo pracuje mimo jiné s tématem češství, emigrace, rodinných vztahů, emancipace žen a etiky podnikání, ale je především další z Tomanových poct čtenářství a literatuře obecně. Kniha Nožička a Wohryzek uzavírá volnou trilogii pro čtenáře od 12 let s romány Cukrárna U Šilhavého Jima (2018) a Neskutečná dobrodružství Florentina Flowerse (2019). Knihu ilustroval Jan Trakal.