Tereza Brdečková strana 2 z 2

Šest záhadných a volně propojených povídek a novel o tajemství srdce, snů, zrcadel i záhadách minulosti. Tajemství je věčné, kulisy se mění. Dramatický příběh lásky a nenávisti v titulní novele Listy Markétě nás zavede nejprve do šedesátých let minulého století, kdy se na rekreačním zámečku setkávají dvacetiletí vrstevníci Tony, Shane a Markéta i její stárnoucí muž, lékař Vilém Ryba. Jejich osudy se proplétají až do let devadesátých, kdy do příběhu vstupuje Markétina dcera Dora: historie se opakuje a vše osudově vrcholí. Hrdinkami povídek Sobecký itinerář a Požár v muzeu jsou osamělé ženy, jež svádějí boj se svou melancholií; mladá žena pohřbívá za normalizace "podle itineráře" otce i sebe samotnou. Díky Pozorovateli pronikneme do světa špionážních afér v době sarajevského atentátu. Spánek je příběhem italských umělců a kurtizán v raně barokní Praze - jedna z nich má tajemné sny, po kterých jiní umírají. V magické povídce Jan Richard ze Stříbra líčí autorka ošidný osud českého skláře, který v sedmnáctém století uloupil v Benátkách tajemství skleněných zrcadel, a hodlá jej výhodně zpeněžit, prodat Albrechtu z Valdštejna. Jsou příběhy, které se možná nikdy nestaly, ale přesto je všichni známe: zážitky na pomezí snů, vzpomínek a nejasných tušení… Listy Markétě jsou rozšířeným vydáním autorčiny prvotiny z roku 1996.

Tři generace žen Jana Wericha: manželka Zdenka, dcera Jana a vnučka Zdenka, řečená Fanča. Tři chytré, schopné a vtipné souputnice byly pro Wericha tím nejcennějším, co na světě měl - vedle jeho publika. Tereza Brdečková spolu s Fančou provázejí čtenáře třígeneračním příběhem o životním údělu žen a současně o hlubokých vnitřních rozporech umělců v Československu. Kniha čerpá z dosud nepublikované rodinné korespondence a z Werichových soukromých deníků.

Román je založen na konfrontaci dvou dějových rovin – zdánlivě všedního příběhu dvou mladých lidí našich dní a pohádkové roviny starého orientálního vyprávění. Brdečková v orientálním vyprávění vychází z podrobného studia látky, nejde tedy o povrchní přetransponování. Jak postupujeme oběma příběhy, nacházíme v druhém náhle se zjevivší zrcadlo toho, jak žijeme, milujeme, mluvíme a myslíme my, dnešní lidé. Nejde o drastickou kritiku, ale o věrně zachycenou každodennost, z níž se vytrácí zázračné, tajemné a pohádkově vzácné.

Leden, 1953. Na pařížské ulici se zhroutí český básník Jindřich Heisler. Za války ho v žižkovské garsonce ukrývala malířka Toyen a zachránila mu život. Po válce společně odjeli exilu, zatímco v Praze zvedla hlavu další hrůzná diktatura. Tajemství osudové lásky, tvorby a boje proti strachu uschovali Toyen a Heisler do surrealistických básní a obrazů. Jejich život a umění splynuly na pozadí hrůz dvacátého století… Poetická próza Terezy Brdečkové se stala základem filmu Toyen. Ilustrováno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce.