Sheila Fitzpatricková

V esejích, které psali společně specialisté na sovětskou a německou historii, se autoři pokoušejí znovu promyslet a přepracovat podstatu obou systémů – stalinismu a nacismu. Spolu s tím usilují o vytvoření nové metodologie pro studium obou režimů, která by překonala dnes již zastaralé přístupy z minulého století, týkající se teorie totalitarismu, ideologie či osobnosti. Komparativní způsob práce nabízí prostředky k zjištění historicity obou těchto režimů, vymykajících se dosavadní zkušenosti, a problematického odkazu, který po sobě zanechaly. Po skončení studené války a zániku SSSR již evropští badatelé nejsou dále omezováni politickými hledisky, která postihovala výzkum a podmiňovala interpretaci. Navíc se otevřel přístup k řadě nedostupných archivů. Je vhodný čas pro vytvoření nového pohledu na obě podivuhodné diktatury 20. století a novému promyšlení interpretací totalitních režimů, včetně spojitého vývoje socialismu a nacionalismu v evropském, resp. globálním kontextu.

Ruská revoluce měla rozhodující vliv na průběh dvacátého století. Nyní, po zhroucení sovětského režimu a zpřístupnění jeho archivů, je možné získat určitý odstup a uvidět tuto událost poprvé v celé její šíři. Špičkové dílo Ruská revoluce, vyznačující se vysokou odborností i objektivností, nabízí strhující příběh marxistické revoluce, jejímž cílem bylo změnit svět, místo toho však ruskému lidu způsobila obrovské utrpení a tak jako Francouzská revoluce nakonec začala i požírat své vlastní děti. Autorka popisuje zasvěceným způsobem jak revoluce z února a října roku 1917, občanskou válku a přechodné období Nové ekonomické politiky, tak Stalinovu „revoluci shora“, pětileté hospodářské plány a tzv. velké čistky, to všechno coby samostatné etapy revoluce trvající celkem dvacet let. Kniha navíc obsahuje údaje z archivů dosud nedostupných nejen západním historikům, ale i těm sovětským, a pracuje i s významnými ruskými publikacemi z nedávné doby, k nimž patří například paměti Vjačeslava Molotova, jednoho ze sovětských politiků, kterým se podařilo udržet na vrcholu. V kapitole nazvané Vybraná bibliografie pak Sheila Fitzpatrick zmiňuje nejdůležitější odborné práce z poslední doby a čtenáře v této souvislosti upozorňuje na rostoucí zájem západních historiků o Ruskou revoluci v uplynulých deseti až patnácti letech. „Jde o hutnou, zasvěcenou a vysoce originální interpretaci Ruské revoluce coby procesu sociální transformace trvajícího od roku 1917 do roku 1937 … Autorka publikace přichází s novým, neotřelým pohledem, který bude naše diskuse o tomto historickém jevu ovlivňovat ještě po mnoho dalších let.“ Ronald Suny, Michiganská univerzita „Obdivuhodný malý úvod do příslušné tematiky a velmi kvalitní práce vhodná jak pro začínající studenty historie, tak pro tu širokou čtenářskou veřejnost, která by chtěla trochu víc poznat tajemné Rusko.“ Robert V. Daniels, Vermontská univerzita Sheila Fitzpatrick, emeritní profesorka moderních dějin Ruska na Chicagské univerzitě, je autorkou celé řady publikací a článků o této zemi, která v minulosti zastávala funkci prezidentky Americké asociace na podporu slovanských studií a pracovala také jako redaktorka časopisu The Journal of Modern History. Žije v Chicagu a ve Washingtonu.

Kniha, na níž autorka pracovala přes dvacet let, je zásadním příspěvkem do diskuse o stalinistickém Rusku, který nabourává totalitní paradigma. Svým důrazem na interakce mezi režimem a různými společenskými složkami kniha představuje obrat v sovětské historiografii. Nesoustředí se na Stalina a jeho brutalitu, ale na klíčové společenské koncepce a témata. Fitzpatricková tvrdí, že životní podmínky ve stalinistickém Sovětském svazu vytvořily nový typ občana, kterého nazývá Homo sovieticus a prostřednictvím jeho příběhů pak podrobně vykresluje atmosféru každodenního městského života a upozorňuje, že stalinský režim neznamenal pouze násilí, ale šlo o režim s vlastní politickou kulturou, který obrovskému segmentu společnosti přinesl nové možnosti a sociální mobilitu.

V esejích, které psali společně specialisté na sovětskou a německou historii, se autoři pokoušejí znovu promyslet a přepracovat podstatu obou systémů – stalinismu a nacismu. Spolu s tím usilují o vytvoření nové metodologie pro studium obou režimů, která by překonala dnes již zastaralé přístupy z minulého století, týkající se teorie totalitarismu, ideologie či osobnosti. Komparativní způsob práce nabízí prostředky k zjištění historicity obou těchto režimů, vymykajících se dosavadní zkušenosti, a problematického odkazu, který po sobě zanechaly. Po skončení studené války a zániku SSSR již evropští badatelé nejsou dále omezováni politickými hledisky, která postihovala výzkum a podmiňovala interpretaci. Navíc se otevřel přístup k řadě nedostupných archivů. Je vhodný čas pro vytvoření nového pohledu na obě podivuhodné diktatury 20. století a novému promyšlení interpretací totalitních režimů, včetně spojitého vývoje socialismu a nacionalismu v evropském, resp. globálním kontextu.

Ruská revoluce měla rozhodující vliv na průběh dvacátého století. Nyní, po zhroucení sovětského režimu a zpřístupnění jeho archivů, je možné získat určitý odstup a uvidět tuto událost poprvé v celé její šíři. Špičkové dílo Ruská revoluce, vyznačující se vysokou odborností i objektivností, nabízí strhující příběh marxistické revoluce, jejímž cílem bylo změnit svět, místo toho však ruskému lidu způsobila obrovské utrpení a tak jako Francouzská revoluce nakonec začala i požírat své vlastní děti. Autorka popisuje zasvěceným způsobem jak revoluce z února a října roku 1917, občanskou válku a přechodné období Nové ekonomické politiky, tak Stalinovu „revoluci shora“, pětileté hospodářské plány a tzv. velké čistky, to všechno coby samostatné etapy revoluce trvající celkem dvacet let. Kniha navíc obsahuje údaje z archivů dosud nedostupných nejen západním historikům, ale i těm sovětským, a pracuje i s významnými ruskými publikacemi z nedávné doby, k nimž patří například paměti Vjačeslava Molotova, jednoho ze sovětských politiků, kterým se podařilo udržet na vrcholu. V kapitole nazvané Vybraná bibliografie pak Sheila Fitzpatrick zmiňuje nejdůležitější odborné práce z poslední doby a čtenáře v této souvislosti upozorňuje na rostoucí zájem západních historiků o Ruskou revoluci v uplynulých deseti až patnácti letech. „Jde o hutnou, zasvěcenou a vysoce originální interpretaci Ruské revoluce coby procesu sociální transformace trvajícího od roku 1917 do roku 1937 … Autorka publikace přichází s novým, neotřelým pohledem, který bude naše diskuse o tomto historickém jevu ovlivňovat ještě po mnoho dalších let.“ Ronald Suny, Michiganská univerzita „Obdivuhodný malý úvod do příslušné tematiky a velmi kvalitní práce vhodná jak pro začínající studenty historie, tak pro tu širokou čtenářskou veřejnost, která by chtěla trochu víc poznat tajemné Rusko.“ Robert V. Daniels, Vermontská univerzita Sheila Fitzpatrick, emeritní profesorka moderních dějin Ruska na Chicagské univerzitě, je autorkou celé řady publikací a článků o této zemi, která v minulosti zastávala funkci prezidentky Americké asociace na podporu slovanských studií a pracovala také jako redaktorka časopisu The Journal of Modern History. Žije v Chicagu a ve Washingtonu.

V esejích, které psali společně specialisté na sovětskou a německou historii, se autoři pokoušejí znovu promyslet a přepracovat podstatu obou systémů – stalinismu a nacismu. Spolu s tím usilují o vytvoření nové metodologie pro studium obou režimů, která by překonala dnes již zastaralé přístupy z minulého století, týkající se teorie totalitarismu, ideologie či osobnosti. Komparativní způsob práce nabízí prostředky k zjištění historicity obou těchto režimů, vymykajících se dosavadní zkušenosti, a problematického odkazu, který po sobě zanechaly. Po skončení studené války a zániku SSSR již evropští badatelé nejsou dále omezováni politickými hledisky, která postihovala výzkum a podmiňovala interpretaci. Navíc se otevřel přístup k řadě nedostupných archivů. Je vhodný čas pro vytvoření nového pohledu na obě podivuhodné diktatury 20. století a novému promyšlení interpretací totalitních režimů, včetně spojitého vývoje socialismu a nacionalismu v evropském, resp. globálním kontextu.