Petra Andělová strana 2 z 2

Patrick Kenzie a Angela Gennarová, soukromí detektivové se specializací na hledání zmizelých osob, vystupují kromě Doteku temnoty ještě v dalších pěti samostatných knihách. Jejich příběhy se odehrávají v Bostonu a oba vyšetřovatelé mají více přátel na odvrácené straně zákona než na té správné – v čele s psychopatem se zálibou ve výbušninách Bubbou Rogowskim. Je to temný svět, ale hrdinové v něm umějí chodit. V každém z těchto šesti románů Lehane proniká hlouběji do podstaty zla: od zkorumpovaných politiků, pedofilů, sériových vrahů, otců tyranů, černošských gangů až po vůdce sekt a psychopaty. Zároveň se v nich naplno projevuje autorův svébytný styl, ve kterém se drsná škola spojuje s osobní existencionální výpovědí. Dennis Lehane se noří do prostředí městských gangů, rasových bojů, politiky a ušmudlaných lidských osudů – aniž by se v těchto motivech utopil a přestal psát strhující thrillery. Nejnovějším klientem Patricka Kenzieho a Angely Gennarové je prominentní bostonský psychiatr, který je na útěku před pomstychtivými bostonskými Iry. Oba soukromí vyšetřovatelé mají ale s chladnokrevnou odvetou zkušenosti. Vyrostli v drsných ulicích dělnického Dorchesteru, a tak velmi dobře znají temnotu ukrytou v srdcích nešťastných lidí. Nyní se však chystá udeřit zlo, na něž nejsou připraveni ani oni, vynořují se tajemství pohřbená v minulosti a spouštějí řetězec brutálních vražd, který zanechá skvrnu na všem – včetně pravdy. Přeložila Petra Andělová.

Nebezpečná plavba na palubě parníku z Evropy do Asie. Revoluce zavraždila starý svět a rudí se marně snaží zničit i jeho hodnoty: hrdost, čest a odvahu.

Nebezpečná plavba na palubě parníku z Evropy do Asie. Revoluce zavraždila starý svět a rudí se marně snaží zničit i jeho hodnoty: hrdost, čest a odvahu.

Dějiny světa v posledních pěti tisících letech jsou především dějinami jazyků, které jsou tím, co pojí lidská společenství a umožňuje jim sdílet společnou historii a předávat ji z generace na generaci, vyprávět ji dál a dál. Přesto se však o dějinách největších světových jazycích mluví a píše je velmi málo. Říše slova Nicholase Ostlera je prvním textem svého druhu, který vypráví příběhy jazyků v celé jejich okouzlující škále. Věnuje se převratným novinkám na poli vzdělání, kultury, diplomacie, s nimiž přišli mluvčí sumerštiny na Předním východě, ale i novodobému úspěchu arabštiny, neobyčejné houževnatosti a odolnosti čínštiny v průběhu dvaceti století nájezdů a vpádů zvenčí, rozšíření sanskrtu ze severu Indie až na Jávu a do Japonska, sebevědomé řečtině, ale i zápolení, z něhož vzešly moderní evropské jazyky, neopomíjí ani příčiny celosvětového rozšíření angličtiny. Stejně jako vzestupy jazyků jsou i jejich pády a neúspěchy neméně fascinující. Proč se němčina nerozšířila stejně jako angličtina? Proč egyptština, která přežila tři tisíce let cizí nadvlády, nakonec podlehla arabštině? Proč je holandština v dnešní Indonésii téměř neznámým jazykem, ale angličtina v Indii zapustila kořeny, přestože Britové vládli Indii stejně dlouho jako Nizozemci ve Východní Indii?Nicholas Ostler v Říši slova ukazuje, že jazyk je jedním z hlavních charakteristických rysů každého národa, a zároveň i to, že žádný jazyk, a to ani angličtina, která vládne modernímu světu, nemá jistou budoucnost. Stejně jako dějiny jazyků bude i jejich budoucí vývoj plný zvratů a překvapení.

Dějiny světa v posledních pěti tisících letech jsou především dějinami jazyků, které jsou tím, co pojí lidská společenství a umožňuje jim sdílet společnou historii a předávat ji z generace na generaci, vyprávět ji dál a dál. Přesto se však o dějinách největších světových jazycích mluví a píše je velmi málo. Říše slova Nicholase Ostlera je prvním textem svého druhu, který vypráví příběhy jazyků v celé jejich okouzlující škále. Věnuje se převratným novinkám na poli vzdělání, kultury, diplomacie, s nimiž přišli mluvčí sumerštiny na Předním východě, ale i novodobému úspěchu arabštiny, neobyčejné houževnatosti a odolnosti čínštiny v průběhu dvaceti století nájezdů a vpádů zvenčí, rozšíření sanskrtu ze severu Indie až na Jávu a do Japonska, sebevědomé řečtině, ale i zápolení, z něhož vzešly moderní evropské jazyky, neopomíjí ani příčiny celosvětového rozšíření angličtiny. Stejně jako vzestupy jazyků jsou i jejich pády a neúspěchy neméně fascinující. Proč se němčina nerozšířila stejně jako angličtina? Proč egyptština, která přežila tři tisíce let cizí nadvlády, nakonec podlehla arabštině? Proč je holandština v dnešní Indonésii téměř neznámým jazykem, ale angličtina v Indii zapustila kořeny, přestože Britové vládli Indii stejně dlouho jako Nizozemci ve Východní Indii?Nicholas Ostler v Říši slova ukazuje, že jazyk je jedním z hlavních charakteristických rysů každého národa, a zároveň i to, že žádný jazyk, a to ani angličtina, která vládne modernímu světu, nemá jistou budoucnost. Stejně jako dějiny jazyků bude i jejich budoucí vývoj plný zvratů a překvapení.