Jiří Dobrylovský strana 2 z 2

Na základě hodnocení reálného poměru sil mezi Československem a Německem na podzim osmatřicátého roku docházejí historikové a vojenští specialisté vesměs k názoru, že po zradě západních spojenců v Mnichově byla naše situace beznadějná a kapitulace presidenta Beneše tedy nejspíše zachránila národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla očividná a zdrcující. Kdybychom se bránili, dopadli bychom nejspíše stejně jako Polsko o necelý rok později – ba možná ještě hůře, protože ve hře byly současně i maďarské a polské územní požadavky vůči nám. Co kdyby se ale Československo rozhodlo jít ve třicátých letech jinou cestou, neutápělo miliardy v betonu pohraničních pevností a věnovalo je rozvoji aktivních, ofenzivních strategií? Co by se stalo, kdyby v září 1938 neměla Republika československá pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (oproti 3300 na německé straně)? Co kdyby tento poměr byl jiný, zcela a zásadně jiný? Historie si nelibuje v kondicionálech. Připusťme však výjimku.

Román „Tajemství Prokopa Velikého“ probíhá ve třech navzájem se prolínajících časových rovinách - za husitské reformace, v počátcích jezuitské protireformace a v současnosti. A díky tomu možná s jistým překvapením zjistíme, že problémy, s nimiž byl konfrontován husitský vojevůdce Prokop Holý, řečený Veliký, jezuitský kněz Petr Kanisius (představený jezuitské provincie zahrnující České království, Polsko, Rakousko a německé státy) a tajemný vatikánský Strážce Vittorio Baldini, jsou navzdory oddělujícím staletím variacemi na stále jedno a totéž téma.

Zakladatel českého státu kníže Boleslav I., byl panovníkem, za jehož vlády česká říše dosáhla největší rozlohy v dějinách, domohla se obrovské moci a mezinárodní prestiže a získala i církevní samosprávu v podobě zřízení pražského biskupství. Naproti tomu na Boleslavovi utkvěl stín vraždy vlastního bratra, knížete Václava, a bratrovražda mu v dějinách vynesla nechvalný přívlastek Ukrutný. Jenže k té bratrovraždě se váže řada otázek, vše mohlo být i jinak, a právě o tom pojednává tento román.