Ladislav Beran strana 6 z 7

Nová galerka už dávno nemá ten glanc, na němž si zakládalo podsvětí 30. let. Už nehraje na „ukecanou“, ale žádá vyložit důkazy pěkně na stůl. Právě tak to bylo v případu vraždy mladé ženy u otavské loděnice, který se píseckým kriminalistům podařilo vyšetřit během několika dnů. Potvrdilo se tehdy rčení, že co neví lid, to neví nikdo, neboť při pátrání byla velmi nápomocná veřejnost. Jako už tradičně v tvorbě emeritního komisaře Ladislava Berana, ani v této knize nechybí napětí, humor a taky špetka příznačné člověčiny.

Nová galerka už dávno nemá ten glanc, na němž si zakládalo podsvětí 30. let. Už nehraje na „ukecanou“, ale žádá vyložit důkazy pěkně na stůl. Právě tak to bylo v případu vraždy mladé ženy u otavské loděnice, který se píseckým kriminalistům podařilo vyšetřit během několika dnů. Potvrdilo se tehdy rčení, že co neví lid, to neví nikdo, neboť při pátrání byla velmi nápomocná veřejnost. Jako už tradičně v tvorbě emeritního komisaře Ladislava Berana, ani v této knize nechybí napětí, humor a taky špetka příznačné člověčiny.

V každém městě, a dokonce i v každé obci žijí tací, kteří stojí na druhé straně zákona a ze svých hříchů se pak zpovídají před soudem. A právě o nich pojednává další povídková kniha bývalého kriminalisty Ladislava Berana. Jednotlivé příběhy nás uvádějí do každodenní práce písecké pátračky na sklonku první republiky. Autor vychází ze skutečných případů a suchou řeč archivních protokolů převádí do čtivé formy.

V každém městě, a dokonce i v každé obci žijí tací, kteří stojí na druhé straně zákona a ze svých hříchů se pak zpovídají před soudem. A právě o nich pojednává další povídková kniha bývalého kriminalisty Ladislava Berana. Jednotlivé příběhy nás uvádějí do každodenní práce písecké pátračky na sklonku první republiky. Autor vychází ze skutečných případů a suchou řeč archivních protokolů převádí do čtivé formy.

Studnička, Mach, Čtveráková, Starosta, Lojda a další, to jsou dobře známé postavy písecké kriminálky. Ačkoli dokáží svého šéfa kapitána Karase pořádně potrápit a mnohdy i překvapit, lidé na druhé straně zákona s nimi musejí počítat.

Studnička, Mach, Čtveráková, Starosta, Lojda a další, to jsou dobře známé postavy písecké kriminálky. Ačkoli dokáží svého šéfa kapitána Karase pořádně potrápit a mnohdy i překvapit, lidé na druhé straně zákona s nimi musejí počítat.

Nové případy četnické pátračky volně navazují na předešlé knihy Písecká četnická pátračka a 92. policejní revír zasahuje, v nichž se autor vydává do minulosti a popisuje práci písecké četnické pátrací stanice v období první republiky. Opět se setkáme s galerkou třicátých let, která v té době měla ještě glanc a uměla, když bylo třeba, kápnout božskou. Na stránkách knihy tak ožívají kasaři, kteří mají svoji stavovskou čest, kapsáři, půdaři, bytaři, „vébaři“, co kradli kabáty v hostincích a ve vlacích, ale i hochštapleři a lehké holky z ulice i z nevěstince. A všichni hovoří jadrným jazykem oněch časů…

V nových případech významného píseckého autora a emeritního komisaře kriminální služby se čtenáři opět setkají s píseckou galerkou, v níž se vyskytují tehdejší kasaři, kapsářky, drobní zlodějíčci, hochštapleři, lehké prodejné holky z nevěstinců, a dokonce i vrazi. Autor se opírá o skutečné kriminální případy, které písecká pátračka ve 30. letech minulého století vyšetřovala…

Autor Ladislav Beran, emeritní komisař kriminální služby, se prostřednictvím skutečných kriminálních případů, které písecká četnická pátrací stanice v té době vyšetřovala, vrací do třicátých let minulého století. Opět se se - tkáváme se štábním kapitánem Votrubou, štábními strážmistry Kubíkem a Hřebejkem a dalšími členy písecké četnické pátračky. Autor vyhledává materiály k případům v archivech a v dobovém tisku, aby je pak převedl do povídkové, čtivé formy.

Autor Ladislav Beran, emeritní komisař kriminální služby, se prostřednictvím skutečných kriminálních případů, které písecká četnická pátrací stanice v té době vyšetřovala, vrací do třicátých let minulého století. Opět se se - tkáváme se štábním kapitánem Votrubou, štábními strážmistry Kubíkem a Hřebejkem a dalšími členy písecké četnické pátračky. Autor vyhledává materiály k případům v archivech a v dobovém tisku, aby je pak převedl do povídkové, čtivé formy.

Kriminální případy z pera známého autora, držitele Ceny Jiřího Marka, který je zároveň emeritním komisařem písecké kriminální služby, zavedou čtenáře do minulosti i žhavé současnosti. Příběhy mají reálný základ a nechybí v nich dokonalá znalost kriminálního prostředí, napětí, ba dokonce ani humor.

Další ze série skutečných kriminálních případů současnosti z pera spisovatele Ladislava Berana, dvojnásobného držitele ceny Jiřího Marka udělované AIEP za nejlepší detektivku roku. Legendární dvojice kriminalistů Mach a Studnička spolu se svými kolegy z kriminálky opět na stopě zločinu. Kniha nepostrádá nejen napětí a znalost kriminálního prostředí, ale i humor a pro autora typickou člověčinu.

Volné pokračování úspěšné trilogie skutečných kriminálních případů písecké četnické pátrací stanice ze 30. let minulého století. Písecká četnická pátračka byla vedena na policejním ředitelství v Praze jako tzv. 92. policejní revír. Čtenáři se opět setkají s četnickým velitelem, štábním kapitánem Votrubou, strážmistrem Kubíkem a dalšími členy četnické stanice při řešení kriminálních případů.

Třetí volné pokračování skutečných kriminálních případů současnosti. Legendární dvojice kriminalistů Mach a Studnička společně se svými kolegy řeší kriminální činy s nadhledem a humorem. Autor je dvojnásobným držitelem prestižní ceny Jiřího Marka za nejlepší detektivní román roku 2002 a 2006 udělované každoročně Asociací autorů detektivní literatury.

Třetí volné pokračování skutečných kriminálních případů současnosti. Legendární dvojice kriminalistů Mach a Studnička společně se svými kolegy řeší kriminální činy s nadhledem a humorem. Autor je dvojnásobným držitelem prestižní ceny Jiřího Marka za nejlepší detektivní román roku 2002 a 2006 udělované každoročně Asociací autorů detektivní literatury.

Publikace Ladislava Josefa Berana Odepřená integrace pojednává o česko německých vztazích mezi lety 1918 až 1938. Autor podrobně analyzuje projevy, dokumenty, smlouvy, stanoviska a reakce politických reprezentací jednotlivých stran a snaží se od toho odvodit objektivní názor na vzájemné soužití Čechů a Němců. Kniha přináší cenné historické reflexe českoněmeckých událostí, které jsou přímou součástí paměti obou národů. Odepřená integrace bezesporu poslouží k připomenutí určitých konkrétních historických událostí, přinese nový, možná až velmi neobvyklý pohled na ně. Jednoznačně ale rozšíří prostor pro další diskuse o českoněmeckých vztazích a pomůže k vymezování si vzájemného prostoru a spolupráci Čechů a Němců v současné i budoucí otevřené Evropě. Ladislav Josef Beran se narodil 24. října 1938 v Hradci Králové. Po studiích jedenáctileté všeobecně vzdělávací střední školy v Liberci absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (1956-61). Poté pracoval ve Výzkumném ústavu elektrotechnické keramiky v Hradci Králové (1962-65) a působil jako odborný asistent na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci (1965-68). V roce 1968 odešel do švýcarského Curychu, kde žije dodnes. V letech 1968-73 a 1979-92 pracoval jako vývojový pracovník v Gebrüder Sulzer AG ve Winterthuru. V letech 1973-79 vystudoval katolickou teologii na Albert-Ludwigs-Universität ve Freiburgu (disertační práce Therapeutische Interpretation: Hermeneutische Grundlagen der Bibelauslegung Rudolf Steiners, 1984). Poté byl zaměstnancem Römisch-katholische Kirchgemeinde v Bülachu (1992-94) a působil jako redaktor, později šéfredaktor politicko-kulturního magazínu Polygon (1994-2002). Do češtiny přeložil knihy Otfrieda Preusslera Útěk do Egypta přes Království české (Vyšehrad, 1996) a Moje knížka o Krakonošovi (Vyšehrad, 1998). Publikoval v časopisech Dialogy (Paříž), Polygon (Curych), Střední Evropa (Praha) a Studie (Řím). Kniha Odepřená integrace - Systémová sudetoněmecké politiky v první Československé republice 1918-1938 je přepracovanou doktorskou prací v oboru politologie, kterou autor obhájil na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity v roce 2006.