Jan Boněk strana 2 z 2

of Matthias of Arras and Peter Parler

Město, které již víc než sto let neexistuje, a přitom bývalo jedním z nejvýznamnějších a dozajista také nejstarších středisek židovského etnika v Evropě. Podle legendy sem zamířili Izraelité po zboření legendárního Jeruzalémského chrámu, aby se stalo jejich Matičkou Prahou, Městem a Matkou v Izraeli. Od 16. století zjednodušeně židovské ghetto, které se v polovině 19. století změnilo na pátou městskou čtvrť. Na počest císaře Josefa II. byla pojmenována Josefov, z něhož se ve finále vyklubalo útočiště pražské chudiny.

von Matthias von Arras und Peter Parler

Graded 'read and do' fiction and non-fiction readers that teach children about the world around them.

Graded 'read and do' fiction and non-fiction readers that teach children about the world around them.

Graded 'read and do' fiction and non-fiction readers that teach children about the world around them.

Graded 'read and do' fiction and non-fiction readers that teach children about the world around them.

Praha a především Pražský Hrad se na konci 16. století staly evropským centrem nejen okultních věd, astrologie a alchymie, ale hlavně mezinárodní politiky, vědeckého bádání astronomů, lékařů a botaniků. Vůbec první hlavní město monarchie k sobě přitahovalo i nejslavnější umělce své doby : malíře, grafiky, sochaře i hudebníky. I když to bylo velmi krátké období, trvalo všeho všudy necelých 37 let, přesto se zapsalo do dějin evropské kultury zlatým písmem. Na začátku té hvězdné doby stál jediný muž. Snílek, samorostlý badatel, sběratel umění i přírodních zvláštností, velký podporovatel všeho tajemného ve světě kolem nás a hlavně mecenáš každého, kdo mohl rozšířit jeho poznání světa, císař Svaté říše římské, král český a uherský Rudolf II.

Karlštejn je nejvýznamnějším hradem v Čechách a pravděpodobně jedním z nejznámějších v Evropě. Začnete-li se ale jeho historií zabývat podrobněji, zákonitě zjistíte, že císař a král Karel IV. právě v případě této stavby nestál o publicitu. Jako by si přál, aby to byl hrad pro veřejnost neviditelný. I jindy upovídaní kronikáři jsou v případě Karlštejna přímo tajemní. Neznáme ani rok jeho založení. Přestože to byla stavba mimořádně nákladná, o její historii nevíme téměř nic. Samozřejmě ani o záměru, proč byl vznikla. Vzácná informace o tom, že cílem Karla IV. bylo postavit si po vzoru francouzských králů letní sídlo, když některé stěny dosahovaly tloušťky téměř sedmi metrů, je nedůvěryhodná. Stejně tak není v historických pramenech doloženo, že Karlštejn měl být hradem sv. grálu. A tak nakonec jedinou jistotou zůstává, že od počátku počítal s umístěním nejvzácnějšího pokladu, říšských svátostin. Jejich správce byl z historické tradice nezpochybnitelným vládcem Svaté říše římské. Jenže shodou neblahých okolností říšský korunovační poklad pobyl ve zdech hradu pouze několik desetiletí. Oproti tomu české korunovační klenoty, s jejichž uložením zde ale Karel IV. nikdy nepočítal, vydržely za mnoha zámky dokonce několik staletí. Hrad Karlštejn je místem mnoha tajemství. Odhalit některá z nich bylo cílem této knihy.

Korunovační klenoty Království českého jsou výjimečné a neopakovatelné a Svatováclavská koruna není jen panovnickým odznakem, ale symbolem celé země. Skrývá v sobě tajemství jedinečnosti. Její kouzlo není ve stáří ani v množství použitých drahých kamenů. Má v sobě posvátnost a tajemství, které svým zadáním určil už Karel IV. Její existence je poprvé zmíněna o pět let později v ochranném dokumentu ze 6. května 1346, který vystavil papež Kliment VI. Po Karlu IV. jí bylo korunováno 21 českých králů a 17 královen. Její často dramatický osud byl častokrát i naším osudem. Už šest set let je svým způsobem symbolem našich domovů. Nepotřebuje výsad - její výsadou je její poslání. Byla mnohokrát zvážena a změřena, určení použitých drahých kamenů bylo prací nejzkušenějších odborníků, mnohé z její historie už bylo objasněno. Kniha České korunovační klenoty je výjimečná tím, že poprvé v dějinách nabízí možné myšlenkové pochody Karla IV., který už při objednávce na její zhotovení uvažoval o symbolech, skrytých v jejím tvaru, výběru i rozložení drahých kamenů. Česká královská koruna je symbol a jako taková je nevyčerpatelným pramenem inspirace. Kdo se na ni díval stokrát, může ji při sto prvém podívání vidět jakoby poprvé – neboť skutečný symbol vyvolává v duších těch, kdo se ho snaží pochopit. Dokonce víc, než do něj mohl vědomě vložil jeho tvůrce.

I když s tím osobně nesouhlasí, je prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. legendou české egyptologie. Bez jeho odborných znalostí, které se rozbíhají do mnoha oborů, ale také bez jeho odvahy, vytrvalosti a schopnosti vyjednávat by dnes česká egyptologie zřejmě už dávno byla minulostí. Několik let byl totiž na Univerzitě Karlově jediným nositelem oboru, který byl určen ke zrušení. Přesto se mu podařilo vybudovat ústav s mezinárodní pověstí a udržet v Egyptě archeologickou koncesi, kterou nám závidí nejvýznamnější egyptologická pracoviště světa. Miroslav Verner je hostujícím profesorem na řadě zahraničních univerzit, čestným členem mnoha archeologických ústavů a členem výborů mezinárodních egyptologických organizací. Na cestu do světa egyptologie vypravil i řadu svých studentů. 40 let v Egyptě není kniha vzpomínek nebo memoárů jednoho vědce. Je to příběh a zároveň dobrodružství, které se skrývá pod termínem egyptologie přesněji řečeno česká egyptologie a její postavení ve světě. Objevy, jimiž naši egyptologové obohatili poznání starého Egypta, jsou totiž nezastupitelné. Výpravnou knihu doplňuje dvě stě padesát většinou barevných a poprvé publikovaných fotografií.

Kniha legendy české egyptologie Miroslava Vernera, příběh a zároveň dobrodružství, které se skrývá pod termínem egyptologie přesněji řečeno česká egyptologie a její postavení ve světě. Tato verze knihy obsahuje speciální DVD, na němž vás prof. Miroslav Verner provede méně známými nebo nedávno objevenými místy unikátních archeologických nálezů v Egyptě.

Praha a především Pražský Hrad se na konci 16. století staly evropským centrem nejen okultních věd, astrologie a alchymie, ale hlavně mezinárodní politiky, vědeckého bádání astronomů, lékařů a botaniků. Vůbec první hlavní město monarchie k sobě přitahovalo i nejslavnější umělce své doby: malíře, grafiky, sochaře i hudebníky. I když to bylo velmi krátké období, trvalo všeho všudy necelých 37 let, přesto se zapsalo do dějin evropské kultury zlatým písmem. Na začátku té hvězdné doby stál jediný muž. Snílek, samorostlý badatel, sběratel umění i přírodních zvláštností, velký podporovatel všeho tajemného ve světě kolem nás a hlavně mecenáš každého, kdo mohl rozšířit jeho poznání světa, císař Svaté říše římské, král český a uherský Rudolf II. Přenést sídlo habsburské monarchie z Vídně do Prahy bylo svým způsobem velmi odvážné. I když dodnes neznáme všechny důvody proč se císař Rudolf II. tak rozhodl, mnohé popisujeme v této knize. Především je jisté, že položení Hradu vysoko nad městem vyhovovalo jeho přecitlivělé duši. Měl tam svůj klid, vzdálen žárlivým bratrům i tureckému nebezpečí. Od prvních dnů na Hradě přestavoval a stavěl. Nebudoval reprezentační sídlo, ale depozitáře pro své sbírky. Nevíme přesně, kolik položek obsahovaly, jisté ale je, že kdyby zůstaly v Praze, byla by to skutečně skvělá kolekce.

Město, které již víc než sto let neexistuje, a přito bývalo jedním z nejvýznamnějších a dozajista také nejstarších středisek židovského etnika v Evropě. Podle legendy sem zamířili Izraelité po zboření legendárního Jeruzalémského chrámu, aby se stalo jejic

Praha a především Pražský Hrad se na konci 16. století staly evropským centrem nejen okultních věd, astrologie a alchymie, ale hlavně mezinárodní politiky, vědeckého bádání astronomů, lékařů a botaniků. Vůbec první hlavní město monarchie k sobě přitahovalo i nejslavnější umělce své doby: malíře, grafiky, sochaře i hudebníky. I když to bylo velmi krátké období, trvalo všeho všudy necelých 37 let, přesto se zapsalo do dějin evropské kultury zlatým písmem. Na začátku té hvězdné doby stál jediný muž. Snílek, samorostlý badatel, sběratel umění i přírodních zvláštností, velký podporovatel všeho tajemného ve světě kolem nás a hlavně mecenáš každého, kdo mohl rozšířit jeho poznání světa, císař Svaté říše římské, král český a uherský Rudolf II. Přenést sídlo habsburské monarchie z Vídně do Prahy bylo svým způsobem velmi odvážné. I když dodnes neznáme všechny důvody proč se císař Rudolf II. tak rozhodl, mnohé popisujeme v této knize. Především je jisté, že položení Hradu vysoko nad městem vyhovovalo jeho přecitlivělé duši. Měl tam svůj klid, vzdálen žárlivým bratrům i tureckému nebezpečí. Od prvních dnů na Hradě přestavoval a stavěl. Nebudoval reprezentační sídlo, ale depozitáře pro své sbírky. Nevíme přesně, kolik položek obsahovaly, jisté ale je, že kdyby zůstaly v Praze, byla by to skutečně skvělá kolekce.

Kniha legendy české egyptologie Miroslava Vernera, příběh a zároveň dobrodružství, které se skrývá pod termínem egyptologie přesněji řečeno česká egyptologie a její postavení ve světě. Tato verze knihy obsahuje speciální DVD, na němž vás prof. Miroslav Verner provede méně známými nebo nedávno objevenými místy unikátních archeologických nálezů v Egyptě.