Jon Fosse strana 2 z 2

Kant je krásny filozofický príbeh pre deti, ktorý sa zaoberá vesmírom a strachom z nepoznaného. Pre deti od 8 rokov a ich rodičov

Eseje

Román Lodenica (Naustet, 1989) od Jona Fosseho, jedného z najvýznamnejších žijúcich škandinávskych autorov, patrí v Nórsku doslova k čítankovým prózam a literárna kritika ho právom radí k novšiemu literárnemu kánonu. Príbeh o tragickom milostnom trojuholníku, do ktorého dvoch dávnych priateľov z detstva vženie nečakaným spôsobom oživená rivalita, sa odohráva v typickej pre Fosseho autorský štýl zredukovanosti deja a sugestívnej repetitívnosti rozprávaného. Román Lodenica je nielen reprezentatívnym príkladom poetologických východísk silnej autorskej generácie, ktorá v Nórsku debutovala v 80. rokoch, ale v mnohom úspešne reprezentuje novšiu nórsku prózu vôbec. O jeho pôsobivosti svedčí aj skutočnosť, že bol v roku 1997 sfilmovaný. Text Lodenice bol preložený do dánčiny, švédčiny a francúzštiny a v súčasnosti sa pripravuje jeho anglické a nemecké vydanie.

Jon Fosse Trilógiája a két szerelmes, Asle és Alida sorsának drámai összefoglalása. Az első részben, az Álmatlanságban a fiatalok egy, a történelem ködébe vesző norvég városban próbálnak szállást találni. A még szinte gyerek Alida terhes, s talán ezért, vagy talán másért, sehol nem adnak nekik szállást. A biblikus jelenetre emlékeztető történet hátborzongató fordulatot vesz. Nem tudhatjuk, csak sejtjük, hogy Asle hidegvérű gyilkos. Öl, mert szeret. Mert nem tehet mást. Asle döntésének következményeivel a második részben, Olav álmában szembesülünk, míg a Trilógia Esti dal című harmadik része Alida és gyermekei elbeszélésén keresztül nyújt visszatekintést a fiatalok sorsára. Jon Fosse mitikus szálakkal átszőtt és idősíkokkal játszó szép-szomorú története a kortárs norvég próza egyik csúcsteljesítménye, a társadalmi elfojtások és a beszéd felszabadító erejének művészi megfogalmazása. Egyszerre modern krimi, de akár időtlen ballada is; az égi és földi szerelem és a bűn örök összefonódásáról.

Za dvojromán Melancholia I, II (Melancholie I., II.) byl Jon Fosse v roce 2001 nominován na prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Český čtenář dostává do rukou první část románu, jehož hlavní postavou je norský malíř Lars Hertervig (1830–1902). Běhe

Lyrický román Ráno a večer (2000) norského dramatika, básníka a prozaika Jona Fosseho zachycuje dvě mezní situace, mezi nimiž se rozpíná život člověka: narození a smrt. Nejprve rytmický proud zvuků a slov postupně vymezí a ustaví jeden jedinečný životní prostor, čas a jazyk – je to prostor, čas a jazyk chlapce Johannese, který právě přichází na svět kdesi v opuštěné rybářské osadě. Pak se ale jednoho dne začne všechno rozplývat, přichází konec: zastavuje se čas a jednotlivé roky života se najednou vpíjejí do sebe, mění se vzdálenosti a Johannes cestuje přes moře, aniž opustí svůj dům, ztrácí se jazyk a z obzoru mizí poslední zvuky a slova. V tomto krátkém strhujícím vyprávění se život zastavuje takřka čtenáři před očima. Fosseho hluboce lidské vyprávění o archetypálním norském rybáři bylo přeloženo do řady jazyků a dočkalo se v mnoha zemích velkého uznání.

V tvorbe svetoznámeho nórskeho dramatika a spisovateľa Jona Fosseho (nar. 1959) sa diela zaraďované do úseku literatúry pre deti zakaždým, aj za hranicami Škandinávie, hodnotia ako mimoriadne presahové, ako majúce schopnosť prehovárať na viacerých úrovniach bez obmedzení v podobe veku čitateľa či prílišnej ohraničenosti témy. Jedným z najvýraznejších príkladov tejto presahovosti vo Fosseho tvorbe je kniha pre deti „Sestra“ (Det Norske Samlaget, Oslo 2000). Fosse v nej uvoľnene tematizuje detské prežívanie každodennosti v doslova spontánnom dotyku s transcendentnom, čo prispieva k tomu, že toto dielo nepriamo nadväzuje na Fosseho knihu pre deti „Kant“ (Det Norske Samlaget, Oslo 1990), ktoré jubilujúce vydavateľstvo Modrý Peter v slovenskom preklade vydalo v roku 2015. Fosseho Sestra bola preložená do viacerých jazykov a v roku 2007 jej autorovi v Nemecku udelili ocenenie Deutscher Jugendliteraturpreis. Kto povedal, že to, čo konajú dospelí je dôležitejšie ako to, čo konajú deti? Kto určil, že prežívanie dospelého človeka je relevantnejšie ako prežívanie dieťaťa? Úsilie o odpoveď na tieto otázky mohlo byť na počiatku genézy Fosseho textu „Sestra“. Fosse ako človek a ako autor je totiž schopný dať detskému konaniu a vnímaniu sveta plnú vážnosť. Keď autor píše o štvorročnom chlapcovi a jeho trojročnej sestre, píše o nich ako o deťoch a zároveň ako o plnohodnotných bytostiach, pre ktoré je stvorený celý tento svet. Aj preto môže byť ich súrodenecká láska vo svojej sile láskou, ktorá zastupuje všetky nasledujúce. Vďaka Fosseho autorskej metóde sa v zdanlivo bezvýznamných, bežných a každodenných veciach, udalostiach a vzťahoch odkrývajú tie najväčšie témy: precitnutie a prvé uvedomenie, že sme tu sami na tento svet, túžba po harmónii, zodpovednosť za iných, zanikanie.