Grant Michael strana 2 z 2

V této knize se Michael Grant soustřeďuje na osobnosti kulturního, společenského, uměleckého a politického světa klasického Řecka, jež formovali svou i následné civilizace. Dílo Sofoklovo, Aristofanovo, Herodotovo, Aristotelovo, tvorbu architekta i sochařů Parthenonu, Filipa II. Makedonského i mnoha jiných zasazuje do historického kontextu, a zároveň si klade otázku, co podnítilo tak obrovské vzepětí ve vědecké i literární sféře.

V portrétu historika Michaela Granta se nabízí živý obraz mimořádné ženy. Obraz, který nevychází jen z mýtů a legend, ale především z dokumentů, historických záznamů a vědeckého bádání. Představuje se tu milenka velkých mužů, ale také žena, která roz hodovala o budoucnosti své země a která se tuto zemi snažila zachránit. Vzdělaná panovnice a chytrá politička, toužící navrátit Egyptu jeho zašlou slávu. Marně. Kleopatra bývá vnímána zejména jako rozmařilá královna, která chtěla ovládnout velké muže . Ale historik Grant ji ukazuje jako bytost živou, jako královnu z řecké dynastie, která se jako první ze všech vládců naučila řeč lidu, jemuž panovala. Jako političku, které šlo vždy především o budoucnost Egypta, o jeho záchranu před římskou nadvlá dou. A jako nekompromisní vládkyni, která uměla krutě potlačit své nepřátele.

Dvanáctiletý Mack MacAvoy trpí průměrností. Vypadá průměrně, průměrně se učí a jeho průměrní rodiče si ho sotva všimnou. Najednou Mackův život obrátí naruby tři tisíce let starý muž Grimluk, který se z ničeho nic objeví ve škole. Zpráva o existenci Super 12 Macka zaskočí. Ještě víc ho překvapí fakt, že je jedním z jejich neuvěřitelně nadaných členů. Čas však běží a zlé síly se proubouzejí. Je jen na Mackovi, aby našel zbývajících jedenáct členů. Jen Super 12 může zlou moc porazit. Macka čekají daleké cesty a nebezpečné boje – to zní děsivě a on nechce být hrdinou.

"Átléptétek a határt... beléptetek valahova, ahonnan már nincs kiút egyikőtöknek sem." Sadie McLure meg akarja találni azokat, akik végeztek a családjával. Noah Cotton ki akarja deríteni, mitől tébolyodott meg a bátyja. A válaszokat keresve véletlen - vagy csak látszólag véletlen - találkozások következtében mindketten a nanotechnológia szédítő világában találják magukat, ahol biotok és nanobotok harcolnak, a vezérlőik pedig igyekeznek megőrizni az ép elméjüket. A küzdelem az ember döntési szabadságáért folyik. Bármelyik nap az utolsó lehet. A közeli jövőben játszódó Téboly az emberi elme uralmáért zajló harc története. Egy hatalommániás ikerpár uralma alá akarja hajtani a világot. Céljuk, hogy megvalósíthassák utópisztikus álmukat: a háborúk, a társadalmi különbségek, az éhezés teljes felszámolását. E szép új világnak ára persze a szabad akarat legyűrése. Az ikrek ellen küzd a Téboly kódnevű csoport, melynek fiatal tagjai ragaszkodnak az élet korábbi formájához, bármilyen zűrös is, és nem mondanak le ember mivoltunk alapvető eleméről, az elme szabadságáról. A harctér nem mindennapi: a fegyverek az emberi testben, nanoszinten csapnak össze. Semmi nem lehet ennyire ismerős és otthonos, ugyanakkor semmi nem lehet ennél félelmetesebb és idegenebb. Aki alulmarad, az nem csupán a csatát veszíti el, hanem a józan eszét is. "Mintha Stephen King írta volna A legyek urát, úgy kell elképzelni ezt a hihetetlenül izgalmas könyvet." (Voya) Az amerikai MICHAEL GRANT az ifjúsági thrillerek sötét géniusza. Szereti a sebességet, az életét is gyors tempóban, igen változatosan éli. Pályafutása során volt már étteremkritikus, bowlingpálya-karbantartó, pincér, könyvtáros és filmproducer. Otthonosan mozog a sci-fik és fantasyk világában. Óriási sikert aratott Gone (Köddé váltak) című sorozata és újabb bestsellere, a Téboly is e műfajok keveréke, bár utóbbit aprólékosan leírt testbéli utazásai és lenyűgöző fordulatossága miatt techno-thrillernek is nevezhetjük. Grant nem szereti és nem is tudja egyetlen mondattal jellemezni írásait és írói karakterét, honlapján tréfából vagy húsz szlogent sorakoztat fel. Melyik a legtalálóbb? Talán ez: Michael Grant írásaitól megfagy az olvasók ereiben a vér.

V portrétu historika Michaela Granta se nabízí živý obraz mimořádné ženy. Obraz, který nevychází jen z mýtů a legend, ale především z dokumentů, historických záznamů a vědeckého bádání. Představuje se tu milenka velkých mužů, ale také žena, která roz hodovala o budoucnosti své země a která se tuto zemi snažila zachránit. Vzdělaná panovnice a chytrá politička, toužící navrátit Egyptu jeho zašlou slávu. Marně. Kleopatra bývá vnímána zejména jako rozmařilá královna, která chtěla ovládnout velké muže . Ale historik Grant ji ukazuje jako bytost živou, jako královnu z řecké dynastie, která se jako první ze všech vládců naučila řeč lidu, jemuž panovala. Jako političku, které šlo vždy především o budoucnost Egypta, o jeho záchranu před římskou nadvlá dou. A jako nekompromisní vládkyni, která uměla krutě potlačit své nepřátele.

Zlatý vek mestských štátov starovekého Grécka trval od roku 490 do roku 336 pred n. l., čo zahŕňa obdobie od vojen proti Perzii a Kartágu až po nástup Alexandra Veľkého. V žiadnej inej dobe sa počas takého krátkeho času nezrodilo toľko vynikajúcich talentov a géniov. Michael Grant sa vo svojej knihe príťažlivým a zrozumiteľným spôsobom zaoberá touto obdivuhodnou civilizáciou na vrchole jej moci. Sústreďuje sa pritom na osobnosti kultúrnych, sociálnych, umeleckých a politických dejín klasického Grécka, ktoré formovali svoju i budúce civilizácie. Grant umiestňuje dielo Sofokla, Aristofana, Herodota, Aristotela, architekta a sochára Partenónu, Filipa II.- Macedónskeho a mnohých iných do historického kontextu a pátra po tom, čo umožnilo také obdivuhodné úspechy v kultúrnej, filozofickej, vedeckej a literárnej sfére. Michal Grant je uznávaným odborníkom na staroveké dejiny a patrí k ich najväčším popularizátorom. V našom vydavateľstve mu vyšli knihy Pád Rímskej ríše a Dvanásť cisárov.