John Fowles strana 2 z 2

A man trapped in a millionare's deadly game of political and sexual betrayal. Filled with shocks and chilling surprises, "The Magus" is a masterwork of contemporary literature. In it, a young Englishman, Nicholas Urfe, accepts a teaching position on a Greek island where his friendship with the owner of the islands most magnificent estate leads him into a nightmare. As reality and fantasy are deliberately confused by staged deaths, erotic encounters, and terrifying violence, Urfe becomes a desperate man fighting for his sanity and his life. A work rich with symbols, conundrums and labrinthine twists of event, "The Magus" is as thought-provoking as it is entertaining, a work that ranks with the best novels of modern times.

Román Mág (The Magus, 1965) je nejrozsáhlejší prozaické dílo Johna Fowlese. V roce 1977 se román dočkal přepracovaného vydání s autorskou předmluvou. Mág se patrně nejvýrazněji ze všech Fowlesových literárních textů vzpírá jednoznačnému žánrovému zařazení a interpretaci – v předmluvě k přepracovanému vydání autor sice prozradil původně zamýšlený titul knihy, The Godgame, Božská hra, čímž částečně naznačil určité interpretační možnosti, přiznal se k některým literárním i neliterárním inspiracím, zároveň ale přirovnal román k psychologickému testu bez jediného „správného“ řešení. Příběh mladého středostavovského absolventa literárních studií na Oxfordské univerzitě Nicholase Urfa začíná a končí v Londýně, jeho převážná část se však odehrává na relativně izolovaném řeckém ostrově Fraxos (řecky „Oplocený ostrov“), kam Nicholas přijíždí vyučovat angličtinu na chlapecké internátní škole. Osamělý a stereotypní život Nicholase přivede k setkání s řeckým boháčem Mauricem Conchisem, obývajícím vilu na jednom z mysů ostrova. Conchis postupně Nicholase zapojuje do mnoha peripetií jakéhosi experimentálního dramatu, zároveň uhrančivého i nelítostného, v němž se stírají hranice mezi realitou a fantazií a řád vymezený běžnými pravidly lidského chování přestává platit.

Ferdinand, a lepkegyűjtő megüti a totófőnyereményt, úgyhogy módjában áll gyűjteményét új, mindennél csodálatosabb példánnyal gyarapítani. Csak éppen a gyűjteménynek ez az ékessége nem pillangó, hanem leány: Miranda, a szép, szőke festőnövendék, akit az eszelős fiatalember őrült módszerességgel elrabol, és félreeső, vidéki házának e célra átalakított pincéjében fogva tart. Méghozzá semmi másért, csak hogy - akár a lepkékben - gyönyörködhessen benne, a birtokában tudja. "Olyan volt, mintha fogtam volna egy nagy kék szalagost vagy egy spanyol fritillária királynőt. Ezzel azt akarom mondani, olyan volt, ami csak egyszer sikerül az embernek az életben, és akárhány életben meg se történik. Ilyesmiről inkább csak ábrándozni szoktunk, s magunk sem hisszük, hogy valaha csakugyan elérjük" - mondja Ferdinand. Miranda pedig ezt írja titkos naplójába: "Én csak egy példány vagyok egy sorozatban. Ha megpróbálok kilibbenni a sorból, olyankor gyűlöl. Nekem azt a sorsot szánta, hogy mindig szép legyek, mindig ugyanaz, gombostűre tűzve, holtan. Tudja ő jól, hogy elsősorban az élet adja a szépségemet, de neki a halott énem kell. Ezt kívánja: éljek, de holtan." Kettőjük több hónapos, tragédiába torkolló együttlétének története - az első, ma már kl asszikusnak számító modern pszichothriller - a filmvásznon is világsikert aratott. John Fowles (1926-2005) író, költő, esszéista, kritikus, a második világháború utáni angol regényírás egyik meghatározó alakja volt. Fontosabb művei: A lepkegyűjtő (1963), A mágus (1966), A francia hadnagy szeretője (1969), Daniel Martin (1977), Mantissa (1982).

Dny obyčejného úředníčka Fredericka Clegga (Jaroslav Plesl) prosvětluje pouze jeho sbírka motýlů a okamžiky, v nichž po cestě do práce zahlédne dívku z vyšších vrstev, krásnou studentku výtvarného umění Mirandu Greyovou (Lucie Pernetová). Když ale mladík vyhraje v loterii značnou finanční částku, nové okolnosti mu umožní platonické fantazie realizovat. Unese ji a uvězní ve sklepě osamělého venkovského domu doufaje, že až jej jeho zajatkyně lépe pozná, samovolně se do něj zamiluje. Napětí je budováno na střídání dvou působivých vnitřních monologů – posluchač situaci sleduje nejen z pohledu Fredericka, ale rovněž z perspektivy oběti, která svého žalářníka intelektuálně i osobnostně převyšuje, a ve snaze získat svobodu se jím pokouší z nevýhodné pozice manipulovat. Čím dál víc si však uvědomuje, že jejich temperament, povahy, třídní původ, vzdělání i životní zkušenosti jsou naprosto nekompatibilní. A že skutečná empatie je ze strany jejího únosce, který touhu vlastnit zaměňuje za náklonnost, naprosto vyloučená. Účinkují : Jaroslav Plesl, Lucie Pernetová Délka : 4 hod 45 min

Hrubá verze Fowlesovy románové prvotiny Sběratel (The Collector) údajně vznikla za pouhé čtyři týdny na sklonku roku 1960, revize původního náčrtu však autorovi zabraly celé dva roky. Próza, v níž se mísí stylová průzračnost se složitou strukturní vrstevnatostí, byla inspirována novinovou zprávou o únosu dívky a jejím věznění v londýnském protileteckém krytu. V románu jsou patrné ozvuky Shakespearovy Bouře (jméno vězněné, která svého věznitele v deníku nazývá Kalibánem) i jiných děl anglické literatury zpracovávajících motiv únosu věznění dívky. Za senzačností a mnohdy až hororovou atmosférou příběhu se skrývá zdánlivě mnohem všednější výpověď o dvou příslušnících společenských tříd britské společnosti, mezi nimiž zeje nepřekonatelná propast. Věznitel Frederick Clegg je sice psychopatický sexuální deviant, ale také (a jako postava symbolizující měšťáctví nižší střední třídy především) nevýznamný úředník, který si díky výhře v loterii může dovolit odejít ze zaměstnání a „starat se“ o svou zajatkyni. Svou touhu po vztahu s krásnou ženou a po manželství, které by mu otevřelo dveře do bohatšího a kultivovanějšího světa, však realizuje prostřednictvím únosu a uvěznění své oběti v podzemní místnosti svého domu. Čtenář záhy zjišťuje, že Clegg není schopen skutečného vztahu k ženě, že unesenou Mirandu Greyovou míní pouze držet v zajetí jako vzácný exemplář (Clegg se ve svém volném čase amatérsky věnuje sbírání motýlů) a vlastnit ji. Clegg je v podstatě mírný, nenásilný člověk, který ale nechápe, že plnohodnotný lidský vztah může vzniknout a rozvíjet je jen ze svobodného rozhodnutí. Jako potenciální milenec je zcela impotentní a svou tělesnou touhu po Mirandě ukájí prostřednictvím fotografií vězněné. Propastný nesoulad mezi oběma protagonisty románu signalizuje též zvolený narativní postup: události nejprve zprostředkovává věznitel, následně pak ve svém deníku oběť. Miranda, studentka výtvarných umění a nadaná kreslířka, svého uchvatitele intelektuálně i osobnostně výrazně převyšuje. Je si své dominance vědoma a dokáže Cleggem obratně manipulovat, takže mu v jistém smyslu oplácí. Tragické vyústění své situace však odvrátit nedokáže a v zajetí podlehne nemoci.

Věhlasnému britskému spisovateli Johnu Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jedné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společenských nerovných milenců, jejich nepřípustné lásky, vroucích vášní, potlačované sexuality a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umíněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálních a citových předsudků – tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona. Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami…

Kultový román Zberateľ je debutom dnes už kánonického britského autora Johna Fowlesa. Tento psychologický triler, ktorý do filmovej podoby spracoval legendárny William Wyler, sa vďaka Fowlesovmu slovesnému majstrovstvu stal bestsellerom, bol preložený do množstva jazykov a teraz sa konečne dočkal aj prvého slovenského prekladu. V Zberateľovi Fowles vytvoril ponurý, napätý, miestami až klaustrofobicky pôsobiaci príbeh inšpirovaný skutočnou udalosťou, únosom mladej ženy a jej väznením v protileteckom kryte. Na pozadí tejto čitateľsky pútavej zápletky Fowles rozohral viacvrstvovú kritiku pretrvávajúceho povojnového triedneho systému v Anglicku. Ten bol zodpovedný za radikálne ekonomické a kultúrne rozpory v rámci spoločnosti, ktoré mali vplyv aj na konkrétne medziľudské vzťahy. Fowlesovi sa podarilo vytvoriť plastické spoločensko-kultúrne podobenstvo, ktoré sa v príbehu postupne odkrýva. Fowles sa týmto vracia k téme sociálnej nerovnosti. Zberateľa doplnil o citlivo zvolené literárne odkazy na britské klasické diela okrem iného na Shakespearovu hru Búrka. Pohľad do uvažovania, hodnôt a konania dvoch hlavných protagonistov románu, ktorí síce vyrástli v jednom meste, no v skutočnosti patrili do dvoch celkom odlišných svetov, Fowlesovi pomáhal hľadať odpovede na sociálne a morálne problémy spoločnosti. K románu možno pristupovať aj ako k morálnemu príbehu či ku kritike sociálne podmienených nerovností medzi príslušníkmi odlišných spoločenských vrstiev, ktoré sú do značnej miery zodpovedné za konanie jednotlivcov. Svet, v ktorom tí, ktorí disponujú peniazmi a mocou a beztrestne si zo slabších vytvárajú objekty na svoje použitie, je aj naším svetom a aj v tomto je Fowlesov Zberateľ stále a znova aktuálny.

Príbeh mladého Nicholasa Urfeho sa vo veľkej miere odohráva na gréckom ostrove Fraxos, kde prijal miesto učiteľa na chlapčenskej internátnej škole. Nuda a pocit odlúčenia, ktoré ho na ostrove denne sprevádzajú, v ňom prehĺbia pocit osamelosti. Zo rastúcej depresie ho vytrhne až náhodné stretnutie s miestnym usadlíkom. Ten ho očarí svojou osobnosťou, ale postupne vpletie Nicholasa do zvláštnej psychologickej hry. Stiera sa v nej rozdiel medzi realitou a fantáziou a Nicholas pochopí, že nebojuje len o zdravý rozum, ale aj o holý život. Z anglického originálu The Magus (Vintage, London 2004) preložil Jozef Kot.

Román Mág (The Magus, 1965) je nejrozsáhlejší prozaické dílo Johna Fowlese. V roce 1977 se román dočkal přepracovaného vydání s autorskou předmluvou. Mág se patrně nejvýrazněji ze všech Fowlesových literárních textů vzpírá jednoznačnému žánrovému zařazení a interpretaci – v předmluvě k přepracovanému vydání autor sice prozradil původně zamýšlený titul knihy, The Godgame, Božská hra, čímž částečně naznačil určité interpretační možnosti, přiznal se k některým literárním i neliterárním inspiracím, zároveň ale přirovnal román k psychologickému testu bez jediného „správného“ řešení. Příběh mladého středostavovského absolventa literárních studií na Oxfordské univerzitě Nicholase Urfa začíná a končí v Londýně, jeho převážná část se však odehrává na relativně izolovaném řeckém ostrově Fraxos (řecky „Oplocený ostrov“), kam Nicholas přijíždí vyučovat angličtinu na chlapecké internátní škole. Osamělý a stereotypní život Nicholase přivede k setkání s řeckým boháčem Mauricem Conchisem, obývajícím vilu na jednom z mysů ostrova. Conchis postupně Nicholase zapojuje do mnoha peripetií jakéhosi experimentálního dramatu, zároveň uhrančivého i nelítostného, v němž se stírají hranice mezi realitou a fantazií a řád vymezený běžnými pravidly lidského chování přestává platit. John Fowles (1926-2005) je klasikem anglické postmoderní literatury. Do tohoto žánru zasáhl již svým prvním dílem Sběratel, kterým si okamžitě získal uznání jako výjimečně novátorský spisovatel s ohromující sílou imaginace a nebývalou schopností vtáhnout čtenáře do svých děl tak, aby se stali jejich součástí. Následovala další světově uznávaná díla: Mág, Francouzova milenka a jiné. Téměř všechny jeho stěžejní knihy vyšly v českých překladech (kromě již zmiňovaných i Larva, Mantissa, Ebenová věž, Daniel Martin, atd.) a na motivy několika z nich byly natočeny filmy. Za všechny můžeme zmínit Francouzovu milenku s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Aristos je posledním takovým dílem, které vychází v českém jazyce. Bohužel. John Fowles zemřel 5. listopadu 2005 v Lyme Regis, kde žil a tvořil podstatnou část svého života.

Autorovu románovou prvotinu inspirovala novinová zpráva o únosu dívky a jejím věznění v londýnském protileteckém krytu. Věznitel Frederick Clegg je psychopatický sexuální deviant, který si díky výhře v loterii může dovolit přestat pracovat a „starat se“ jen o svou zajatkyni. Takto realizuje svou touhu po vztahu s krásnou ženou a po manželství, které by mu otevřelo dveře do bohatšího a kultivovanějšího světa. Clegg je v podstatě mírný, nenásilný člověk, který ale nechápe, že plnohodnotný lidský vztah může vzniknout a rozvíjet se jen ze svobodného rozhodnutí. Miranda, studentka výtvarných umění a nadaná kreslířka, Clegga intelektuálně i osobnostně výrazně převyšuje. Je si toho vědoma a dokáže jím obratně manipulovat. Tragické vyústění své situace však odvrátit nedokáže. O autorovi John Fowles (1926-2005) je klasikem anglické postmoderní literatury. Do tohoto žánru zasáhl již svým prvním dílem Sběratel, kterým si okamžitě získal uznání jako výjimečně novátorský spisovatel s ohromující sílou imaginace a nebývalou schopností vtáhnout čtenáře do svých děl tak, aby se stali jejich součástí. Následovala další světově uznávaná díla: Mág, Francouzova milenka a jiné. Téměř všechny jeho stěžejní knihy vyšly v českých překladech (kromě již zmiňovaných i Larva, Mantissa, Ebenová věž, Daniel Martin, atd.) a na motivy několika z nich byly natočeny filmy. Za všechny můžeme zmínit Francouzovu milenku s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Aristos je posledním takovým dílem, které vychází v českém jazyce. Bohužel. John Fowles zemřel 5. listopadu 2005 v Lyme Regis, kde žil a tvořil podstatnou část svého života.

Věhlasnému britskému spisovateli Johnu Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jedné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společenských nerovných milenců, jejich nepřípustné lásky, vroucích vášní, potlačované sexuality a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umírněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálních a citových předsudků – tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona. Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami… O autorovi John Fowles (1926-2005) je klasikem anglické postmoderní literatury. Do tohoto žánru zasáhl již svým prvním dílem Sběratel, kterým si okamžitě získal uznání jako výjimečně novátorský spisovatel s ohromující sílou imaginace a nebývalou schopností vtáhnout čtenáře do svých děl tak, aby se stali jejich součástí. Následovala další světově uznávaná díla: Mág, Francouzova milenka a jiné. Téměř všechny jeho stěžejní knihy vyšly v českých překladech (kromě již zmiňovaných i Larva, Mantissa, Ebenová věž, Daniel Martin, atd.) a na motivy několika z nich byly natočeny filmy. Za všechny můžeme zmínit Francouzovu milenku s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Aristos je posledním takovým dílem, které vychází v českém jazyce. Bohužel. John Fowles zemřel 5. listopadu 2005 v Lyme Regis, kde žil a tvořil podstatnou část svého života.

Věhlasnému britskému spisovateli Johnu Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jedné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společenských nerovných milenců, jejich nepřípustné lásky, vroucích vášní, potlačované sexuality a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umíněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálních a citových předsudků – tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona. Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami…

Aristos je knihou poznámek a myšlenek, které se autor snažil vyjádřit v sumarizaci toho, čemu věřil a čím se řídil v životě i při psaní svých stěžejních knih (Sběratel a později i Mág). Do názvu ukryl víru v to, že žijeme to nejlepší, nebo nejlepší možné