David Bátor

Darkovské básně vycházejí z konkrétních reálií lázní Darkov, jdou za konkrétními představami vyplouvajícími za určitými jmény, gesty a požitky. Mají své živé předobrazy v lavičkách, domech, stromech i budovách a výtvarných dílech, ale i v lázeňských hostech a personálu. Nespokojí se však jen s poetickým popisem, ale dotýkají se čehosi přesahujícího, tématem jsou i věci transcendentní, které prosvětlují tvrdost severomoravského regionu a bolesti, která sem pacienty přivádí a v tím dodávají sbírce potřebnou naději.

Sbírka Rozhraní nás vtáhne do neuchopitelného světa na pomezí snu a reality, kde hoří vítr a déšť se za nás tiše modlí. V tomto místě mnoha tajemství neviditelné hýbe vším. Je to lyrická procházka plná pulzujících obrazů, kterou protínají autorovy vzpomínky na dětství i dávné hospodské eskapády; procházka, při níž však vždy opětovně narazíme na motiv zákeřné nemoci, jež jako černá nit omotává nejeden lidský osud