Maxim Butčenko

Kniha Umělec války je částečně autobiografickým příběhem současné Ukrajiny v roce 2014 na příkladu dvou bratrů, z nichž jeden bojuje za donbaské separatisty, organizované proruskými silami, a druhý žije v Evropě a podporuje nezávislost a samostatnost Ukrajiny. Příběh začíná obdobím po Euromajdanu, kdy padl režim bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, a končí těžkými boji na východě Ukrajiny. V každé kapitole je možné pozorovat, jak s lidmi manipuluje ruská propaganda, proč obyvatelstvo, které se považovalo za Ukrajince, najednou změnilo svůj názor. Jak v současné době fungují mechanismy přesvědčování a mediální manipulace. Všechno je to vidět na základě životních příběhů obyvatel Donbasu, která je doprovázena podrobnostmi jejich všedního života a komplikované mentality. "Neprodyšně depresivní všední dny luganských horníků otevírají knihu a tvoří její hlavní pozadí až do samotného konce. Celou dobu čtenáře neopouští pocit nejasnosti, co je pro místní obyvatele strašnější - obyčejný život nebo válka. Díky tomu je knížka ještě zajímavější, stovky odstínů černě začíná člověk hodnotit jako druhy hořké čokolády", píše se v jedné recenzi na knihu. Kniha se snaží dát odpověď na důležitou otázku - proč v dnešním světě, naplněném množstvím informací, je možné tak jednoduše člověka zmanipulovat. A za druhé to, že veškerá tragédie státu spočívá v milionech nezaznamenaných dramat obyčejných lidí, kteří v určitých chvílích tvoří historii.

Román Kurkul je rekonstrukcí historické paměti. Všechny příhody hrdinů byly jako dočasně skrytá informace otištěny v autorově podvědomí, až jednoho dne věty začaly samy sestavovat obrazy, rodily se a křísily minulost. Výsledkem je tento román, v němž je všechno pravda. Počínaje zimou třicátého roku byla rozkulačena sta tisíce hospodářství na celém území Sovětského svazu, lidem sebrali chleba a poslali je do vyhnanství na Sibiř a Dálný sever. Byla to poslední rána, kterou sověty zasadily všemu individuálnímu a soukromému. Sedláci, střední rolníci byli posledním zábleskem člověka relativně nezávislého na sovětském státu, bylo tedy nutné je zlomit. Kurkul vypráví příběh autorových prarodičů, kteří žili na začátku minulého století ve Slobodské Ukrajině.

Román Kurkul je rekonstrukcí historické paměti. Všechny příhody hrdinů byly jako dočasně skrytá informace otištěny v autorově podvědomí, až jednoho dne věty začaly samy sestavovat obrazy, rodily se a křísily minulost. Výsledkem je tento román, v němž je všechno pravda. Počínaje zimou třicátého roku byla rozkulačena sta tisíce hospodářství na celém území Sovětského svazu, lidem sebrali chleba a poslali je do vyhnanství na Sibiř a Dálný sever. Byla to poslední rána, kterou sověty zasadily všemu individuálnímu a soukromému. Sedláci, střední rolníci byli posledním zábleskem člověka relativně nezávislého na sovětském státu, bylo tedy nutné je zlomit. Kurkul vypráví příběh autorových prarodičů, kteří žili na začátku minulého století ve Slobodské Ukrajině.

Kniha Umělec války je částečně autobiografickým příběhem současné Ukrajiny v roce 2014 na příkladu dvou bratrů, z nichž jeden bojuje za donbaské separatisty, organizované proruskými silami, a druhý žije v Evropě a podporuje nezávislost a samostatnost Ukrajiny. Příběh začíná obdobím po Euromajdanu, kdy padl režim bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, a končí těžkými boji na východě Ukrajiny. V každé kapitole je možné pozorovat, jak s lidmi manipuluje ruská propaganda, proč obyvatelstvo, které se považovalo za Ukrajince, najednou změnilo svůj názor. Jak v současné době fungují mechanismy přesvědčování a mediální manipulace. Všechno je to vidět na základě životních příběhů obyvatel Donbasu, která je doprovázena podrobnostmi jejich všedního života a komplikované mentality. „Neprodyšně depresivní všední dny luganských horníků otevírají knihu a tvoří její hlavní pozadí až do samotného konce. Celou dobu čtenáře neopouští pocit nejasnosti, co je pro místní obyvatele strašnější – obyčejný život nebo válka. Díky tomu je knížka ještě zajímavější, stovky odstínů černě začíná člověk hodnotit jako druhy hořké čokolády“, píše se v jedné recenzi na knihu. Kniha se snaží dát odpověď na důležitou otázku – proč v dnešním světě, naplněném množstvím informací, je možné tak jednoduše člověka zmanipulovat. A za druhé to, že veškerá tragédie státu spočívá v milionech nezaznamenaných dramat obyčejných lidí, kteří v určitých chvílích tvoří historii.