Dominik Dán strana 6 z 13

Říká se, že čím víc máme přátel, tím je život snazší, ale ne vždycky je tomu tak – často lezou řádně na nervy. Zvládnout výstřelky nevázaných kamarádů vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti, dokonce se může stát, že svými hloupými nápady mohou dohnat až k sebevraždě. Pak už jen rozpačitě stojí nad hrobem, nechápavě kroutí hlavami a stále dokola si kladou otázku: Kdo za to může? Nikdo nechce být viníkem, nikdo nechce nést zodpovědnost za smrt kamaráda, nikdo nechce cítit vinu. Životní cesty se občas tak nečekaně zkříží, osudy lidí tak neuvěřitelně propletou a zkomplikují, že se i z obyčejné náhody může stát případ. Nakonec musejí přijít detektivové Krauz a Chosé a pomoct při hledání pravdy. Najít ji mohou, to dokážou, ale zbavit někoho viny – na to právo nemají. Některým kamarádům se odpouští těžko, a nevinným se nedá odpustit vůbec.

V Bibli najdeme poučné sdělení o tom, že člověk vůbec netuší, kdy se přiblíží jeho konec. Když se však někdo postaví osudu, jsou z toho obvykle jen problémy. A detektiv Richard Krauz je tu od toho, aby osudové problémy řešil. Tak tomu bylo i v památný den na přelomu tisíciletí – na silvestra 1999. Dvě hodiny před půlnocí zavolali Krauze na hřbitov k náhrobnímu kameni postříkanému krví. Krev nebyla na hrobě jediná zvláštnost, záhadnější bylo čerstvě vytesané datum úmrtí – zítřek, první den nového milénia. Na první pohled hloupý vtip, ale detektiva Krauze přejde smích ve chvíli, kdy mu z operačního střediska ohlásí, že majitel hrobu hodinu po půlnoci opravdu zemřel. Osud si s ním krutě zahrál, ať plánoval svoji smrt jakkoli precizně, někdo ho předběhl. Muže střelili do zad způsobem vylučujícím sebevraždu. Oddělení vražd má před sebou další hlavolam, ale zdaleka ne jediný. Magická noc dělící dvě tisíciletí jim přinese vícero překvapení, a překvapení na oddělení vražd většinou stojí někoho nevinného život.

Niektoré z temných stránok nového demokratického režimu - drogy a prostitúcia - na seba nedali dlho čakať, prejavili sa krátko po revolúcii. Chlapci z oddelenia vrážd sa s nimi stretávali bežne aj predtým, no v menej drastickej podobe. Dnes nemali šťastie, vrah sa činil, nešetril ani ich, ani ju - mladú pouličnú prostitútku dopichal, podrezal a naaranžoval jej mŕtvolu tak, akoby ležala vystavená na márach. Ale bola naozaj podrezaná? Naozaj ju vystavil, aby im chcel zanechať nejaký odkaz? Zahráva sa s nimi? Detektívi zatiaľ netušia, či stopy na mieste činu čítajú správne, či im do mozaiky nechýbajú tie najdôležitejšie kamienky. Veľa času nemajú, zvlášť ak im hneď na začiatku vyšetrovania svojským spôsobom skríži cestu starý známy - hudobný skladateľ. Spácha samovraždu. Za jeden deň dva prípady spojené zvláštnou niťou, nezvyčajnými stopami. Zatiaľ nevedia, či im neušlo niečo dôležité. Je všetko tak, ako vidia na vlastné oči, alebo sú obidva zdanlivo nesúvisiace prípady zahalené tajomným závojom? Jedno je jasné, ak neodhalia tajomstvo skryté za oponou, ak nezmenia uhol pohľadu, záhada nebude nikdy vyriešená.

Detektivové z oddělení vražd právě vyřešili vraždu řidiče dodávky známé tabákové společnosti. Radost z úspěchu ale zastiňuje ostuda, kterou pachatelé vrhli na celý policejní sbor. Navzdory rozpačitým pocitům panuje v kanceláři uvolněná atmosféra, ale jen do chvíle, než šéf oddělení pošle Krauze a Chosého vyšetřit vraždu Lívie. Zjištění, že Lívie je vlastně kočka, je sice překvapivé, ale propojení se starým přítelem je doslova děsivé. Z hlubin minulosti se vynořuje Hilda Wolfová, psycholožka s kamennou tváří a přísně racionálním myšlením, chladnokrevná zrůda, kterou Burger a Hanzel podezřívají z vražd mladých chlapců - a to již od dob socialismu. A aby toho nebylo málo, ještě téhož dne cestou ze školy unesou devítiletého syna vysoce postaveného úředníka. Je unesen jen pár kroků od Hildina domu, což nikdo z detektivů nepovažuje za pouhou náhodu. Z dříve prominentní čtvrti Zlatý trojúhelník se najednou stává Ďáblův trojúhelník, kde kluci mizí jako na běžícím pásu. Detektivové musí zapátrat ve svých vzpomínkách, projít zaprášené poznámky, konfrontovat staré poznatky s novými a udělat vše pro to, aby záhadu vyřešili.

Jeden moudrý muž, nebyl to ale policajt, vyřešil tajemství vraždy už kdysi dávno. A z tajemství se rázem stalo nejstarší pravidlo kriminalistiky. Je to jednoduché: buď jsou za vraždou peníze, nebo žena. Krauz a Chosé sloužili na oddělení vražd už pěkných pár let a mohli jen přikyvovat: praxe většinou potvrzovala stará kriminalistická pravidla. I na jaře roku 2003, když našli zohavená těla milenců, od začátku věděli, že motiv dvojnásobné vraždy bude buď v peněžence mladého podnikatele, nebo v kalhotkách jeho milenky. Aby se dostali dál, museli rozplést pavučinu starých událostí, ale to jim nevadilo, protože rozplétání pavučiny bylo jejich každodenním chlebem. Jen jim nešlo do hlavy, proč bestie v lidském těle střelí jiného člověka do hlavy a pak ještě i do těla... Když milence našli, nebyl to hezký pohled a pronikavý zápach byl tak nesnesitelný, že se i hasiči v maskách zakuckávali a soudní lékař, který už toho za svůj život viděl opravdu hodně, si po dlouhé době nad tou hrůzou upřímně povzdechl...

V polovici deväťdesiatych rokov sa v Našom Meste aktivizovalo podsvetie a chlapci z oddelenia vrážd mali plné ruky práce. No nie všetky vraždy z tohto obdobia súviseli s podsvetím. Našli sa aj také, ktoré na svoje vyriešenie čakali v Krauzovej skrini roky, a nakoniec sa dočkali. Po troch rokoch vyšetrovania sa detektívom podarilo chytiť vraha sedemnásťročnej prostitútky Ruženky Róžovej, dopichanej v tráve na kraji sídliska. Napriek sľubu šéfa Alexandra Mayora si Krauz a celá partia z kancelárie stoštyridsaťjeden neužijú zaslúžené oslavy ani pár dní voľna, lebo nový prípad sa už blíži ? nenápadne ako tajomný strelec maskovaný podvečerným šerom pustého lesa. Obeťou je bývalá športovkyňa, reprezentantka a zároveň modelka pôsobiaca na vychýrených mólach Paríža či Milána ? veľká dáma veľkého sveta. Lenže ako zistiť, kto je záhadný strelec, ktorý jej usiluje o život? Krauzovi nie je jasné ani to, či jej naozaj niekto usiluje o život, či to nebol len náhodný výstrel zákerného pytliaka. Detektívi z oddelenia vrážd majú pred sebou ďalší rébus, výsledok vyšetrovania môže priniesť prekvapujúce odpovede ako už mnohokrát predtým.

V polovici deväťdesiatych rokov sa v Našom Meste aktivizovalo podsvetie a chlapci z oddelenia vrážd mali plné ruky práce. No nie všetky vraždy z tohto obdobia súviseli s podsvetím. Našli sa aj také, ktoré na svoje vyriešenie čakali v Krauzovej skrini roky, a nakoniec sa dočkali. Po troch rokoch vyšetrovania sa detektívom podarilo chytiť vraha sedemnásťročnej prostitútky Ruženky Róžovej, dopichanej v tráve na kraji sídliska. Napriek sľubu šéfa Alexandra Mayora si Krauz a celá partia z kancelárie stoštyridsaťjeden neužijú zaslúžené oslavy ani pár dní voľna, lebo nový prípad sa už blíži ? nenápadne ako tajomný strelec maskovaný podvečerným šerom pustého lesa. Obeťou je bývalá športovkyňa, reprezentantka a zároveň modelka pôsobiaca na vychýrených mólach Paríža či Milána ? veľká dáma veľkého sveta. Lenže ako zistiť, kto je záhadný strelec, ktorý jej usiluje o život? Krauzovi nie je jasné ani to, či jej naozaj niekto usiluje o život, či to nebol len náhodný výstrel zákerného pytliaka. Detektívi z oddelenia vrážd majú pred sebou ďalší rébus, výsledok vyšetrovania môže priniesť prekvapujúce odpovede ako už mnohokrát predtým.

Uběhl přesně rok od vraždy Tibora Hakla – jedné z klíčových postav podsvětí. V obou případech sehrály důležitou roli Krauzovy kontakty s podsvětím. Občas se i detektivovi z oddělení vražd hodí podaření kamarádi z dětství. Naštěstí Tiborovu mrtvolu nikdo neobjevil, oficiálně se nevyšetřovalo, nikdo nepátral po souvislostech. Jedině Burger tušil, že mu jeho žák přerostl přes hlavu – když ne profesionálně, tak v riskování určitě. Ale v polovině devadesátých let se aktivizovalo nejen podsvětí, jeho metody se pokusili napodobit i jiní. V brutalitě vraždění amatéři za podsvětím nijak nezaostávali. Na jaře 1995 se mužům z oddělení vražd dostal na stůl případ řidiče dodávky – mladíka zastřelili a upálili v autě. Hrozná smrt, děsivé zohavení mrtvoly, závažný kriminální čin. Ale Krauze a Chosého netrápilo jen pátrání, také tentokrát přišel problém ruku v ruce s ještě větším…

V roce 1990 začíná nová éra v dějinách našeho státu, staré socialistické struktury se hroutí, nastupuje demokracie se všemi kladnými i zápornými dopady na obyčejné lidi, policisty nevyjímaje. VB – Veřejná bezpečnost – se přetransformovala na policejní sbor, ale otázka, kdo ho bude tvořit, vyřešena není. Stanou se ze všech příslušníků ze dne na den policisté? Čeká funkcionáře a politicky aktivní příslušníky odchod do civilu? Doplatí na nové změny i zkušení renomovaní kriminalisté, jako je komunista Eduard Burger, nebo je nový režim vezme na milost? Dilema vyřeší osudové rozhodnutí nově zvoleného prezidenta. Uvede se neuváženým, krátkozrakým činem – vyhlásí širokou amnestii. Noční ulice jsou najednou plné deviantů, násilníků a vrahů, novodobí detektivové tím dostanou šanci uklidit, dokázat společnosti svou potřebnost. Vše se mění, nová demokratická doba přináší nové vraždy, které svou brutalitou a bestiálností předčí ty staré, socialistické. Vše se vším souvisí, stín minulosti se vznáší nejen nad detektivy, ale i nad vrahy. Na otázku, komu svítá na lepší časy, zatím nezná odpověď vůbec nikdo, všechno ukáže až budoucnost...

Vražda na druhém břehu je vyřešena, vrah je zatčen, oddělení vražd si může na své konto připsat další úspěch. Dohody s podsvětím jsou uzavřeny, život v Našem Městě by se mohl ubírat klidnou cestou, ale jak se za pár dní ukáže, vše jen na chvíli. Zranění Viktora Prajse je mnohem vážnější, než předpokládal, Tibor Hakl se odporou-čel z města, ale ne natrvalo, Boss ztrácí kontrolu nad svými lidmi. Krauz zjišťuje, že se Boss neštítí vydírat ani obyčejné lidi. Ivana položí Chosému nůž na krk, a Krauz má najednou svých kamarádů z mládí plné zuby. A do tohoto chaosu přibyde vražda, jedna z prvních v podsvětí. A hrozí další. Už se nevraždí na druhém břehu, už se vraždí na našem. Celé oddělení vražd se zmobilizuje a jde do boje s podsvětím, s jejich vyděračskými a násilnickými praktikami, s vraždami, které v devadesátých letech nebraly konce. Jak se k nim postaví tehdejší prokuratura a soudy ovládané mocným mužem? Nikdo netuší…

V dalším z detektivních příběhů Dominika Dána Mucholapka, který volně navazuje na předchozí román Moucha, se detektivové z oddělení vražd vrací k případu, který jim už rok nedává spát – záhadné smrti mladé dívky Cley Petresku. Vyšetřování, které se dostalo do slepé uličky, Richardu Krauzovi a jeho parťákům neulehčují ani ostatní kriminální případy, kterých se v letním období vyrojilo hned několik. Muž – Bestie, který vraždí ženy brutálním způsobem přímo v jejich bytech, je zaměstnává na sto procent. V jeho stínu se však obratně pohybuje další muž, který stejně tak nemá s ženami žádné slitování…

Matematický génius profesor Puskailer se po dlouhých letech věznění konečně dočkal spravedlnosti a byl propuštěn na svobodu. Nikdo mu nevěřil, že není vrah, a popravdě řečeno, ani on sám na tom občas netrval. Měl štěstí, detektivové z oddělení vražd Richard Krauz a Jozef Fischer, zvaný Chosé, mu uvěřili a celý případ vyřešili. Psal se rok 1999. Vlastně teprve začínal a osud tomu chtěl, že po tvrdé dřině nečekal detektivy zasloužený odpočinek, ale už v den, kdy profesora propustili z vězení, začal nový případ a nový příběh, který se nečekanou brutalitou a nechutností vryl do paměti každému policajtovi, který byl nablízku. Celé to začalo, když se bachařům z věznice, kde si Puskailer odpykával svůj trest, ztratila kolegyně…

Každý touží dožít se šťastného, bezbolestného, pohodového a důstojného stáří, proto pracujeme, vyděláváme, šetříme, vychováváme děti – proto žijeme. Právě o holé životy jde také starým lidem pohřbeným zaživa v domě hrůzy. Tady začíná případ neuvěřitelné lidské krutosti a hyenismu, případ, se kterým se detektivové z oddělení vražd musí popasovat na konci horkého bouřlivého léta, během něhož přišli o Burgera, schváceného vážnou chorobou, a o Petru, vážně zraněnou během tajné operace. Richardu Krauzovi už nemá kdo poradit, musí si vystačit s tím, co se stihl od nejstaršího z detektivů naučit sám. A aby toho nebylo málo, i nejlepší kamarád a spolehlivý parťák Chosé opouští partu – navzdory varováním a prosbám se na vlastní pěst vydává po stopách zákeřného střelce Gaba.

Dvojice detektivů z Našeho Města je po prázdninách zase spolu. Šéf se vrátil do práce opálený, usměvavý a plný energie. Barva mu zůstala, ale úsměv zamrzl na rtech už druhý den. Maďarští kolegové našli v poli kousek od státní hranice nahé zmasakrované tělo mladé ženy. Mezinárodní vyšetřování se rozbíhá a celý případ je velmi ostře sledován veřejností a médii. Kdo vraha dopadne a co bylo důvodem k této extrémně brutální vraždě?

Rok po vraždě Bosse se jeho kapitáni rozhodli rozdělit si území Našeho Města. Začali si závidět a navzájem škodit. Vůči majitelům restaurací a kaváren ve svém teritoriu uplatňovali praktiky daleko přesahující hranice zákona. Detektivům z oddělení vražd byla jejich činnost a astronomické zisky zpočátku záhadou. Muselo dojít k vraždě na diskotéce ve vykřičeném nočním baru, aby se jim otevřely oči. Vraždu vyřešili, i když se jim do vyšetřování zapletl smutný případ jedné ředitelky gymnázia. Navíc se zbláznila kolegyně Petra a rozhodla se vdávat. Příjemný slunečný květen přinesl mnoho zdánlivě nesouvisejících věcí, ale stačilo jen počkat, udělat pár základních prověrek, vyslechnout několik svědků a všechno do sebe začalo pěkně systematicky zapadat.

Pohodovou prázdninovou atmosféru léta roku 2009 naruší hrůzostrašný nález dívčího těla bez hlavy a rukou. Torzo najdou mladí sportovci z loděnice a zažijí opravdový šok. Za dva dny se na opačném konci města v jiné zátoce najde useknutá hlava. Případ se začíná nepříjemně a hlavně nepředvídatelně zamotávat. Extrémně horké léto komplikuje vyšetřování nejen milovníkům sněhu a deště, jakým je detektiv Richard Krauz, ale i odolnějším kolegům. Do života oddělení vražd zasáhnou kromě rozsekaného děvčete i jiné tragické události. Poprvé od založení samostatného oddělení specializujícího se na nejzávažnější trestné činy se stane tragédie přímo v řadách detektivů. Realita bývá občas krutá – se ztrátami se počítá na každém válečném poli, ale boj je třeba dovést do úspěšného konce, ať už se osud zpěčuje, jak chce.