Anna Gavalda strana 3 z 4

Mathilde 24 éves. Hivatalosan művészettörténet szakos egyetemi hallgató. Valójában a sógorának dolgozik, és a munkája leginkább abban merül ki, hogy álnéven kommentelget különböző honlapokon. A nagyvárosi fiatalok tipikus életét éli. Bulizik, pasizik, lazul. Aztán egyszer elhagy egy tekintélyes összeget, és ez - különösképpen a pénzt megtaláló férfi - megváltoztatja az életét. Yann 26 éves. Bár egyetemet végzett, egy bemutatóteremben dolgozik, ahol kis koreai háztartási robotokat prezentál az érdeklődőknek. Már két éve él együtt a barátnőjével, akivel egyre hűvösebb a viszonya. Egy majdhogynem vadidegen házaspárral kell elbeszélgetnie, hogy rájöjjön, valamit nagyon elrontott az életében. Hogy mi a közös a két párizsi fiatalban? Nem találják a helyüket, és lassan már elmenne mellettük az élet a maga kihívásaival, amikor... Anna Gavalda két - egymáshoz lazán kapcsolódó - kisregénye szórakoztatóan és elgondolkodtatóan szól a 21. századi fiatalok égető problémáiról, két kor- és kórtörténetet nyújtva az olvasónak. Hősei kiútkeresők, vagy nagyobb szavakkal: az élet értelmét kutatják.

Mathilde je 24, žije v Paříži v podnájmu s dvěma spolubydlícími a místo studia píše PR články pro firmu svého švagra. Říká, že je šťastná, ale vždycky se musí napít, aby si to připomněla. Jednoho dne zapomene v kavárně kabelku. Stane se zázrak: tašku vezme podivný muž, nehezký, venkovský typ s neobvykle přímým vyjadřováním a vrátí ji Mathilde naprosto nedotčenou. O několik měsíců později se právě kvůli tomuto muži rozhodne změnit svůj život. Yannovi je 26. Lepší vzdělání už mít nemůže, ale zatím nenašel práci. Živí se proto jako prodavač a očekává lepší zítřky. Neříká, že je nešťastný, ale často, když přechází po mostě nad Seinou, si představuje, že skočí dolů a utopí se. Jednoho dne ho soused pozve za odměnu na večeři. Za pár hodin se právě kvůli tomuto muži rozhodne změnit svůj život. Dva příběhy. Dva příběhy dvou mladých lidí naší doby, sytých, ale vyhladovělých, uhlazených, dobře vychovaných, ale rozzlobených a nespokojených, kteří se rozhodnou radikálně změnit svůj život i s tím rizikem, že se dopustí omylu, než aby žili jako doposud.

V novém románu Anny Gavaldy poznáváme nevšední příběh lásky dvou studentů, zdeptaných a uzavřených bytostí, kterým teprve vzájemné sdílení dětských traumat a trablů pomůže dospět. Ti dva se osudově setkají při Mussetově hře S láskou nejsou žádné žerty, kterou povinně hrají ve škole, a díky magickému působení divadla, kdy si mohou vzájemně jako postavy na jevišti říct, že jsou krásní, tomu nakonec začnou věřit. Hlavní hrdinka Billie nám o této proměně vypravuje. Nerespektuje žádná tabu, dotýká se ožehavých témat: bídy, prostituce, homosexuality, násilí, opuštěnosti… Vypráví syrovým, hovorovým jazykem, s náhlými zlomy, barvitými líčeními, hraje si se slovy, to všechno hlasem mladé vypravěčky, sice zdeptané životem, ale bojovné. Je to příběh lásky a přátelství, v němž se prolínají ušlechtilé city a předstíraná naivita…

Román Prostě spolu je třetím publikovaným dílem současné hvězdy francouzského (a evropského) literárního nebe Anny Gavaldy. Jeho příběh je navýsost čtenářsky vděčný a přitažlivý. Výtvarnice Kamila po nocích uklízí kanceláře. Na potrhlého šlechtice Philiberta v obrovském bytě kousek od Eiffelovy věže sedá prach. Spolubydlícího z vedlejšího pokoje, kuchařského mága Franka, zajímají jen motorky a známosti na jednu noc. A někdo se přece musí postarat o jeho tvrdohlavou babičku z Tours… Čtyři hlavní postavy románu, které nemají nic společného kromě otevřených ran minulosti. Ale stále ještě sní. Věří, že štěstí nakonec přijde. Možná že přijde, právě až budou… prostě spolu?

Eine überraschende Landpartie. Ein glücklicher, zärtlicher geräuschvoller Tag in Gesellschaft von Brüdern und Schwestern, die ihrer Kindheit Adieu sagen. Mit Gekicher und Flüchen im Auto, einer Menge Neckereien, mit Hundeflöhen, gekühlten Flaschen Sancerre und guter Musik von Anfang bis Ende. Anna Gavaldas neuer Roman ist ein Elixier gegen Gleichgültigkeit, gegen vermasselte Rendez-vous und wenn das Pflichtgefühlt droht, unser Leben zu überrollen.

Chloé, matka dvou dětí, kterou právě opustil manžel, tráví pár dní ve venkovském domku se svým tchánem. A kupodivu nejen Chloé, ale i tchán potřebuje pofoukat milostné bolístky. Děje se tak prostřednictvím vzájemných rozhovorů, a jelikož Chloé bývá s arkastická a tchán je střídavě bohorovný a rozpačitý, rány se zprvu především jitří. Chloé najde cestu ke zdánlivě přísnému a chladnému tchánovi až díky jeho vyprávění o osudové lásce navzdory předsudkům - Mathilde. Mathilde už je minulostí, ale možn á těm dvěma pomůže lépe vykročit do budoucna

An international bestseller and French publishing sensation Consolation is a dazzling, heartbreaking tale of one man, two remarkable women and an unforgettable transvestite.Charles Balanda is forty-seven; a successful architect, he is constantly on the move. But from the moment he hears about the death of the woman he once loved.

La consolante Charles Balanda, 47ans, architecte ? Paris, apprend incidemment la mort d'une femme qu'il a connue quand il était enfant et qui incarnait pour lui un univers bien différent de sa famille petite-bourgeoise : un univers de folie, de passion, de douleur m?me, un univers vivant. ? l'annonce de cette nouvelle, il bascule dans l'angoisse et le chagrin. Il perd pied. Dans son couple, dans son travail, dans ses certitudes... jusqu'? ce que sa rencontre avec la lumineuse Kate change sa vision du monde.

À soixante-cinq ans, il est à l'âge des bilans. Elle en a moitié moins et rumine son chagrin. Celui d'avoir été plantée là avec ses deux filles par un mari volage parti pour une "femme moins usée". A priori, Pierre et Chloé n'ont pas grand chose à partager. Il en décide pourtant autrement, emmenant sa belle-fille sur un coup de tête pour quelques jours à la campagne. Au fil d'un long dialogue, ils vont peu à peu se livrer. Tombe alors le masque du "vieux con" autoritaire et hautain attribué un peu hâtivement par Chloé à son beau-père. L'homme renfermé aux jugements définitifs révèle une blessure et une sensibilité à fleur de peau, tandis que la jeune femme pleine de vie reprend le dessus sur l'épouse éplorée. C'est peu de dire qu'après le formidable succès surprise de Je voudrais que quelqu'un m'attende quelque part, on attendait avec impatience et un brin d'anxiété ce premier roman d'Anna Gavalda. Qu'elle se rassure, elle transforme l'essai et, à nouveau, la magie opère. Je l'aimais confirme avec brio ce que ses nouvelles laissaient entrevoir : un sens aigu de l'observation, une sincérité et une générosité qui habitent chaque page. Du rire aux larmes, par la grâce d'une langue d'une sobriété et d'une évidence rares, elle nous fait littéralement ressentir toute la gamme des émotions qui traversent ses personnages : le trouble engendré par une passion naissante, la douleur d'un homme confronté à la maladie ou d'une femme trompée, la bouffée de bonheur procurée par un rire d'enfants. Rien que des événements d'une banalité déconcertante, transcendée par un regard si juste et si chaleureux que chacun se reconnaîtra dans les situations évoquées. Délicatement, Anna Gavalda impose sa voix si particulière et on lui emboîte le pas avec reconnaissance… --Laurence Demurger

À soixante-cinq ans, il est à l'âge des bilans. Elle en a moitié moins et rumine son chagrin. Celui d'avoir été plantée là avec ses deux filles par un mari volage parti pour une "femme moins usée". A priori, Pierre et Chloé n'ont pas grand chose à partager. Il en décide pourtant autrement, emmenant sa belle-fille sur un coup de tête pour quelques jours à la campagne. Au fil d'un long dialogue, ils vont peu à peu se livrer. Tombe alors le masque du "vieux con" autoritaire et hautain attribué un peu hâtivement par Chloé à son beau-père. L'homme renfermé aux jugements définitifs révèle une blessure et une sensibilité à fleur de peau, tandis que la jeune femme pleine de vie reprend le dessus sur l'épouse éplorée. C'est peu de dire qu'après le formidable succès surprise de Je voudrais que quelqu'un m'attende quelque part, on attendait avec impatience et un brin d'anxiété ce premier roman d'Anna Gavalda. Qu'elle se rassure, elle transforme l'essai et, à nouveau, la magie opère. Je l'aimais confirme avec brio ce que ses nouvelles laissaient entrevoir : un sens aigu de l'observation, une sincérité et une générosité qui habitent chaque page. Du rire aux larmes, par la grâce d'une langue d'une sobriété et d'une évidence rares, elle nous fait littéralement ressentir toute la gamme des émotions qui traversent ses personnages : le trouble engendré par une passion naissante, la douleur d'un homme confronté à la maladie ou d'une femme trompée, la bouffée de bonheur procurée par un rire d'enfants. Rien que des événements d'une banalité déconcertante, transcendée par un regard si juste et si chaleureux que chacun se reconnaîtra dans les situations évoquées. Délicatement, Anna Gavalda impose sa voix si particulière et on lui emboîte le pas avec reconnaissance… --Laurence Demurger

Krátké povídky napsané úsporným, přesným (a silně pařížským) jazykem s krutým humorem rozebírají mezilidské vztahy, které může definitivně zničit zdánlivě bezvýznamný detail jako zazvonění mobilního telefonu. Vztahy mezi Gavaldinými hrdiny, ať jsou to sourozenci, manželé, milenci, rodiče s dětmi či kolegové, charakterizuje přesně odpozorovaná a přiléhavě zachycená směšnost, zbabělost, záludnost a žárlivost, ale i loajalita a spojenectví.

Krátké povídky napsané úsporným, přesným (a silně pařížským) jazykem s krutým humorem rozebírají mezilidské vztahy, které může definitivně zničit zdánlivě bezvýznamný detail jako zazvonění mobilního telefonu. Vztahy mezi Gavaldinými hrdiny, ať jsou to sourozenci, manželé, milenci, rodiče s dětmi či kolegové, charakterizuje přesně odpozorovaná a přiléhavě zachycená směšnost, zbabělost, záludnost a žárlivost, ale i loajalita a spojenectví.

Nejnovější román populární francouzské spisovatelky Rozdrolené lásky, rodiny rozpadající se kvůli nudě a opotřebovanosti a hledající způsob, jak začít znovu, po kouskách poztrácené štěstí, nová setkání, bytosti, které se míjejí, navzájem ovlivňují, milují se, vyčítají si, odpouštějí… To je život v Gavaldině podání: velká hra, skládanka, kterou lze skládat a zase rozkládat, vyměňovat díly za jiné a znovu se vracet k těm původním. Sedmačtyřicetiletý pařížský architekt Charles Balanda stojí v čele úspěšného studia, vydělává slušné peníze, žije s krásnou ženou a její dospívající dcerou a zdánlivě mu nic nechybí ke štěstí. Jednoho dne se dozví, že zemřela Anouk, žena, která ho v mládí nejvíce ovlivnila, matka jeho nejlepšího kamaráda. Těch pár slov v něm najednou vyvolá vlnu vzpomínek. Mimoděk si uvědomí, co všechno mu za život uteklo mezi prsty, co zanedbal, vynechal, nedotáhl, zaplaví ho smutek, deprese, cítí se starý, unavený, vyčerpaný, bez chuti žít. Něco ho táhne do minulosti, ale nes

Camille Fauque tiene 26 a?os, dibuja de maravilla, pero no tiene fuerza para hacerlo. Philibert Marquet, su vecino, vive en un apartamento enorme del que podría ser desalojado. Franck Lestafier, cocinero de un gran restaurante, es mujeriego y malhablado, lo cual irrita a la única persona que le ha querido, su abuela Paulette, que a sus 83 a?os se deja morir en un asilo. El encuentro de estos cuatro personajes puede significar la salvación de un naufragio anunciado.

Il se passe peu de choses dans les nouvelles d'Anna Gavalda, pas d'événement exceptionnel, de rebondissement inattendu, rien que le cours ordinaire de la vie et c'est ce qui en fait le charme. L'absence de sensationnel excelle à rendre le vide de ces existences vouées à la même banalité derrière une façade sociale plus ou moins reluisante. Ainsi dans Cet homme et cette femme un couple part en week-end. Ils roulent sur l'autoroute en direction de leur maison de campagne à bord d'une voiture luxueuse. Chacun plongé dans ses pensées, garde le silence. Il ne se passe rien mais en moins de quatre pages Anna Gavalda parvient à rendre poignante la solitude de ce couple sans enfant, sans amour qui a depuis longtemps renoncé à la vie pour s'investir exclusivement dans la recherche d'un certain confort matériel. Il arrive d'ailleurs, comme dans la nouvelle qui donne son titre au livre, que celui qui se croit seul et oublié de tous ait une bonne surprise. Car le recueil d'Anna Gavalda reflète fidèlement la vie comme elle est, avec ses joies et ses peines ordinaires, c'est sans doute ce qui explique le succès extraordinaire qu'il a rencontré, inhabituel pour le premier livre d'un jeune auteur et surtout pour un recueil de nouvelles. --Gérard Meudal

Čtyři hlavní postavy románu, které nemají nic společného – kromě otevřených ran minulosti. Ale stále ještě sní. Věří, že štěstí nakonec přijde. Možná že přijde, právě až budou… prostě spolu? Román je třetím publikovaným dílem současné hvězdy francouzského (a evropského) literárního nebe Anny Gavaldy. Jeho příběh je navýsost čtenářsky vděčný a přitažlivý – výtvarnice Kamila po nocích uklízí kanceláře, na potrhlého šlechtice Philiberta v obrovském bytě kousek od Eiffelovy věže sedá prach. Spolubydlící z vedlejšího pokoje, kuchařského mága Franka, zajímají jen motorky a známosti na jednu noc. A někdo se přece musí postarat o jeho tvrdohlavou babičku z Tours.