John Barrow strana 2 z 2

Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále. Autor ve své knize seriózně a s jistou hravostí mu vlastní odpovídá na všechny otázky, i ty rozumem těžko uchopitelné, které v sobě myšlenka nekonečna, jež přitahovala pozornost velkých myslitelů všech dob – od Aristotela a Zenona po velké mozky dneška, skrývá. Odkud se myšlenka nekonečnosti vzala a co nám může říct o vesmíru? Skutečně existují nekonečna? Nebo je nekonečno jen jakási nálepka pro něco, co je nedosažitelné? Je vesmír nekonečný? Je nekonečně starý a bude existovat navěky? Lze v konečné době vykonat nekonečně věcí? Nekonečno je však také místo, kde se věci zároveň dějí i nedějí . Nekonečný vesmír charakterizují paradoxy a fantazie.

V knize zkoumá světově prosnulý autor těsné souvislosti mezi naším estetickým cítěním a podstatou vesmíru, přičemž zpochybňuje obecně uznávaný názor, že náš smysl pro krásu je ničím nespoutaný a svobodný. Objevná a poutavě psaná kniha staví příběh lidské tvořivosti a myšlení do nového světla a zabývá se přitom tak různorodými tématy, jako je jazykový instinkt, původ a význam barev v přírodě, proč dělíme čas na různé úseky, odkud pramení zdroje našeho zalíbení v krajinomalbě a zda počítačem vytvořené umění je skutečně uměním. Kniha se zapojuje do široké debaty o významu a důsledcích spojitostí mezi uměním a vědou. S předmluvou Jiřího Grygara.

Ez a könyv az univerzumokról szól. Olyan történetet mond el, amelyik egyetlen rendkívüli tény körül forog: Albert Einstein híres relativitáselméletre univerzumok egész sorozatát írja le. Nem sikerült még ezeknek a gyötrően nehéz egyenleteknek minden megoldását megtalálni, azonban az eddig megtaláltak kivétel nélkül figyelemre méltóak. Egyesek olyan univerzumokat írnak le, amelyek tágulnak, mások összehúzódnak. Egyesek búgócsigaként forognak, míg mások kaotikusan előrejelezhetetlenek. Némelyek tökéletesen simák, de akadnak csomósak is. Vannak, amelyek megengedik a múltba tett időutazást. Csak nagyon kevés teszi lehetővé, hogy kifejlődjék benne az élet; a többi, ha egyáltalán létezik, tudatos elménk számára ismeretlen és megismerhetetlen marad. Történetünkben olyan univerzumokkal is találkozunk, amelyekben időről időre vagy helyről helyre megváltozhatnak a fizika törvényei, univerzumokkal, amelyekben a tér és az idő extra, rejtett dimenziói bújnak meg, univerzumokkal, amelyek örökkévalóak, univerzumokkal, amelyek fekete lyukak belsejében élnek, univerzumokkal, amelyek bármely különösebb figyelmeztetés nélkül véget érnek, összeütköző vagy éppen felfúvódó univerzumokkal, valamint univerzumokkal, amelyek valami másból jöttek létre - vagy éppen a semmiből. Fokozatosan rátalálunk a jelenleg bennünket körülvevő Világegyetem legújabb és legpontosabb leírására, miközben megismerkedünk a "multiverzum" -az összes lehetséges univerzum univerzuma- fogalmával, amelyről a fizika modern elméleteinek köszönhetően elgondolkozhatunk. Az Univerzumok könyvében az egész természettudomány legfantasztikusabb és legmélyrehatóbb spekulációival találjuk szembe magunkat.

Konstanty přírody jsou čísla, která definují podstatu vesmíru. Zašifrovávají nejhlubší tajemství a jejich existence nám naznačuje, že příroda oplývá neviděnými pravidelnostmi. Jsme sice zručnými v měření těchto konstant, ale naše schopnost vysvětlit je či je předpovědět ukazuje, jak mnohé ještě nevíme o tom, jak vesmír funguje. Jsou přírodní konstanty skutečně konstantní? Vznikl a rozvinul by se život, kdyby byly jiné? Nejnovější astronomické objevy naznačují, že tyto konstanty měly v raném vesmíru jiné hodnoty. Mění se tedy pomalu zákony přírody? Na tyto a mnoho dalších otázek hledá odpověd známý vědec a úspěšný popularizátor. Osvětluje také, jak objev konstant ovlivnil takové vědce, jako byl Einstein, i nejnovější teorie o vícedimenzionálním vesmíru. Kniha uspokojí nejen zvídavého čtenáře, ale i profesionálního fyzika.

Po 17 letech od vydání Teorií všeho se autor vrátil ke své knize, která po českém vydání v roce 1996 vzbudila hodně pozornosti i u nás, aby ji doplnil o nové objevy a perspektivy.Prohlubujeobecný podklad hledání teorií všeho, které není jen záležitostí fyziků, ale i matematiků, informatiků, biologů a filozofů.