Šárka Belisová

Když se neznámá mladičká Američanka Josephine Bakerová objevila roku 1926 v Champs-Élysées, zapůsobila na Paříž jako naprosté zjevení. Francouzský novinář a spisovatel Marcel Sauvage byl u toho a na základě jeho rozhovorů, které v průběhu let s legendární tanečnicí pravidelně vedl, vznikla tato kniha autentických vzpomínek. Konečná podoba citlivé, laskavé a zároveň poetické stylizace střípků spontánního vyprávění vykresluje Bakerovou jako umělkyni i člověka s až neuvěřitelně velkým srdcem.

Opravdový život se vyznačuje silným příběhem s divoce pulzujícím dějem a svěžím stylem, jenž přesně odvažuje něhu, rozechvění a humor. Kniha se stala pro mladší čtenáře jak symbolem úsilí o přežití v nepřátelském prostředí, tak i návodem k němu. Ve Francii a v Belgii román získal celkem sedm vysokých literárních ocenění. „… život je jako polévka v mixéru a vy se musíte snažit, abyste v ní neskončili rozsekaní na kusy čepelemi, které vás táhnou ke dnu.“ Hrdinka a vypravěčka v jedné osobě tvoří s mladším bratrem semknutou dvojici spiklenců – o to těsnější, že svým rodičům nemohou příliš věřit. Otec se chová jako násilnický diktátor, jeho jediným potěšením je lovecká vášeň pro zabíjení. Pasivní matka žije ve věčném strachu z manžela. Zato ztřeštěná a svéhlavá vypravěčka je neuvěřitelně sympatická: nebojácná, vynalézavá, od dětství obdařená vlastním pohledem na svět. Touží se osamostatnit a hledá vlastní cestu, po které by šla životem. Svůj dar metodického myšlení používá, aby se nenechala zastrašit nepředvídatelným otcem, vyhnula se osudu své poddajné matky („améby“, jak ji v duchu nazývá) a ochránila bratra. Snaží se ve světě kolem sebe objevit co nejvíc radosti, pečovat o svoje milované štěně Dovku, navázat přátelství s lidmi v sousedství a taky něco vydělat hlídáním dětí v blízkém okolí. Když dojde k šokujícímu otřesu, dokáže najít způsob, jak žít dál, přestože zatím musí zůstat v ničivém stínu vlastní rodiny. „Doma jsme měli čtyři pokoje. Můj, bratra Gillesa, rodičů a jeden patřil mrtvolám. Daňkům, kancům, jelenům. A pak tam byly hlavy antilop všech druhů a všech velikostí, skákavých, impal, pakoní…“ Opravdový život je současně dechberoucí i poetický debut, výstižný a vtipný příběh o přežití v divočině rodinné reality, v němž proti proudu zla bojuje nespoutaná fantazie a představivost.

Alkoholismus má destruktivní účinky nejen na osoby, které pijí, ale působí negativně i na jejich blízké. Diagnózu alkoholik má v České republice 300 000 lidí (do tohoto počtu ovšem nejsou zahrnuti ti, kdo nikde evidováni nejsou). Počet takových lidí u nás narůstá, v současnosti je čekací doba na ústavní léčení několik měsíců. Chování alkoholiků, způsobené touto chorobou, bývá často zamlčováno, ale pro jejich blízké - partnery, děti, rodiče - se soužití stává utrpením. Kniha je určena rodinným p říslušníkům osob, které se potýkají se závislostí na alkoholu, také lidem jim blízkým a lidem z jejich okolí. Dr. Claude Ühlinger, psychiatr, terapeut zabývající se rodinnou terapií, působí na jednotce pro léčení závislostí ve švýcarském Fribourgu, je autorem několika publikací o prevenci recidivy alkoholismu, podílí se na vývoji skupinové terapie závislých pacientů. Marlyse Tschui, švýcarská žurnalistka, se specializuje se na psychologii a je autorkou několika knih, např. o psychických onemocněních.

Klasické a čtenářsky velmi úspěšné dílo nizozemského historika Johana Huizingy (1872–1945) je široce pojatým portrétem života v Burgundsku, severní Francii a Nizozemí 14. a 15. století. Doba přelomu, v níž se o slovo začínají hlásit nové, renesanční formy, je bohatá na témata a obrazy, jejichž pestrosti autor s chutí využívá. Vedle forem a idejí uměleckých a náboženských zachycuje ideál rytířství, formy lásky, učení mystiků a každodenní život středověkého člověka. Ideální a reálné je tu často v napětí, oba póly jsou však u Huizingy vždy napájeny tímtéž duchem sklonku středověku: vášní, která je velmi živočišná a často velmi bizarní.