Nina Bunjevac

Výchozím bodem grafického románu Niny Bunjevac je mýtus o Siproitovi, ve kterém bohyně Artemis promění mladíka v ženu za pokus o znásilnění. Hlavní hrdina, Benny, je oním proměněncem, jehož nutkavé myšlenky jej již od dětství poměrně přímočaře vedou k nedobrému konci. Imaginativní a sugestivní příběh, který Bunjevac vytvořila, čtenáře dozajista zneklidní. Zároveň jej ohromí vizuální formou, černobílé kresby plné symbolů zůstávají v paměti ještě dlouho po zavření knihy. Komiks získal nominaci na cenu Willa Eisnera a dostal se také do užšího výběru na cenu komiksového festivalu v Angouleme.

V roce 1975 opustila matka Niny Bunjevac manželství i novou kanadskou vlast a vrátila se i s Ninou zpátky ke svým rodičům do Jugoslávie. Její manžel, přesvědčený srbský nacionalista, emigroval do Kanady v roce 1959 a připojil se tam k teroristické skupině, která připravovala pumové útoky v bytech Titových sympatizantů a na jugoslávských zastupitelských úřadech v Kanadě a Spojených státech. V roce 1977 obdržela Ninina matka v Jugoslávii telegram s oznámením, že její muž přišel při explozi o život. Srbská autorka žijící v Kanadě vypráví příběh její rodiny a jeho prostřednictvím osvětluje historii celého balkánského konfliktu.

V roce 1975 opustila matka Niny Bunjevac manželství i novou kanadskou vlast a vrátila se i s Ninou zpátky ke svým rodičům do Jugoslávie. Její manžel, přesvědčený srbský nacionalista, emigroval do Kanady v roce 1959 a připojil se tam k teroristické skupině, která připravovala pumové útoky v bytech Titových sympatizantů a na jugoslávských zastupitelských úřadech v Kanadě a Spojených státech. V roce 1977 obdržela Ninina matka v Jugoslávii telegram s oznámením, že její muž přišel při explozi o život. Srbská autorka žijící v Kanadě vypráví příběh její rodiny a jeho prostřednictvím osvětluje historii celého balkánského konfliktu.