Alfred Musset strana 2 z 2

La Confession d'un enfant du siecle

Le vice a été pour moi un vêtement ; maintenant il me colle à la peau. Ce Lorenzo de Médicis, jeune noble florentin, le peuple le nomme Lorenzaccio, par mépris pour sa faiblesse et sa lâcheté. Par calcul, il est devenu l'âme damnée de son cousin Alexandr

Tragický příběh z renesanční Florencie, jehož ústřední postavou je Lorenzo Medicejský, je plný intrik, nečisté politiky, touhy po moci. Obětí mocenských skupin reprezentovaných významnými rody je v tomto krvavém příběhu bezpočet. Přeložil Karel Kraus.

Tragický příběh z renesanční Florencie, jehož ústřední postavou je Lorenzo Medicejský, je plný intrik, nečisté politiky, touhy po moci. Obětí mocenských skupin reprezentovaných významnými rody je v tomto krvavém příběhu bezpočet. Přeložil Karel Kraus.

Tragický příběh z renesanční Florencie, jehož ústřední postavou je Lorenzo Medicejský, je plný intrik, nečisté politiky, touhy po moci. Obětí mocenských skupin reprezentovaných významnými rody je v tomto krvavém příběhu bezpočet. Přeložil Karel Kraus.

Dans la Florence des Médicis le jeune Lorenzo projette en secret l'assassinat de son cousin, le tyran Alexandre. Entre cynisme et idéalisme, la figure ambiguë de celui que l'on surnomme Lorenzaccio a inspiré Musset ce chef-d'oeuvre du drame romantique.

„Řekněte mi,“ pravil jeden, „kdopak je vlastně jejím milencem?“ Druhý se hlučně rozesmál. „Ale můj milý, ta žádného nemá, ta nejspíš bude teplá!“ Bylo to jako blesk, jenž mne osvítil: tím by bylo vše vysvětleno. Ano, za tohoto předpokladu se všechno shodovalo, v mých kombinacích nebylo teď nelogičnosti. Jeden muž, dvě ženy, dvě výstřední noci. Tak se dá shrnout hlavní synopse dílka, jehož původ sahá do Francie 30. let 19. století, tedy těsně před ono údobí, kdy z podhoubí romantismu začaly klíčit symboly dekadence. Tehdy se začíná odvíjet příběh mladé, krásné, bohaté a rouškou tajemna, dráždivého jako vzácný parfum, obestřené hraběnky Gamiani, jejímž údělem je být od přírody odlišná a o jejímž vkusu nejlépe vypovídá pestrost jejích avantýr, které se hemží bisexuálními hrátkami, nevinnými pannami, perverzními mnichy i dobře vybavenými osly. Toto zábavné divertimento vskutku nezapře mistra.

Tout commence par une trahison amoureuse. Octave, trompé par sa maîtresse, se jette a cour perdu dans les bras de la débauche. Mais quand survient un nouvel amour, la passion prend le gout amer de la jalousie : pour Octave, marqué au fer rouge de la désillusion, aimer, c’est souffrir, et surtout faire souffrir… Autel de douleur dressé par Musset a George Sand au lendemain de leur rupture, la Confession (1836) dépasse pourtant le seul cadre de l’expérience personnelle. Cherchant a toucher du doigt ses blessures et a trouver dans la fiction une vérité consolatrice, Musset, enfant du siecle, chante la désespérance de toute une génération en proie au mal de vivre.