Robert Fabbri strana 2 z 2

Na počátku roku 41 se Řím zmítá v nepokojích. Sabinus a členové pretoriánské gardy vedení Sabinovým švagrem Clementem zavraždili Caligulu a císařem prohlásili Claudia. Aby nevypukl chaos, snaží se Claudiovi propuštěnci Narcissus, Pallas a Callistus co nejrychleji znovu nastolit pořádek. Jenže slintající a kulhající Claudius je pouhou karikaturou svých statečných předků Caesara, Tiberia a Germanika a nemůže se odvolávat na své válečnické úspěchy. Proto se pro něj jeho propuštěnci snaží zajistit nějaké rychlé vítězství. Pallas navrhne, že by císařovo postavení mohl upevnit nález orla, o nějž Sedmnáctá legie přišla před lety v Germánii, a poté úspěšná invaze do Británie. Vespasián a jeho bratr Sabinus, kteří dostanou za úkol standartu najít, však brzy zjistí, že se dostali do mocenského boje mezi Claudiovými rádci a někdo se jim snaží ve zdárném splnění mise zabránit. Padlý římský orel je čtvrtým svazkem autorova románového cyklu Vespasián.

Třetí román autorovy série o Vespasiánovi začíná roku 34. Kvestor Vespasián slouží na odlehlé výspě Římské říše, řeší místní problémy a hájí římský způsob života. Ale politické události v Římě – Tiberiova vzrůstající pomatenost a zhýralost i prohlubující se obilná krize – ho přivádějí zpět. Když se císařem stává Caligula, je Vespasián přesvědčen, že se situace zlepší. Místo toho je svědkem toho, jak se ze zářící římské hvězdy postupně stává zpustlý šílenec toužící po krvi. Okázalé přesvědčení, že je bohem na zemi, incestní vztah se sestrou a k smrti vyděšený senát nejsou nic proti Caligulovu nejambicióznějšímu plánu. K jeho uskutečnění císař potřebuje historický předmět, který mu musí někdo přivézt z Alexandrie. Tam je ho ovšem třeba ukrást z přísně střeženého místa – a tímto úkolem Caligula pověří Vespasiána.

Je rok 45 po Kristu. Vespasiánův bratr Sabinus padl v Británii do zajetí druidů, kteří mají v úmyslu nabídnout svým bohům mocnou oběť – ne jednoho římského legáta, ale hned dva. Vědí, že Vespasián přijde bratrovi na pomoc, a chtějí sourozence obětovat v den letního slunovratu. Ale komu je vlastně obětují? Jací bohové vládli ostrovu před příchodem Keltů? Toto tajemství znají pouze druidové. Bytost, kterou uctívají, je ztělesněné zlo. Vespasián se snaží zachránit bratra a současně pokračuje v dobývání jihozápadu strašidelného ostrova. Než však tažení dokončí, je povolán zpět do Říma, do centra císařské politiky. Zde stále drží v rukou moc Claudiovi tři propuštěnci. Messalinin čas na císařském trůnu se blíží k tragickému konci a každý z propuštěnců se rozhodl vsadit na jinou ženu, jež má vládnout po Claudiově boku. Která z těchto tří žen vyjde z boje vítězně? A za jakou cenu pro Vespasiána? Vládcové Říma jsou pátým svazkem autorova románového cyklu Vespasián.  

Jedinečný muž narozený na venkovské samotě s jedinečným osudem – zařadit se mezi největší římské císaře. Rok 26 po Kr. – šestnáctiletý Vespasián opouští rodinný statek a odjíždí do Říma, aby tam získal mecenáše a vstoupil do armády. Nachází město zmítané nepokoji a říši na pokraji rozpadu. Řím drží v železném sevření Seianus, velitel pretoriánské gardy a skutečný vladař římské říše. Všude má špehy – neopatrná poznámka při večeři ve společnosti může být stejně smrtící jako barbarský šíp. Vespasián se zaplétá do dvorských intrik. Prchá z města a získává hodnost tribuna v balkánském pohraničí. Bez bojových zkušeností musí vést muže do zuřivé bitvy proti povstalcům. Při vyšetřování kořenů povstání si Vespasián uvědomí, že před římským politikařením ani před naplněním svého osudu nemůže uniknout.