John Fowles strana 2 z 2

Ferdinand, a lepkegyűjtő megüti a totófőnyereményt, úgyhogy módjában áll gyűjteményét új, mindennél csodálatosabb példánnyal gyarapítani. Csak éppen a gyűjteménynek ez az ékessége nem pillangó, hanem leány: Miranda, a szép, szőke festőnövendék, akit az eszelős fiatalember őrült módszerességgel elrabol, és félreeső, vidéki házának e célra átalakított pincéjében fogva tart. Méghozzá semmi másért, csak hogy - akár a lepkékben - gyönyörködhessen benne, a birtokában tudja. "Olyan volt, mintha fogtam volna egy nagy kék szalagost vagy egy spanyol fritillária királynőt. Ezzel azt akarom mondani, olyan volt, ami csak egyszer sikerül az embernek az életben, és akárhány életben meg se történik. Ilyesmiről inkább csak ábrándozni szoktunk, s magunk sem hisszük, hogy valaha csakugyan elérjük" - mondja Ferdinand. Miranda pedig ezt írja titkos naplójába: "Én csak egy példány vagyok egy sorozatban. Ha megpróbálok kilibbenni a sorból, olyankor gyűlöl. Nekem azt a sorsot szánta, hogy mindig szép legyek, mindig ugyanaz, gombostűre tűzve, holtan. Tudja ő jól, hogy elsősorban az élet adja a szépségemet, de neki a halott énem kell. Ezt kívánja: éljek, de holtan." Kettőjük több hónapos, tragédiába torkolló együttlétének története - az első, ma már kl asszikusnak számító modern pszichothriller - a filmvásznon is világsikert aratott. John Fowles (1926-2005) író, költő, esszéista, kritikus, a második világháború utáni angol regényírás egyik meghatározó alakja volt. Fontosabb művei: A lepkegyűjtő (1963), A mágus (1966), A francia hadnagy szeretője (1969), Daniel Martin (1977), Mantissa (1982).

Věhlasnému britskému spisovateli Johnu Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jedné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společenských nerovných milenců, jejich nepřípustné lásky, vroucích vášní, potlačované sexuality a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umíněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálních a citových předsudků – tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona. Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami…

Věhlasnému britskému spisovateli Johnu Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jedné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společenských nerovných milenců, jejich nepřípustné lásky, vroucích vášní, potlačované sexuality a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umíněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálních a citových předsudků – tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona. Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami…

Hrubá verze Fowlesovy románové prvotiny Sběratel (The Collector) údajně vznikla za pouhé čtyři týdny na sklonku roku 1960, revize původního náčrtu však autorovi zabraly celé dva roky. Próza, v níž se mísí stylová průzračnost se složitou strukturní vrstevnatostí, byla inspirována novinovou zprávou o únosu dívky a jejím věznění v londýnském protileteckém krytu. V románu jsou patrné ozvuky Shakespearovy Bouře (jméno vězněné, která svého věznitele v deníku nazývá Kalibánem) i jiných děl anglické literatury zpracovávajících motiv únosu věznění dívky. Za senzačností a mnohdy až hororovou atmosférou příběhu se skrývá zdánlivě mnohem všednější výpověď o dvou příslušnících společenských tříd britské společnosti, mezi nimiž zeje nepřekonatelná propast. Věznitel Frederick Clegg je sice psychopatický sexuální deviant, ale také (a jako postava symbolizující měšťáctví nižší střední třídy především) nevýznamný úředník, který si díky výhře v loterii může dovolit odejít ze zaměstnání a „starat se“ o svou zajatkyni. Svou touhu po vztahu s krásnou ženou a po manželství, které by mu otevřelo dveře do bohatšího a kultivovanějšího světa, však realizuje prostřednictvím únosu a uvěznění své oběti v podzemní místnosti svého domu. Čtenář záhy zjišťuje, že Clegg není schopen skutečného vztahu k ženě, že unesenou Mirandu Greyovou míní pouze držet v zajetí jako vzácný exemplář (Clegg se ve svém volném čase amatérsky věnuje sbírání motýlů) a vlastnit ji. Clegg je v podstatě mírný, nenásilný člověk, který ale nechápe, že plnohodnotný lidský vztah může vzniknout a rozvíjet je jen ze svobodného rozhodnutí. Jako potenciální milenec je zcela impotentní a svou tělesnou touhu po Mirandě ukájí prostřednictvím fotografií vězněné. Propastný nesoulad mezi oběma protagonisty románu signalizuje též zvolený narativní postup: události nejprve zprostředkovává věznitel, následně pak ve svém deníku oběť. Miranda, studentka výtvarných umění a nadaná kreslířka, svého uchvatitele intelektuálně i osobnostně výrazně převyšuje. Je si své dominance vědoma a dokáže Cleggem obratně manipulovat, takže mu v jistém smyslu oplácí. Tragické vyústění své situace však odvrátit nedokáže a v zajetí podlehne nemoci.

Román Mág (The Magus, 1965) je nejrozsáhlejší prozaické dílo Johna Fowlese. V roce 1977 se román dočkal přepracovaného vydání s autorskou předmluvou. Mág se patrně nejvýrazněji ze všech Fowlesových literárních textů vzpírá jednoznačnému žánrovému zařazení a interpretaci – v předmluvě k přepracovanému vydání autor sice prozradil původně zamýšlený titul knihy, The Godgame, Božská hra, čímž částečně naznačil určité interpretační možnosti, přiznal se k některým literárním i neliterárním inspiracím, zároveň ale přirovnal román k psychologickému testu bez jediného „správného“ řešení. Příběh mladého středostavovského absolventa literárních studií na Oxfordské univerzitě Nicholase Urfa začíná a končí v Londýně, jeho převážná část se však odehrává na relativně izolovaném řeckém ostrově Fraxos (řecky „Oplocený ostrov“), kam Nicholas přijíždí vyučovat angličtinu na chlapecké internátní škole. Osamělý a stereotypní život Nicholase přivede k setkání s řeckým boháčem Mauricem Conchisem, obývajícím vilu na jednom z mysů ostrova. Conchis postupně Nicholase zapojuje do mnoha peripetií jakéhosi experimentálního dramatu, zároveň uhrančivého i nelítostného, v němž se stírají hranice mezi realitou a fantazií a řád vymezený běžnými pravidly lidského chování přestává platit.

This is an epic love story of two people of insight and imagination seeking escape from the cant and tyranny of their age. To the last detail of dress, idiom and manners, John Fowles immaculately recreates Victorian England in the greatest of his novels, which has been the subject of universal acclaim since its first publication.

Aristos je knihou poznámek a myšlenek, které se autor snažil vyjádřit v sumarizaci toho, čemu věřil a čím se řídil v životě i při psaní svých stěžejních knih (Sběratel a později i Mág). Do názvu ukryl víru v to, že žijeme to nejlepší, nebo nejlepší možné

Aristos je knihou poznámek a myšlenek, které se autor snažil vyjádřit v sumarizaci toho, čemu věřil a čím se řídil v životě i při psaní svých stěžejních knih (Sběratel a později i Mág). Do názvu ukryl víru v to, že žijeme to nejlepší, nebo nejlepší možné

A man trapped in a millionare's deadly game of political and sexual betrayal. Filled with shocks and chilling surprises, "The Magus" is a masterwork of contemporary literature. In it, a young Englishman, Nicholas Urfe, accepts a teaching position on a Greek island where his friendship with the owner of the islands most magnificent estate leads him into a nightmare. As reality and fantasy are deliberately confused by staged deaths, erotic encounters, and terrifying violence, Urfe becomes a desperate man fighting for his sanity and his life. A work rich with symbols, conundrums and labrinthine twists of event, "The Magus" is as thought-provoking as it is entertaining, a work that ranks with the best novels of modern times.

The Ebony Tower" is a series of novellas, rich in imagery, exploring the nature of art. The story of the title - which the "Observer" described as 'the finest thing Fowles has written' - concerns a journalist visiting a celebrated but reclusive painter. He is intrigued by the complicated erotic relationship between the elderly painter and the beautiful young women who share their lives with him."

Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechci jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově i Bouři /i fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.

Příběh Nicholase Urfa se odehrává z větší části na řeckém ostrově Fraxos, kam hrdina odjíždí s australskou přítelkyní Alison, aby vyučoval angličtinu na chlapecké internátní škole. Nuda, odloučenost a jisté zvláštní okolnosti ho přivedou do domu místního usedlíka, který ho upoutá kouzlem své osobnosti a postupně zapojí do podivné psychologické hry, v níž mu přisoudí hlavní roli, jež mu znemožní ze hry vystoupit a případně opustit ostrov.

Příběh Nicholase Urfa se odehrává z větší části na řeckém ostrově Fraxos, kam hrdina odjíždí s australskou přítelkyní Alison, aby vyučoval angličtinu na chlapecké internátní škole. Nuda, odloučenost a jisté zvláštní okolnosti ho přivedou do domu místního usedlíka, který ho upoutá kouzlem své osobnosti a postupně zapojí do podivné psychologické hry, v níž mu přisoudí hlavní roli, jež mu znemožní ze hry vystoupit a případně opustit ostrov.

Věhlasnému britskému spisovateli J. Fowlesovi se podařilo ve svém nejslavnějším románu (zfilmovaném v neméně slavném zpracování s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem) spojit v jediné novele moderní narativní přístup s milostným dobrodružstvím a vše jemně zastřít literárním půvabem – výsledkem je psychologický román o lásce dvou společensky nerovných milenců, o vroucích vášních, potlačené sexualitě a pokrytectví viktoriánské Anglie. Hlavní hrdinka, tajemná, svůdná a poněkud umíněná žena Sarah Woodruffová se zoufale snaží vymanit z dobových pout sociálního i citového omezování, tím se však stává objektem zájmu bohatého Charlese Smithsona, Charlesovi však nová známost přináší trýznivý vnitřní konflikt a volbu mezi dvěma ženami…

In his prologue, John Fowles tells us that "A Maggot" began as a vision he had of five travellers riding with mysterious purpose through remote countryside. This image gives way to another - a hanging corpse with violets stuffed in its mouth - which leads us into a maze of beguiling paths and wrong turnings, disappearances and revelations, unaccountable motives and cryptic deeds, as this compelling mystery swerves towards a starling vision at its centre.

Set internationally and spanning three decades, Daniel Martin is, in the author´s own words, ´intended as a defence and illustration of an unfashionable philosophy, humanism, and also as an exploration of what it is to be English´. It is the richly evoked