Eleanor Corvin strana 2 z 2

Když jsem hleděla do mrtvých očí svého otce, myslela jsem si, že je po všem. V určitém slova smyslu i bylo, jenže jak se říká: jedny dveře se zavírají a druhé otevírají. A mně se otevřely brány do světů, o jejichž existenci jsem věděla pouze z knih. Zpočátku jsem byla nadšená, ale euforie z toho, že jsem napůl dračice, rychle vyprchala. Příběhy nejsou takové, jak o nich čteme v knihách. Světy stvořené díky múzám a drakům se zrovna moc nepodobají knižním předlohám. Jsou děsivější. Temnější. Proto jsem se rozhodla, že se od nich budu držet dál. Jenže člověk míní a okolnosti mění. Když se k mým nohám skutálela hlava Sněhurky a její prázdný pohled se mi vryl pod kůži, nikdo se mě neptal, jestli chci být vtažená do dění, kterému nerozumím. Vytrhli mě z mého života a postavili před minulost, která otevírala svůj hrůzostrašný chřtán a bylo jí jedno, že se nechci nechat spolknout. Bohužel pro ně… já se tak lehce pozřít nedám. A měla jsem v plánu to dokázat i černoocasému draku. Muži, který se mě snažil pohledem přišpendlit na místě a zpočátku mi nevěřil. Muži se zjizvenou tváří.

Zavítejte do Ruin, domova smrťáků, a prožijte jeden rok v naší společnosti. Když jsem zemřela a stala se smrtkou, nebyla jsem z toho tak nadšená, jak si vy smrtelníci většinou myslíte, ale dala jsem si předsevzetí, že každý den najdu něco, co mi udělá radost. A obvykle mi to šlo skvěle! Jenomže, co vyplaval na povrch můj děs z vody, všechno kolem začalo šednout. Proto jsem se rozhodla svému strachu postavit čelem. Můj ne-život se však ještě víc zkomplikoval v okamžiku, kdy mě u bazénu začal pozorovat pár ocelově šedých očí... A aby toho nebylo málo, náš poklidný život v Ruinách narušila série podivných vražd. Šťastně až po smrti je volné pokračování série „Smrti se smát“, takže můžete začít kterýmkoliv dílem chcete. Tentokrát vás příběhem bude provázet Tessa, Meggie a doplňovat je bude Ema.

Zavítejte do Ruin, domova smrťáků, a prožijte jeden rok ve společnosti smrtek, které si dlouhý čas krátí vztahovými peripetiemi, za něž by se nemuseli stydět ani hrdinové telenovel, dramatů, tragédií a tragikomedií všeho ražení. Nemusíte se bát. Budete mít rovnou dvě průvodkyně. To znamená dvojnásobek zábavy, romantiky, ale taky starostí a smrťařiny. Emu, první průvodkyni, už znáte. A kdo jsem já? Říkejte mi Anna, smrťácká empatička. Mám takový problém, kterému se říká strach — možná už přerostl do menšího děsu. Asi byste čekali, že bude mít co dělat se smrtí a věcmi kolem. S tím bych si poradila. Jenže nechte kolem mihnout se muže, a já beru nohy na ramena. Tím spíš, že některým nestačí se jen mihnout, někteří se musí držet jako klíšťata. Přečtěte si romantickou feel-good knihu s prvky retellingu, která se odehrává v neobvyklém prostředí. Je psaná podobným způsobem jako romantické série –můžete začít, jakým dílem chcete.

Myslíte si, že po smrti dojdete klidu? Ne, když budete mít smůlu. Já ji měla. Překvapivě. Místo odpočinku jsem se dočkala bandy vyšinutých smrtek, které si svůj čas mezi sbíráním duší krátí vztahovými peripetiemi, za něž by se nemuseli stydět ani hrdinové telenovel, dramatů, tragédií a tragikomedií všeho ražení. Takže vítejte v Ruinách, domově Smrťáků. Jsem Ema a budu vaše průvodkyně.