Anna Bauerová strana 2 z 2

Historický román z doby, kdy Řím začal pohlcovat keltský svět, navazuje na úspěšnou knihu Královna havranů. Z lásky keltské kněžky Lugiony a Marka Aurelia se tajně narodila dcera Aura. O ni usiluje císař Commodus, který se s ní seznámí při slavnostech v Carnuntu. Život Říma za jeho vlády byl plný rozporů. Udržel mír na sverení hranici impéria, římský lid ho miloval jako mladého statečného boha, ale svou psychopatickou povahou způsoboval utrpení svým nejbližším a pronásledoval každého, kdo by ho mohl zastínit. Comodus se považuje za vtělení nesmrtelného Herkula, protože ze všech zápasů v aréně s divokými šelmami a gladiátory vyšel vždycky bez jediného škrábnutí, přesto nedokáže odvrátit krvavý a hrůzostrašný konec své vlády.

O tom Anna Bauerová již napsala román Sluneční cesta bójských králů ze 4. století př.n.l. Strážci zlatých kopí se odehrávají o sto padesát let později, kdy se rozhořela válka o světovládu mezi Kartágem a Římem. Mladý Catullus, který zvítězil v poslední bitvě nad Puny, je po matce z bójského královského rodu a jeho teta Katuriga je nejvyšší kněžkou všech Keltů na jih od Alp. Catullus ji navštíví, aby ji varoval před útokem legií na keltské území v Itálii. Římané se prozatím obávají posvátného zlatého kopí, které zaručuje Bójům ochranu i pokračování duchovního dědictví.

Historicky objevný román z doby starověkého Říma. V románu Chyť vlka za uši autorka vylíčila, jak byl král Marobod, vyrůstající v Římě u císaře Augusta, poslán do Boiohema a stal se historicky prvním králem na našem území. Román Válka vlků je historií jeho vlády. Marobod pozvedl keltskou Bohemii na úroveň bohaté římské provincie. Podařilo se mu odrazit útoky germánského krále Armina a uzavřít spojenectví s císařem Tiberiem a přátelství s jeho synem Drusem, ale zůstal jen krůček od vytvoření vlastního svobodného státu, který byl trnem v oku římskému Senátu. Spojil kmeny Bójů, Markomanů, Rakatů, Kampů a Langobardů do jedné kmenové říše, kde nebylo otroctví a kde rostl blahobyt. Příliš však předběhl svou dobu. Války vlčího národa Římanů s vládci a kmeny zaalpských pralesů teprve začínaly. Král Boiohema v Augustově době se jmenoval Marobod, měl nejvyšší římské vzdělání a nemohl být barbarem. Nebyl poražen v žádné bitvě, a přesto o něm král Armin tvrdil, že je zbabělec. Ovládal kmenovou říši od jihu Čech až k Severnímu moři, ale nikdy nezaútočil na římské impérium. Přátelství pro něj znamenalo víc než moc a sláva. Osobní štěstí nepovažoval za slabost. Tento muž skutečně žil - nejprve na císařském Palatinu, pak si vybudoval městské centrum ve Stradoně na řece Berounce a zbytek života strávil v římském azylu v Ravenně. O něm je román Válka vlků.

Historický román o sluneční cestě, po které se keltští králové dostávali na jih a spolu s Etrusky utvářeli starověkou podobu severní Itálie.

Široce rozvětvený román Chyť vlka za uši vypráví o prvním králi na území Čech, kterého známe jménem. Marobod byl markomansko-bójského původu a v mladém věku musel odejít do Říma, aby potvrdil mírovou smlouvu svého otce s císařem Augustem a získal nejvyšší vzdělání na Palatinské škole. V Římě našel mnoho přátel, prožil řadu dobrodružství a také milostný vztah s Augustovou dcerou Julií. Několikrát se ho pokusili zavraždit, jako by si někdo nepřál, aby se stal králem Bohemie. Po deseti letech opustil Řím s družinou zkušených bojovníků. Bohemie byla zpustošena kmenovými válkami a částečně osídlovaná vetřelci ze severu. Marobod musel o královskou moc nad Bohemií bojovat. Usídlil se na Stradoně, odkud druidové v době bezvládí spravovali částečně zemi. I s jejich pomocí se mu podařilo vytvořit za Alpami civilizovaný státní útvar po vzoru Říma, ale bez otroctví. Dodržoval zásady Augustova míru, obnovil zničený obchod a nebývalým rozkvětem své země obrátil k sobě pozornost světové veřejnosti. Bohužel i germánských sousedů, kteří dávali přednost kořisti a osobní moci a žili trvale ve válečných poměrech. Marobod musel Bohemii vojensky bránit, ale sám neútočil. Posmívali se mu, že je slaboch a nevyhledává boj, ale žádnou bitvu nikdy neprohrál. Jeho napínavý osobní příběh je o to zajímavější, že zachycuje pestrý život v Římě i v bójské zemi mezi Dunajem a Labem.

Dějově bohatý a rozvětvený historický román o césaru Marku Aureliovi a jeho nástupci Commodovi. Římské legie na severní hranici impéria zdecimoval mor a kmeny žijící ve středu Evropy překročily Dunaj, aby se usadily na vylidněném území. Marcus Aurelius od začátku nerozhodné války usiloval o vytvoření nové římské provincie na území Čech a Moravy, která by byla zárukou míru a rozkvětu celého Podunají. Ve zdejším pohoří Luna poznal krásnou kněžku Lugionu z keltského královského rodu, která se stala jeho vytouženou láskou, ale také svědkem úkladů a závisti přímo v imperátorově rodině. Proto Marku Aureliovi zatajila, že v Bohemii vychovává jejich dceru Aurelianu. Krásný Commodus, který se považoval za vtělení Herkula, vystupoval jako gladiátor v arénách, vždy vítězil bez jediného zranění a proto žádal senát, aby uznal jeho božský původ, odvedl Auru do Říma jako svoji sestru poslanou bohy, stejně nesmrtelnou jako on. Aura se ocitla v zajetí Commodova šílenství a hrůzostrašný konec jeho vlády byl pro ni vysvobozením. Naštěstí jako nového imperátora provolaly legie dávného přítele její matky Septimia Severa.

O tom Anna Bauerová již napsala román Sluneční cesta bójských králů ze 4. století př.n.l. Strážci zlatých kopí se odehrávají o sto padesát let později, kdy se rozhořela válka o světovládu mezi Kartágem a Římem. Mladý Catullus, který zvítězil v poslední bitvě nad Puny, je po matce z bójského královského rodu a jeho teta Katuriga je nejvyšší kněžkou všech Keltů na jih od Alp. Catullus ji navštíví, aby ji varoval před útokem legií na keltské území v Itálii. Římané se prozatím obávají posvátného zlatého kopí, které zaručuje Bójům ochranu i pokračování duchovního dědictví.

Historický román z tajemného keltského světa zachycuje osudy lidí poznamenané krutou a nesmyslnou kmenovou válkou, kdy docházelo ke zkáze bohatých lidnatých oppid na území dnešních Čech. Takový osud potkal mezi posledními i Stradonu. Zde žije rodina kovářů, zlatníků a obchodníků, spřízněná s Římankou z prastarého královského rodu Hostiliů, a to některým z nich dává naději začít nový lepší život.

Keltský román o lásce, zradě a nesmyslné pomstě se odehrává na území dnešních Čech a Francie v době Caesarova tažení do Galie, kdy postupně hasla sláva keltských oppid a moc bójských králů zanikala ve vzájemných válkách. Tiana vyrostla na královském sídle v Boiohemu a lidé o ní věří, že je dcerou bohů. Tajemný původ ji předurčuje, aby se stala velkou kněžkou ve svatyni Zlatého koně, ale celý její život se úplně změní, když si ji vybere za manželku mladý král Mapon. Tiana má mnoho nepřátel mezi královými družiníky i některými druidy a musí hledat útočiště v Galii, kde její život vrátí na původní dráhu zvláštní vztah s Caesarem.