Jan Balhar

Soubor map postihující uzemní rozrůznění národního jazyka.

Zpracoval dialektologický kolektiv Ústavu pro jazyk český AV ČR. Vynikající dílo o nespisovné češtině, které přináší poznatky významné nejen pro jazykovědu, ale i pro dějiny národní kultury. Druhý svazek je zaměřen na tématické okruhy: zahrada, les, rostlinstvo, živočišstvo, krajina, počasí, vesnice dříve a nyní, zábavy a zvyky.

Třetí svazek Českého jazykového atlasu je věnován opět slovní zásobě a tvoření slov, tentokrát z tematických okruhů hospodářství, hospodářská usedlost, polní práce, dobytek, drůbež. Kromě unikátních map jsou předností detailní komentáře, začleňující nářeční jevy do historického vývoje naší mateřštiny a západoslovanských jazyků.

Český jazykový atlas podává první úplný obraz územního rozrůznění našeho národního jazyka. Jeho čtvrtý svazek je věnován tvarosloví, územním diferencím morfologických forem všech ohebných slov (např. tvarovým rozdílům 7. pádu množ. čísla podstatných jmen: s kravami, kravama, kravoma, kravma, kravima, s krávy). Přináší cenný jazykový materiál, který doplňuje mnohdy kusé poznatky o starších podobách češtiny.

Vynikající dílo o nespisovné češtině, které přináší poznatky významné nejen pro jazykovědu, ale i pro dějiny národní kultury. Pátý, závěrečný svazek Českého jazykového atlasu obsahuje pět částí: nejrozsáhlejší část hláskoslovnou, část věnovanou syntaktickým jevům, část pojednávající o adverbiích, část zpracovávající dodatečný výzkum ve městech a závěrečnou část přinášející mapy izoglosových svazků. Výzkum ve městech se opíral o speciální dotazník zaměřený na novější pojmenování reálií svázaných převážně s městskou kulturou a na pojmenování slangového charakteru. Mapy izoglosových svazků představují nový, detailnější pohled na naše dialekty. Mimo jiné se zde ukazuje na souvislosti průběhu svazků izoglos s dějinami nositelů jazyka, s různými starými administrativními, správními a dalšími hranicemi, jež bránily společenskému styku nositelů nářečí. V této části se uvádějí též některé příčiny vzniku jazykových hranic a odhalují se nejen vztahy mezi nářečními skupinami, ale zároveň vztahy mezi obyvatelstvem.