Michel Faber strana 2 z 3

Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním.

Michel Faber je bytostný prozaik, básním se věnoval jen okrajově a sám vtipkoval, že tímhle tempem bude mít dost materiálu na první sbírku někdy ve svých devadesáti letech. Pak ale po dvaceti letech manželství Faberova žena Eva onemocněla nevyléčitelnou rakovinou kostní dřeně (mnohočetným myelomem, abychom byli přesní) a Faber se vrátil ke své původní profesi, totiž ošetřovatelství. A právě v pokoji londýnské nemocnice, kde Eva strávila poslední měsíce svého života, vznikly první básně z předkládaného cyklu (je jich nakonec něco přes 70, na cca 140 tiskových stranách.) Tematicky se básně omezují na průběh nemoci, Evinu smrt a Faberův žal. Je to poezie nekompromisně upřímná, emocionálně intenzivní, místy protkaná šibeničním humorem. Drtivá většina básní je psaná volným veršem a rýmovaná sporadicky, což je paradoxně její výhoda: je mnohem přístupnější, než poezie obvykle bývá, a účinek je bezprostřednější. V těchto básních, jež ocenily i takové těžké literární váhy jako Ian McEwan, přišel Michel Faber na něco obecně sdělného: co to znamená najít životní lásku a pak ji takhle krutým způsobem ztratit. Dal hlas lidem, kteří o rakovině kvůli přetrvávajícímu tabu neumí mluvit, nemocným, kteří si své pocity nechávají pro sebe.

Michela Fabera porůznu přirovnávali k Ianu McEwanovi, Paulu Austerovi či Roaldu Dahlovi, ale sbírka povídek Fahrenheitova dvojčata bohatě dokazuje, že pro Fabera jsou všechny škatulky příliš těsné. V sedmnácti povídkách mění žánry skoro tak často jako místo: od Skotské vysočiny až po vlhkou Jakartu, od kousavé sociální satiry až po science fiction, od pocty Poeovi až po pastiš na Irvina Welshe. Vezměte si například první větu povídky Jak málo stačí, v níž se mladá matka strachuje, že ji tíha mateřství připraví o příčetnost i o život: „Když jednou ve středu ráno nedávala Christine na chvilku pozor, upustila dítě na podlahu a ono se jí polámalo.“ Další povídky zase pojednávají o pacientovi, který se po pěti letech překvapivě probudí z kómatu, celá země se tajemně noří do tmy, bezdomovci končí ve zlověstném útulku a spekuluje se nad osudem myši vyhozené z okna činžáku. Vítejte ve Faberově znepokojujícím světě, v němž se záhadné, rozpustilé a makabrózní prvky mísí v bizarní, a přece půvabné harmonii. Tak jako Auster i Faber rád zasazuje své postavy nejen na okraj společnosti, ale i na pomezí duševního zdraví a dokonce samotné reality. Odtud jim autor určí nejistý směr a vyšle je na pochod. Někteří uspějí, jiní ne, ale všichni čtenáře zaujmou.

Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním.

Peter Leigh je misionář, který se má vydat na nejdůležitější cestu svého života. Opustí tak svou milovanou manželku Beu a po dlouhém letu dorazí na vzdálenou planetu, kde místní obyvatelé lační po učení Bible – jeho „knihy zvláštních nových věcí“. Tato výprava vystaví zatěžkávací zkoušce Peterovo náboženské přesvědčení, jeho povědomí o tom, co ještě zvládne lidské tělo, a ze všeho nejvíc jeho lásku k Bee. Kniha zvláštních nových věcí je veskrze originálním dobrodružným příběhem o víře a poutech mezi dvěma lidmi, které od sebe dělí mnoho světelných let. V tomto důležitém románu, prvním velkém od Kvítku karmínového a bílého, se Faber jako již tolikrát předtím vymkne veškerým žánrovým očekáváním.

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.

I am with you always, even unto the end of the world...' Peter Leigh is a missionary called to go on the journey of a lifetime. Leaving behind his beloved wife, Bea, he boards a flight for a remote and unfamiliar land, a place where the locals are hungry for the teachings of the Bible - his 'book of strange new things'. It is a quest that will challenge Peter's beliefs, his understanding of the limits of the human body and, most of all, his love for Bea. The Book of Strange New Things is a wildly original tale of adventure, faith and the ties that might hold two people together when they are worlds apart. This momentous novel, Faber's first since The Crimson Petal and the White, sees him at his expectation-defying best.

Isserley, mladá žena s obrovským poprsím a neskutečně silnými brýlemi, vyjíždí každý den z farmy ve své červené toyotě a křižuje silnici A9 vedoucí skotskou vysočinou. Každý den, za každého počasí, vyráží do práce. Isserley hledá stopaře – zásadně bere muže; a jen takové, kteří vypadají „nadupaně“ a působí osamoceně. Tyto okolnosti jsou klíčové: nezáleží moc na věku, chlapík musí být urostlý a svalnatý a správně volenými otázkami lze zjistit, v jaké je právě situaci. Má práci, rodinu a děti, bydlí společně s nimi a manželka ho očekává? Špatná volba. Je osamocený nebo rozvedený, bezdětný, nemá zrovna přítelkyni, je nezaměstnaný? Pak splňuje všechny parametry. Kdo by však očekával, že s nimi Isserley podniká sexuální dobrodružství, bude zklamán. S těmi, pro které se rozhodne, přijíždí na farmu; tam je vyloží a vyráží na lov znovu. S těly mužů se pak děje něco úplně jiného. Mistrně napsaný příběh s prvky sci-fi má blízko k psychologickému románu stejně jako k hororu. Autor přichází s podobenstvím, při němž běhá mráz po zádech. Okamžiky hrůzy se tu střídají s vytříbeným černým humorem. Dokonale vystavěný románový děj nás pomalu vtahuje do svých útrob, do svého mystéria. Co se tedy doopravdy odehrává za vraty farmy? Roku 2013 bude v kinech uvedena filmová adaptace díla v hlavní roli se Scarlett Johansson. Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, vyrůstal v Austrálii a nyní žije ve Skotsku. Představil se sbírkou povídek Někdy prostě prší (č. 2011). Román Pod kůží (2000, č. 2002) mu přinesl slávu mezinárodního formátu. Byl nominován na dublinskou cenu Impac a přeložen do patnácti jazyků. V roce 2002 vydal Faber své opus magnum, historický román Kvítek karmínový a bílý. Česky vyšla jeho díla Fahrenheitova dvojčata (2008) a Evangelium ohně (2010).

Isserley, mladá žena s obrovským poprsím a neskutečně silnými brýlemi, vyjíždí každý den z farmy ve své červené toyotě a křižuje silnici A9 vedoucí skotskou vysočinou. Každý den, za každého počasí, vyráží do práce. Isserley hledá stopaře – zásadně bere muže; a jen takové, kteří vypadají „nadupaně“ a působí osamoceně. Tyto okolnosti jsou klíčové: nezáleží moc na věku, chlapík musí být urostlý a svalnatý a správně volenými otázkami lze zjistit, v jaké je právě situaci. Má práci, rodinu a děti, bydlí společně s nimi a manželka ho očekává? Špatná volba. Je osamocený nebo rozvedený, bezdětný, nemá zrovna přítelkyni, je nezaměstnaný? Pak splňuje všechny parametry. Kdo by však očekával, že s nimi Isserley podniká sexuální dobrodružství, bude zklamán. S těmi, pro které se rozhodne, přijíždí na farmu; tam je vyloží a vyráží na lov znovu. S těly mužů se pak děje něco úplně jiného. Mistrně napsaný příběh s prvky sci-fi má blízko k psychologickému románu stejně jako k hororu. Autor přichází s podobenstvím, při němž běhá mráz po zádech. Okamžiky hrůzy se tu střídají s vytříbeným černým humorem. Dokonale vystavěný románový děj nás pomalu vtahuje do svých útrob, do svého mystéria. Co se tedy doopravdy odehrává za vraty farmy? Roku 2013 bude v kinech uvedena filmová adaptace díla v hlavní roli se Scarlett Johansson. Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, vyrůstal v Austrálii a nyní žije ve Skotsku. Představil se sbírkou povídek Někdy prostě prší (č. 2011). Román Pod kůží (2000, č. 2002) mu přinesl slávu mezinárodního formátu. Byl nominován na dublinskou cenu Impac a přeložen do patnácti jazyků. V roce 2002 vydal Faber své opus magnum, historický román Kvítek karmínový a bílý. Česky vyšla jeho díla Fahrenheitova dvojčata (2008) a Evangelium ohně (2010).

Isserley, mladá žena s obrovským poprsím a neskutečně silnými brýlemi, vyjíždí každý den z farmy ve své červené toyotě a křižuje silnici A9 vedoucí skotskou vysočinou. Každý den, za každého počasí, vyráží do práce. Isserley hledá stopaře – zásadně bere muže; a jen takové, kteří vypadají „nadupaně“ a působí osamoceně. Tyto okolnosti jsou klíčové: nezáleží moc na věku, chlapík musí být urostlý a svalnatý a správně volenými otázkami lze zjistit, v jaké je právě situaci. Má práci, rodinu a děti, bydlí společně s nimi a manželka ho očekává? Špatná volba. Je osamocený nebo rozvedený, bezdětný, nemá zrovna přítelkyni, je nezaměstnaný? Pak splňuje všechny parametry. Kdo by však očekával, že s nimi Isserley podniká sexuální dobrodružství, bude zklamán. S těmi, pro které se rozhodne, přijíždí na farmu; tam je vyloží a vyráží na lov znovu. S těly mužů se pak děje něco úplně jiného. Mistrně napsaný příběh s prvky sci-fi má blízko k psychologickému románu stejně jako k hororu. Autor přichází s podobenstvím, při němž běhá mráz po zádech. Okamžiky hrůzy se tu střídají s vytříbeným černým humorem. Dokonale vystavěný románový děj nás pomalu vtahuje do svých útrob, do svého mystéria. Co se tedy doopravdy odehrává za vraty farmy? Roku 2013 bude v kinech uvedena filmová adaptace díla v hlavní roli se Scarlett Johansson. Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, vyrůstal v Austrálii a nyní žije ve Skotsku. Představil se sbírkou povídek Někdy prostě prší (č. 2011). Román Pod kůží (2000, č. 2002) mu přinesl slávu mezinárodního formátu. Byl nominován na dublinskou cenu Impac a přeložen do patnácti jazyků. V roce 2002 vydal Faber své opus magnum, historický román Kvítek karmínový a bílý. Česky vyšla jeho díla Fahrenheitova dvojčata (2008) a Evangelium ohně (2010).

Isserley spends most of her time driving. But why is she so interested in picking up hitchhikers? And why are they always male, well-built and alone?

Ve své první povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost. Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické, a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který najde Ze mi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi, ale už touto první sbírkou dokázal, že je to spisovatel naprosto originální.

Theo Griepenkerl, skromný akademik s olympským egem, při návštěvě vyrabovaného mosulského muzea shodou okolností narazí na devět papyrových svitků, které po téměř dva tisíce let ležely skryté v duté soše. Po překladu z aramejštiny se ukáže, že jde o páté evangelium od očitého svědka posledních dnů Ježíše Krista. Jenže když se Theo rozhodne podělit o tento senzační objev se světem, ani ho nenapadne, jaký dopad bude mít toto evangelium na křesťany, Araby, vražedné maniaky a zákazníky Amazonu. Faber si dovedně pohrává s mýtem o Prométheovi - ale namísto otázky "co se stane, když lidem dáme oheň" si klade otázku "co se stane, když lidem dáme náboženskou pravdu, která pálí staré jistoty?" Evangelium ohně je uhrančivý román o síle slov rezonujících napříč staletími a o transformující moci vyprávění od nespolehlivých vypravěčů.

Michela Fabera porůznu přirovnávali k Ianu McEwanovi, Paulu Austerovi či Roaldu Dahlovi, ale sbírka povídek Fahrenheitova dvojčata bohatě dokazuje, že pro Fabera jsou všechny škatulky příliš těsné. V sedmnácti povídkách mění žánry skoro tak často jako místo: od Skotské vysočiny až po vlhkou Jakartu, od kousavé sociální satiry až po science fiction, od pocty Poeovi až po pastiš na Irvina Welshe. Vezměte si například první větu povídky Jak málo stačí, v níž se mladá matka strachuje, že ji tíha mateřství připraví o příčetnost i o život: „Když jednou ve středu ráno nedávala Christine na chvilku pozor, upustila dítě na podlahu a ono se jí polámalo.“ Další povídky zase pojednávají o pacientovi, který se po pěti letech překvapivě probudí z kómatu, celá země se tajemně noří do tmy, bezdomovci končí ve zlověstném útulku a spekuluje se nad osudem myši vyhozené z okna činžáku. Vítejte ve Faberově znepokojujícím světě, v němž se záhadné, rozpustilé a makabrózní prvky mísí v bizarní, a přece půvabn