Jarmila Bednaříková

Dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu. Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku. Autorka vychází nejen z odborné literatury, ale především z vlastních výzkumů, takže v mnohém přináší i nové skutečnosti a osobité pohledy na toto období, kdy mezi jiným přišli do české kotliny i naši slovanští předkové.

Podzimní čas mocné říše" čerpá svůj námět z jedné z nejdramatičtějších i nejromantičtějších etap světových dějin - z doby, kdy vrcholilo velké stěhování národů. "Poslední Říman" Aetius, císař Valentinianus III., hunský král Attila, vizigótští, franští a vandalští vládcové i další historické postavy, vystupující na stránkách tohoto příběhu, reprezentují dva rozdílné střetávající se světy: svět dožívající antické civilizace a prostředí "barbarských" etnik, přicházejících na scénu historie se svými osobitými představami o životě a jeho hodnotách, o morálce i náboženství.

Historická práce sleduje dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu.Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku. Autorka vychází nejen z odborné literatury, ale především z vlastních výzkumů, takže v mnohém přináší i nové skutečnosti a osobité pohledy na toto období, kdy mezi jiným přišli do české kotliny i naši slovanští předkové.

Kniha volně navazuje na Stěhování národů (J. Bednaříková). Nové dílo ukazuje tuto dobu ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny náporem těchto útočníků způsobené.

Nová práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského vládce Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.

Dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu. Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku. Autorka vychází nejen z odborné literatury, ale především z vlastních výzkumů, takže v mnohém přináší i nové skutečnosti a osobité pohledy na toto období, kdy mezi jiným přišli do české kotliny i naši slovanští předkové.

Příchodem Hunů do Evropy ve 2. polovině 4. století po Kr. vyvrcholilo tzv. velké stěhování národů. Noví nájezdníci, vynikající jízdní lukostřelci, si začali podmaňovat „barbarský“ svět od Černomoří a dolního Podunají až k hornímu Dunaji.Nová kniha autorky úspěšné práce Stěhování národů Jarmily Bednaříkové hledá odpovědi na otázky, odkud Hunové přišli, jaká byla jejich původní společnost a kultura v Asii i proč v Evropě zapůsobili tak apokalyptickým dojmem. Představuje prameny, které zachytily jejich historii a způsob života. Sleduje ničivé hunské vpády na území římského Východu a dlouhodobou spolupráci Západořímanů s Huny, která však skončila největší bitvou doby velkého stěhování národů. Všestranně popisuje život v evropské hunské říši, soustřeďuje se na velké osobnosti 5. století, zejména na postavu hunského krále Attily, který se v r. 451 vypravil na své tažení za ovládnutím světa, a jeho přítele a pozdějšího soupeře, „posledního Římana“ Aëtia. Kniha se zabývá tradicí Hunů, Attily a Aëtia v evropské minulosti i současnosti. Jaký byl „Bič Boží“ v sedle rychlého koně a jak jej viděla staletí po jeho smrti? Jaký podíl měli Hunové na úpadku římské říše a jaký na počátcích vývoje středověké Evropy?

Dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu. Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku. Autorka vychází nejen z odborné literatury, ale především z vlastních výzkumů, takže v mnohém přináší i nové skutečnosti a osobité pohledy na toto období, kdy mezi jiným přišli do české kotliny i naši slovanští předkové.

Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, sjednocování jednotlivých vývojových center v Dánsku, Norsku a Švédsku. Tzv. Vikingové v knize nevystupují jen jako dobyvatelé, ale také jako zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, mořeplavci a objevitelé, kteří nejednou dopluli až do tzv. Vinlandu. J. Bednaříková vychází především z údajů antických a raně středověkých pramenů o germánském severu (Skandinávii) od doby Tacitovy po kronikáře Adama z Brém. Na konkrétních příkladech ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Autorka porovnává hlavní rysy vikinské doby s charakteristickými rysy tzv. velkého stěhování národů a hledá obecné příčiny vzniku velkých migrací a epoch intenzivních výbojů a pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby.