Alain Badiou

„Láska je dôvera v náhodu“ Neverte internetovým zoznamovacím stránkam, ktoré vám ponúkajú istú lásku bez rizika. Láska bez nebezpečenstva neexistuje, ako neexistuje vojna bez porazených. Alain Badiou v tomto osviežujúcom rozhovore obhajuje lásku pred skeptikmi, rozpráva o jej neskutočnej moci a najmä o tom, ako sa z nevinného, náhodného stretnutia rodí nový svet. A nezostáva len pri tom čarovnom prvom okamihu, keď si dvaja zamilovaní ľudia uvedomia, že ich videnie sveta sa zrazu zmenilo, pretože sa naň pozerajú nie jeden, ale dvaja. Zaujíma ho, čo sa deje potom. Ako láska pretrvá? Ako sa uchráni pred drámou, zradou a rozchodom? Alain Badiou vyvracia liberálne a libertariánske teórie, ktoré lásku redukujú na chvíľkový a nezáväzný pôžitok a za pomoci filozofov od Platóna cez Arthura Schopenhauera až po Jacquesa Lacana rozpráva nový príbeh romantického vzťahu a sexu – takého, ktorý sa lásky nebojí. „Platón našich čias.“ - Slavoj Žižek „Filozof, ktorý za žiadnu cenu neprestane brániť humanizmus pred rozmarmi takzvaného globálneho kapitalizmu“ - Mark Fisher „Pokračovateľ Jean-Paula Sartra a Louisa Althussera“ - New Statesman „V konečnom dôsledku viete, že na skeptikoch sa môžeme smiať, pretože, ak sa niekto pokúsil lásky vzdať, prestať v ňu veriť, bolo by to skutočné, subjektívne nešťastie a všetci to vedia. Musím povedať, že život by stratil všetky farby a chute. Láska je stále mocná, subjektívne mocná. Láska je jednou z tých ojedinelých skúsesností, v ktorých sa na základe náhody jedného momentu pokúšate vyjadriť večnosť. Slovo „navždy“ je verbálnym vyjadrením večnosti. Pretože nemôžete vedieť, čo presne to „navždy“ znamená, ani ako dlho potrvá. „Navždy“ znamená „na večnosť“. Alain Badiou sa narodil v Rabate v Maroku v roku 1937 a patrí medzi popredných francúzskych filozofov. Pôsobí ako profesor na European Graduate School vo Švajčiarsku a venuje sa otázkam bytia, pravdy a subjektu. Politicky ho ovplyvnil najmä rok 1968, kedy dospel k ľavicovému presvedčeniu. Z jeho prác boli do češtiny preložené Co vlastne znamená Sarkozy? a Svatý Pavel. Okrem politicko-filozofických esejí sa venuje aj písaniu prózy, drámy a filmovej i literárnej kritiky. Nicolas Truong je spisovateľ a novinár, pravidelný prispievateľ francúzskeho denníka Le Monde.

Szent Pál alakjának korszerűsége az utóbbi évtizedek filozófusainak és művészeinek egyaránt kiindulópontjává vált, mai mondanivalójuk veretes hivatkozási alapjává. Szent Pál bár apostol, de nem tanítvány, nem beszéli el a Jézus-történetet, csak egyet állít: Jézus feltámadt és megváltott minket. Amiképpen az akkorit, azonképpen a mait, amiképpen a zsidókat, azonképpen a görögöket. "Meg kell magyaráznunk, miért tulajdonítunk ennek a távolinak filozófiai közelséget, a valós ilyen mesei megerőszakolása miért szolgál közvetítésként számunkra, amikor itt és most az egyetemes helyreállításáról van szó a maga tisztán világi mivoltában." "Ami minket illet, egy olyan szinguláris összefüggés ragad meg Pál művében, amely formálisan leválasztható a meséről és igazából Pál leleménye: egy olyan összefüggés, amely átjárást nyit egy, az alanyra vonatkozó kijelentés és egy, a törvényre vonatkozó kérdés között. Mondjuk úgy, Pál azt kutatja, milyen törvény strukturálhat egy alanyt, aki minden identitástól megfosztva egy olyan eseményen függ, amelynek egyetlen "bizonyítéka" éppen az, hogy egy alany állítja."

Je dnes filosofie možná? Lze ji definovat? Jaký vztah ji pojí k oblastem jako umění, politika, láska nebo věda? Je či může být filosofie systematická? Výbor Manifest za filosofii a jiné texty představuje způsob, jakým na tyto a jiné otázky odpovídá francouzský filosof a spisovatel Alain Badiou. Jeho Manifest za filosofii byl v době svého vzniku (1989) ojedinělým pokusem o nalezení takové formy myšlení, která by umožnila zajít o krok dál za horizont, do nějž filosofii uzavírají dominantní myšlenkové proudy 20. století. Kniha v českém prostředí poprvé představuje základní motivy Badiouovy ontologické koncepce, již rozvinul o rok dříve v prvním dílu svého základního textu Bytí a událost.