Carolly Erickson strana 2 z 2

Carolly Erickson legújabb történelmi regényének hősnője Tánya Romanova nagyhercegnő, aki fényűző életet él cári családjával a forradalom előtti Oroszországban. Ám a háború, majd a forradalom gyorsan elsöpri a cári hatalmat. Ekkor lép be Tánya életébe Gradov, egy fiatal katonatiszt, aki merész tervet sző a cári család megmentésére.

Vzepřít se Alžbětě Tudorovně bylo jako vynést nad sebou samým rozsudek smrti, ale přesto se občas našli takoví opovážlivci. Jen jedenkrát však bylo důvodem něco tak přelétavého jako láska Letticie Knollysová byla královninou sestřenkou, a protože op lývala většími půvaby, nemusela ani vynaložit přílišné úsilí, aby získala pozornost půvabného a ambiciózního Roberta Dudleyho, hraběte z Leicesteru. Leicester se královně dvořil, snad ji i miloval, a jeho touha stanout po Alžbětině boku byla tak siln á, že snad i zavraždil vlastní ženu alespoň u dvora o tom nikdo nepochyboval. Co si myslela Alžběta, nevíme, ale Leicesterovi jako jedinému muži uvolnila cestu ke svému srdci, spoléhala na jeho oddané služby, avšak nikdy nenalezla dost osobní ani p olitické odvahy k tomu, aby s ním vstoupila do manželství. Když se jí doneslo, že se tajně oženil s Letticií, rozzuřená královna se rozhodla, že za tuto nehoráznou zradu sestřenka draze zaplatí. Nebohá Letticie sice byla provdána za nejžádanějšího mu že království, ale musela o jeho přízeň usilovat. Provdala by se vůbec, kdyby tušila, kam až může zášť královny zajít?

Jana Seymourová byla vyslána k tudorovskému dvoru jako dvorní dáma Kateřiny Aragonské, stárnoucí manželky Jindřicha VIII. Mladičká šlechtična je zcela oddána své paní a jen bezmocně sleduje úklady Anny Boleynové, která by se tak ráda viděla po králově boku. Anna nemilosrdně ničí všechny, kteří se jí odváží vstoupit do cesty, a neváhá ani prolít krev ženy, jež zná tajemství tak temné, že jeho odhalení by Annin sňatek s králem znemožnilo. Když se Anna nakonec stane Jindřichovou ženou, dvůr ovládne strach. Nikdo si nemůže být jistý, že neskončí ve vězeňské kobce nebo na katově špalku. V nelibost pozvolna upadá i sama Anna, poněvadž králi doposud neporodila vytouženého dědice. Za dané situace se nelze divit, že stále méně sebejistá královna obrátí svou zášť proti půvabné Janě, jíž se král nepokrytě dvoří. A když pak král Janu vyzve, aby se stala příští královnou, dívka se pochopitelně zdráhá nastoupit tak nebezpečnou cestu. Nejen strach je ovšem to, co ji trápí: musí totiž podstoupit těžkou volbu mezi vlastními city a oddaností králi…

Vzepřít se Alžbětě Tudorovně bylo jako vynést nad sebou samým rozsudek smrti, ale přesto se občas našli takoví opovážlivci. Jen jedenkrát však bylo důvodem něco tak přelétavého jako láska Letticie Knollysová byla královninou sestřenkou, a protože op lývala většími půvaby, nemusela ani vynaložit přílišné úsilí, aby získala pozornost půvabného a ambiciózního Roberta Dudleyho, hraběte z Leicesteru. Leicester se královně dvořil, snad ji i miloval, a jeho touha stanout po Alžbětině boku byla tak siln á, že snad i zavraždil vlastní ženu alespoň u dvora o tom nikdo nepochyboval. Co si myslela Alžběta, nevíme, ale Leicesterovi jako jedinému muži uvolnila cestu ke svému srdci, spoléhala na jeho oddané služby, avšak nikdy nenalezla dost osobní ani p olitické odvahy k tomu, aby s ním vstoupila do manželství. Když se jí doneslo, že se tajně oženil s Letticií, rozzuřená královna se rozhodla, že za tuto nehoráznou zradu sestřenka draze zaplatí. Nebohá Letticie sice byla provdána za nejžádanějšího mu že království, ale musela o jeho přízeň usilovat. Provdala by se vůbec, kdyby tušila, kam až může zášť královny zajít?

Jana Seymourová byla vyslána k tudorovskému dvoru jako dvorní dáma Kateřiny Aragonské, stárnoucí manželky Jindřicha VIII. Mladičká šlechtična je zcela oddána své paní a jen bezmocně sleduje úklady Anny Boleynové, která by se tak ráda viděla po králově boku. Anna nemilosrdně ničí všechny, kteří se jí odváží vstoupit do cesty, a neváhá ani prolít krev ženy, jež zná tajemství tak temné, že jeho odhalení by Annin sňatek s králem znemožnilo. Když se Anna nakonec stane Jindřichovou ženou, dvůr ovládne strach. Nikdo si nemůže být jistý, že neskončí ve vězeňské kobce nebo na katově špalku. V nelibost pozvolna upadá i sama Anna, poněvadž králi doposud neporodila vytouženého dědice. Za dané situace se nelze divit, že stále méně sebejistá královna obrátí svou zášť proti půvabné Janě, jíž se král nepokrytě dvoří. A když pak král Janu vyzve, aby se stala příští královnou, dívka se pochopitelně zdráhá nastoupit tak nebezpečnou cestu. Nejen strach je ovšem to, co ji trápí: musí totiž podstoupit těžkou volbu mezi vlastními city a oddaností králi…

Historie dala anglické královně Marii Tudorovně přízvisko Krvavá, protože se po svém nástupu na trůn velmi radikálně vyrovnávala s odpůrci katolické víry a byla prý odstrašujícím příkladem toho, jakou spoušť může napáchat spojení naivní lásky, nábo ženského fanatismu a moci. Její jméno mělo být zapomenuto a v Anglii nenaleznete jediný její pomník. Jaká ovšem ve skutečnosti byla tato žena? Jak je možná, že se jí podařilo v převážně protestantské Anglii uchvátit moc? A přinášely jí později hromad né popravy protestantů perverzní uspokojení, nebo spíše pocit marnosti a žalu nad tím, že nikdy nedokáže vymýtit zlo, které podle ní tolik ohrožovalo její zemi? Vynikající vypravěčka Carolly Erickson v této knize líčí pohnuté osudy pozoruhodné ženy a královny, která si stanovila velmi vznešené cíle a snažila se jich dosáhnout i za cenu největších osobních obětí. Nejstarší dcera pověstného anglického krále Jindřicha VIII. a starší sestra své nástupkyně Alžběty I. prožila strastiplné dětství a mlá dí, ale navzdory všem chmurným předpovědím přežila řadu velmi nebezpečných chvil. Když se konečně zdálo, že bude moci prožívat rodinné štěstí a zároveň uspokojení z vlády, byla tak vyčerpaná neustálým bojem, že propadla nevýslovnému smutku a rozčarov ání nad lidskou přetvářkou a bezpáteřností svých nejbližších. Na sklonku život již nebyla schopna vzdorovat rostoucím šikům nepřátel ani vážné nemoci a nakonec zemřela v krutých bolestech, opuštěná a zlomená.

Vzestup Anny Boleynové, která se z poměrně nevýznamné šlechtičny stala snad nejproslulejší ze šesti žen anglického krále Jindřicha VIII., býval ve své době připisován jejím údajným čarodějnickým schopnostem. Prý krále očarovala, svedla a přinutila k tomu, aby se rozvedl se svou první manželkou Kateřinou Aragonskou a oženil se namísto toho s ní. Pravda je ovšem zřejmě trochu jiná. Anna byla vychována u francouzského královského dvora, proslulého uvolněnou morálkou a výstřednostmi všeho druhu. Po svém návratu k anglickému dvoru se stala jednou z Kateřininých dvorních dam a záletný Jindřich si nemohl nevšimnout jejích půvabů a vyzývavé elegance, která ji odlišovala od dívek vychovaných v konzervativní a upjaté Anglii. Zamiloval se do ní a její rodina se bez váhání chopila jedinečné příležitosti. Boleynovi předpokládali, že se Anna stane na čas Jindřichovou milenkou, a hodlali z toho pro sebe vytěžit maximum. Podcenili však Anninu ctižádost a změněné poměry v královské rodině. Jindřich nep otřeboval pouze milenku, nýbrž novou manželku, která by mu dala dědice. Anna se rozhodla hrát vabank. Tehdy netušila, jak nebezpečnou hru rozehrála a jak zamíchá diplomatickými a politickými kartami na hracím stole tehdejší Evropy. Hrála tvrdě a dosá hla svého, ale pak se karta obrátila a Anna nakonec prohrála vše, dokonce i svůj život.

Kdo by neznal skotskou královnu Marii Stuartovnu? Její život představuje ojedinělé drama plné ostrých konfliktů i nečekaných zvratů: zažila lásku a obdiv, ale i zradu a potupné věznění. V šestnácti letech se provdala za francouzského krále, aby se jako osmnáctiletá vdova vrátila do Skotska vládnout jedné z nejchudších zemí Evropy, zmítané náboženskými spory a vzpourami nezkrotné šlechty. Druhé manželství s pohledným, avšak zhýralým bratrancem Darnleyem skončilo vraždou a skandálem, potřetí se Marie provdala za lorda Bothwella, čímž naprosto šokovala celé Skotsko… Stržena vírem nepřehledných, temných událostí byla přinucena vzdát se koruny a ve snaze vyhnout se násilí uprchla do Anglie. Ani tam se ovšem nedočkala klidu, neboť skončila jako zajatkyně své sestřenice, anglické královny Alžběty I. Mnoho let pak byla Alžbětinou vězeňkyní, než ji sťala katova sekera. Carolly Erickson i tentokrát mistrně pojí historická fakta s románovým pojetím a ve výsledku načrtává barvitý portrét nešťastné ženy, jejíž pohnutý osud dodnes vyvolává vzrušení a soucit.

Vzepřít se Alžbětě Tudorovně bylo jako vynést nad sebou samým rozsudek smrti, ale přesto se občas našli takoví opovážlivci. Jen jedenkrát však bylo důvodem něco tak přelétavého jako láska Letticie Knollysová byla královninou sestřenkou, a protože op lývala většími půvaby, nemusela ani vynaložit přílišné úsilí, aby získala pozornost půvabného a ambiciózního Roberta Dudleyho, hraběte z Leicesteru. Leicester se královně dvořil, snad ji i miloval, a jeho touha stanout po Alžbětině boku byla tak siln á, že snad i zavraždil vlastní ženu alespoň u dvora o tom nikdo nepochyboval. Co si myslela Alžběta, nevíme, ale Leicesterovi jako jedinému muži uvolnila cestu ke svému srdci, spoléhala na jeho oddané služby, avšak nikdy nenalezla dost osobní ani p olitické odvahy k tomu, aby s ním vstoupila do manželství. Když se jí doneslo, že se tajně oženil s Letticií, rozzuřená královna se rozhodla, že za tuto nehoráznou zradu sestřenka draze zaplatí. Nebohá Letticie sice byla provdána za nejžádanějšího mu že království, ale musela o jeho přízeň usilovat. Provdala by se vůbec, kdyby tušila, kam až může zášť královny zajít?

Píše se rok 1989. V malé ruské vísce došla Darja Gradová ke konci svých dnů a v duchu si promítá celý svůj život. Nikdo v jejím okolí netuší, že vetchá stařenka se narodila jako velkokněžna Taťána a byla dcerou cara Mikuláše II. a carevny Alexandry… Malá Táňa vyrůstala v opulentním přepychu, a kdyby se narodila v jiné době, nejspíše by ji čekal bezstarostný a pohodlný život. Avšak Rusko na počátku dvacátého století připomíná sud se střelným prachem: všudypřítomné problémy a bída se přetavily ve vlnu nepokojů, demonstrací a atentátů. Soudržnost Tániny rodiny nahlodá vážná choroba careviče Alexeje, tehdy neléčitelná hemofilie, k jejímuž vyléčení je povolán nevzdělaný mnich Rasputin. Jeho neblahý vliv jako by byl předzvěstí mnohem horších událostí: bolševická revoluce smete Mikuláše z trůnu a celá carská rodina se ocitá ve vyhnanství na Sibiři. A uprostřed těchto přelomových událostí prochází půvabná a trochu nezkrotná Táňa peripetiemi dospívání. Po vypuknutí války se vzdává všeho pohodlí

Vzestup Anny Boleynové, která se z poměrně nevýznamné šlechtičny stala snad nejproslulejší ze šesti žen anglického krále Jindřicha VIII., býval ve své době připisován jejím údajným čarodějnickým schopnostem. Prý krále očarovala, svedla a přinutila k tomu, aby se rozvedl se svou první manželkou Kateřinou Aragonskou a oženil se namísto toho s ní. Pravda je ovšem zřejmě trochu jiná. Anna byla vychována u francouzského královského dvora, proslulého uvolněnou morálkou a výstřednostmi všeho druhu. Po svém návratu k anglickému dvoru se stala jednou z Kateřininých dvorních dam a záletný Jindřich si nemohl nevšimnout jejích půvabů a vyzývavé elegance, která ji odlišovala od dívek vychovaných v konzervativní a upjaté Anglii. Zamiloval se do ní a její rodina se bez váhání chopila jedinečné příležitosti. Boleynovi předpokládali, že se Anna stane na čas Jindřichovou milenkou, a hodlali z toho pro sebe vytěžit maximum. Podcenili však Anninu ctižádost a změněné poměry v královské rodině. Jindřich nep otřeboval pouze milenku, nýbrž novou manželku, která by mu dala dědice. Anna se rozhodla hrát vabank. Tehdy netušila, jak nebezpečnou hru rozehrála a jak zamíchá diplomatickými a politickými kartami na hracím stole tehdejší Evropy. Hrála tvrdě a dosá hla svého, ale pak se karta obrátila a Anna nakonec prohrála vše, dokonce i svůj život.

Kdo by neznal skotskou královnu Marii Stuartovnu? Její život představuje ojedinělé drama plné ostrých konfliktů i nečekaných zvratů: zažila lásku a obdiv, ale i zradu a potupné věznění. V šestnácti letech se provdala za francouzského krále, aby se jako osmnáctiletá vdova vrátila do Skotska vládnout jedné z nejchudších zemí Evropy, zmítané náboženskými spory a vzpourami nezkrotné šlechty. Druhé manželství s pohledným, avšak zhýralým bratrancem Darnleyem skončilo vraždou a skandálem, potřetí se Marie provdala za lorda Bothwella, čímž naprosto šokovala celé Skotsko… Stržena vírem nepřehledných, temných událostí byla přinucena vzdát se koruny a ve snaze vyhnout se násilí uprchla do Anglie. Ani tam se ovšem nedočkala klidu, neboť skončila jako zajatkyně své sestřenice, anglické královny Alžběty I. Mnoho let pak byla Alžbětinou vězeňkyní, než ji sťala katova sekera. Carolly Erickson i tentokrát mistrně pojí historická fakta s románovým pojetím a ve výsledku načrtává barvitý portrét nešťastné ženy, jejíž pohnutý osud dodnes vyvolává vzrušení a soucit.

Historie dala anglické královně Marii Tudorovně přízvisko Krvavá, protože se po svém nástupu na trůn velmi radikálně vyrovnávala s odpůrci katolické víry a byla prý odstrašujícím příkladem toho, jakou spoušť může napáchat spojení naivní lásky, nábo ženského fanatismu a moci. Její jméno mělo být zapomenuto a v Anglii nenaleznete jediný její pomník. Jaká ovšem ve skutečnosti byla tato žena? Jak je možná, že se jí podařilo v převážně protestantské Anglii uchvátit moc? A přinášely jí později hromad né popravy protestantů perverzní uspokojení, nebo spíše pocit marnosti a žalu nad tím, že nikdy nedokáže vymýtit zlo, které podle ní tolik ohrožovalo její zemi? Vynikající vypravěčka Carolly Erickson v této knize líčí pohnuté osudy pozoruhodné ženy a královny, která si stanovila velmi vznešené cíle a snažila se jich dosáhnout i za cenu největších osobních obětí. Nejstarší dcera pověstného anglického krále Jindřicha VIII. a starší sestra své nástupkyně Alžběty I. prožila strastiplné dětství a mlá dí, ale navzdory všem chmurným předpovědím přežila řadu velmi nebezpečných chvil. Když se konečně zdálo, že bude moci prožívat rodinné štěstí a zároveň uspokojení z vlády, byla tak vyčerpaná neustálým bojem, že propadla nevýslovnému smutku a rozčarov ání nad lidskou přetvářkou a bezpáteřností svých nejbližších. Na sklonku život již nebyla schopna vzdorovat rostoucím šikům nepřátel ani vážné nemoci a nakonec zemřela v krutých bolestech, opuštěná a zlomená.