Bílá nemoc
Drama Bílá nemoc napsal Karel Čapek v předvečer druhé světové války. Bylo varováním před nastupujícím nacismem. Stejně jako ostatní jeho romány a hry je neskutečně současné a alarmující.
dostupné aj ako:
Měl jsem psa a kočku
Měl jsem psa a kočku jsou půvabná a úsměvná vyprávění o psech, kočkách a lidech, která původně vznikala ve formě fejetonů a novinových sloupků.
Karel Čapek se v knize mimo jiné zamýšlí nad přátelstvím člověka a psa. Úsměvnou formou sobě vlastní poukazuje na vliv civilizace, která se odráží ve šlechtění nových psích ras na úkor ztráty ras jiných.
Nezapomíná se zmínit o oddanosti psích duší a jejich lásce k lidskému rodu. Ačkoliv kniha nese v názvu i kočičí pokolení, je především oslavou psích vlastností.
Nicméně i kočičí příběhy prozrazují autorův kladný vztah k těmto odvěkým průvodcům nás lidí.
Ačkoliv je kniha plná veselých příhod a mírně pobaveného pohledu autora na soužití se psy a kočkami, najdeme v textu i několik rozporuplných a pro dnešní milovníky zvířat nepřijatelných pasáží. Kupírováním uší a ocásků počínaje a topením štěňat konče. Z dnešního pohledu může takové počínání nebo jeho tiché schvalování vrhat na jinak kladný vztah autora ke zvířatům temný stín, ale musíme si uvědomit, že věci, které dnes považujeme za kruté a nepřijatelné byly v době, kdy text této knihy vznikl, běžné.
dostupné aj ako:
Zahradníkův rok
Kniha Karla Čapka – Zahradníkův rok je úsměvná knížka plná postřehů, které vycházejí z autorových vlastních zkušeností. Spisovatel sám byl nadšeným zahradníkem a jeho znalosti v tomto oboru mnohonásobně přesahovaly vědomosti obyčejného zahrádkáře. Knížka nás provází celým zahradním rokem i s radostmi a úskalími, které zahradnické práce přináší. Její nové vydání je doprovázeno barevnými kolážemi ze starých herbářů.
Na sklade 1Ks
13,70 €
dostupné aj ako:
Zahradníkův rok, Kalendář
„Růže a floxy, helenium a coreopsis, denivka, mečík, zvonky a oměj a oman a rojovník a kopretina – bůh zaplať, ještě dost toho kvete na ty špatné poměry. Pořád něco kvete a něco odkvétá; pořád abys odstřihoval odkvetlé stvoly bruče (ke květině, nikoli k sobě): „Taky už je s tebou amen.“
Hleďte, tyhle květiny, ono to je opravdu jako ženské: TAK KRÁSNÉ A SVĚŽÍ, OČI BYS NA TOM NECHAL A NIKDY SE NEDOHLEDÍŠ TÉ KRÁSY, něco ti vždycky ujde, bože, když ona každá krása je taková neúkojná...“
Kdyby se lidé večer setkávali pod hvězdami, nemluvili by o politice ani o zatracených poměrech – pod hvězdami se dobře mluví o lásce, o budoucnosti a o jiných tichých a vážných věcech. Pod hvězdami se člověk může zbláznit nebo zamilovat, ale nemůže se rozčilovat. Tajemné astrální vlivy skutečně existují – hvězdy působí mocně na člověka, který se na ně dívá, nemají ale vliv na toho, kdo pozoruje světelnou reklamu nebo listuje v novinách. Pod hvězdami je člověk účasten na veliké slávě světa – JE KORUNOVÁN HVĚZDAMI!
(podle Karla Čapka)
Továrna na absolutno - audiokniha
První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i "absolutno" - boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů. Kladem díla zůstává jeho kritika: kritika nacionalismu, klerikalismu a společenského systému, na jehož pozicích autor stál.
Továrna na absolutno byla knižně vydána v roce 1922, ve fejetonové podobě dílo vycházelo v Lidových novinách v letech 1921-22. Čapka nepochybně zasáhl ohromující rozvoj válečné techniky. Popularizovaná ba vulgarizovaná "atomistická teorie" ho přivedla na myšlenku, že po totálním spálení hmoty nezůstane nic než Bůh. Že se Bůh nemusí nutně projevovat jako bytost dobrotivá a tvůrčí, to je zase myšlenka veskrze čapkovská. Román (spíš cyklus fejetonů) končí nepříliš přesvědčivou vizí všeobecného smíření.
Krakatit
Čapkův utopický román, jehož název je utvořen od názvu indonéské sopky Krakatoa, vznikal v době hrozby války a upozorňuje na nebezpečí zneužití vědy pro válečné účely a získání nadvlády nad světem. Zfilmován byl roku 1948. Již tato skutečnost potvrzuje aktuálnost díla. Čapek byl velmi ovlivněn válkou a sděloval čtenáři své obavy z rozvoje techniky, která může být zneužita proti lidem.
dostupné aj ako:
Italské listy
K 100. výročí 1. vydání Čapkových Italských listů (1923), cestopisných fejetonů z dvouměsíční cesty autora za slunnou oblohou a klasickou výtvarnou kulturou, nabitých podněty, narážkami, hrou s ironií, jazykovým humorem a konfrontujících slavné památky s momentkami z ulice, vycházejí tyto coby II. díl výjimečné edice navazující formátem i grafickou úpravou na již vydané Obrázky z Holandska. Zahrnuje autorovu dnes již klasickou knížku, kterou vydavatel doplnil druhou s názvem Italské listy. Ve stopě Karla Čapka, přinášející scénář filmového dokumentu natočeného podle výše uvedené předlohy, dále ukázky prací ze stejných míst, kde byl Čapek, od několika jiných autorů a v neposlední řadě množství fotografií z autentických míst Čapkova pobytu v Itálii v roce 1923. Dvě knížky v pouzdře navíc znovu doplňuje flash karta s mimořádným obsahem – s filmem Italské listy aneb Zdraví a líbá KČ natočeným podle výše uvedené předlohy (4K, 55 min.) a s 300 fotografiemi z cesty –, jakož i jednou originální fotografii z cesty v Čapkově stopě od fotografa, kameramana a režiséra Michala Huvara.
Bílá nemoc
Společnost, která se chystá na válku, musí řešit pandemii nemoci, která je do Evropy zavlečena z Číny. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o popis historie nedávno minulé, není tomu tak. Jedná se o výchozí scénu slavného dramatu Bílá nemoc Karla Čapka z roku 1937.
Když se skromnému lékaři Galénovi podaří nalézt lék proti bílé nemoci, podmiňuje jeho uvolnění pro lidstvo podmínkou, že tajemství léku vydá, pokud se všechny vlády světa zaváží k celosvětovému míru a zruší útočné zbraně. V zemi, kterou vede militantní vůdce Maršál, se považuje taková podmínka za nepřípustnou a opovrženíhodnou. Maršál nepřipouští jinou možnost než svůj národ vést do války.
Doktor Galén po odmítnutí svých podmínek, odchází z kliniky a začne léčit jen chudé a bezmocné. Galénovi je vyčítáno, že léčí jen chudé a ostatní nechá umírat. Vyvstává zde myšlenka, zda až fanatická neústupnost doktora Galéna není zrcadlovým obrazem stejně neústupného Maršála a jeho výbojných tužeb.
Sám Karel Čapek poznamenal ve své předmluvě: Ve světě války sám Mír musí být tvrdým a neústupným bojovníkem.
dostupné aj ako:
Obrázky z Holandska
Výjimečná edice Čapkových Obrázků z Holandska k 90. výročí jejich 1. vydání. Zahrnuje autorovu dnes již klasickou knížku, kterou editor doplnil druhou, přinášející scénář filmového dokumentu natočeného podle výše uvedené předlohy a něco mála slov k němu (proč vznikl, jak, kdy a kde…), také fotografie. Dvě knížky v pouzdře doplňuje flash karta s mimořádným obsahem: jednak s českou verzí filmu natočeného podle výše uvedené předlohy (HD, 32 min., plus jazykové mutace – anglická, německá, polská a holandská) a jednak s dalšími doplňky k Čapkovu cestopisnému titulu. V pouzdře čtenář najde i originální fotografií pořízenou režisérem filmu při pobytu filmového štábu v Nizozemí. Kniha je úvodním svazkem ze speciální edice, jež přinese všech 5 Čapkových cestopisných titulů, vždy zpracovaných i filmově.
dostupné aj ako:
Hordubal
Čapkův Hordubal je psychologické baladické dílo inspirované skutečným příběhem. Juraj Hordubal se po osmi letech vrací domů z Ameriky, ale jeho neočekávaný návrat mu přinese nepříjemná překvapení. Dcera ho nepoznává, bojí se ho, žena je mu nevěrná… Hordubal, Povětroň a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, která patří k vrcholům jeho literární tvorby. Povětroň, Hordubal a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem.
dostupné aj ako:
Obyčejný život
Obyčejný život je jakýmsi životopisem na první pohled obyčejného člověka, v němž on sám vzpomíná, hodnotí své životní šance a postupně objevuje skryté podoby své vlastní osobnosti i svého nitra. Obyčejný život, Hordubal a Povětroň patří k vrcholům tvorby Karla Čapka. Tvoří volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem. Povětroň, Hordubal a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem.
dostupné aj ako:
R.U.R.
Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R. je tedy zpět v jasných barvách a podání, kterým může po sto letech opět dobýt svět.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
dostupné aj ako:
Bajky a podpovídky
Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi. Čapek ironizuje snahu moci podřídit společnost mechanizovanému řádu a vyzdvihuje jednotlivce, jenž se dokáže v komplikovaném světě samostatně rozhodovat.
I zde obdivujeme autorovo jazykové mistrovství, třeba výrazový ohňostroj ve Vynálezci, do nějž Čapek stvořil na čtyřicet nových, neexistujících slov, jež přitom vnímáme jako známá, třebaže jde o autorovy novotvary.
V současné době, pro kterou je znovu příznačná propast mezi úlisnými slovy a hrozivými činy, oceníme důsledné mravní vyznění Čapkových próz. Jednotlivec nemůže být zbaven odpovědnosti za společenské zlo, a to ani svým strachem. Postoj lidských ovcí je ironizován: „Ať mě zabijí, jen když mě vedou.“ A jinde: „Tolik nenávisti, pane bože! Co se to jenom s lidmi stalo! Asi se přes noc všechno změnilo. … Pan Varga si tesklivě připomněl své vdovství. Kdyby nebožka žena byla živa – ta by se snad nezměnila?“
Válka s mloky
Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovaly a tím pádem se spolupodílely na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy. Ve smírné ukončení už nedokáže věřit - spoléhá na to, že se „Mloci" postaví jedni proti druhým a vzájemně se vyhubí.
Čapek dokázal své poselství vyjádřit s nenapodobitelným vtipem, ironií a postřehem pro detail. Díky tomu je Válka s Mloky i po více než osmdesáti letech jeden z jeho nejčtivějších románů a právem patří do literárního odkazu dvacátého století.
dostupné aj ako:
Hovory s T. G. Masarykem
Při pohledu na českou společnost posledních let se zdá, jako by Masaryk, jehož rysem byla ušlechtilost a zásadním požadavkem mravnost, nikdy nebyl součástí naší minulosti. V dobách útlaku se o něm ovšem mlčelo, český národ však zažil ještě jedno období, jež vyvracelo vše pozitivní, čím do té doby žil. Už za rok po Masarykově smrti se ve zmrzačeném pomnichovském státu vylila žumpa rozkladného jedu, jenž ale nezbytně musel v národních žilách kolovat desetiletí předtím. Mnozí uvěřili, že dosavadní směřování společnosti bylo mylné a jeho protagonisty označili za národní zrádce.
Zastavme se dnes na některém rušném místě a rozhlédněme se po kolemjdoucích: jsou neveselé zástupy opravdu dědici časů první Československé republiky, slavně povstavší z popela Velké války? Kde bytuje či kam se poděl duch doby, v níž občané dávali veřejnosti dary pod hesly jako NÁRODU ČESKÉMU VĚNOVÁNO, VĚDĚ A PRÁCI?
Jak přesná je historická paměť? Či nám kdosi přehodil přes hlavy smrtelný závoj? Je Masarykovo přesvědčení stále s námi, a nejsme tedy sami? Nebo bychom si mohli Masaryka pro naše dny aspoň vypůjčit?
„NEDAT SE, TO JE VŠECHNO!“
dostupné aj ako:
