Grant Michael strana 2 z 2

Ve Zrození Řecka zkoumá Michael Grant pozoruhodnou epochu mezi rokem 1000 a 495 před Kristem, kterou nám ukazuje jako dobu největšího tvůrčího vzepětí celých lidských dějin. Za těchto pět set let dosáhly řecké městské státy civilizační úrovně, jež je pro nás dodnes inspirujícím ideálem. Osudy jednotlivých panovníků zachycuje tak nejen na pozadí téměř nepřetržitých válečných tažení a krvavých osobních střetů v boji o moc mezi uchazeči o trůn. Zabývá se i významnými politickými, právními a měnovými reformami některých císařů a zdůrazňuje jejich zájmy umělecké zejména o zkrášlení sídelních měst, díky nimž lze obdivovat architektonická díla, která přetrvala dodnes.

V této knize se Michael Grant soustřeďuje na osobnosti kulturního, společenského, uměleckého a politického světa klasického Řecka, jež formovali svou i následné civilizace. Dílo Sofoklovo, Aristofanovo, Herodotovo, Aristotelovo, tvorbu architekta i sochařů Parthenonu, Filipa II. Makedonského i mnoha jiných zasazuje do historického kontextu, a zároveň si klade otázku, co podnítilo tak obrovské vzepětí ve vědecké i literární sféře.

Od Júlia Caesara cez Tibéria, Caligulu Vittelia až po Vespasiana či Domitiana, ich doba, spôsob života aj vlády, to všetko je predmetom pútavo napísanej publikácie známeho autora Michaela Granta. Pri spracúvaní tejto čitateľsky obľúbenej témy autor vychádzal z historických prameňov, písomných i archeologických, a dokázal ponúknuť udalosti starovekého sveta napísané živým jazykom súčasníkov.

Římští císařové neomezeně ovládali ohromnou říši sahající od Británie k Sahaře a od Atlantiku k Eufratu - jeden z největších mnohonárodnostních států, jaké kdy svět poznal. I když silné tlaky, které císařství formovaly, působily někdy mimo jejich dosah, vliv těchto vládců byl určující, často světodějnou silou v římských dějinách.

Autor zachycuje portréty ústředních osobností římského světa - Caesara, Augusta, Konstantina - i méně známých postav. Podrobně se zabývá významem římského umění, zejména literatury, architektury, sochařství a malířství.

V portrétu historika Michaela Granta se nabízí živý obraz mimořádné ženy. Obraz, který nevychází jen z mýtů a legend, ale především z dokumentů, historických záznamů a vědeckého bádání. Představuje se tu milenka velkých mužů, ale také žena, která rozhodovala o budoucnosti své země a která se tuto zemi snažila zachránit. Vzdělaná panovnice a chytrá politička, toužící navrátit Egyptu jeho zašlou slávu. Marně. Kleopatra bývá vnímána zejména jako rozmařilá královna, která chtěla ovládnout velké muže. Ale historik Grant ji ukazuje jako bytost živou, jako královnu z řecké dynastie, která se jako první ze všech vládců naučila řeč lidu, jemuž panovala. Jako političku, které šlo vždy především o budoucnost Egypta, o jeho záchranu před římskou nadvládou. A jako nekompromisní vládkyni, která uměla krutě potlačit své nepřátele.

Michael Grant zkoumá pozoruhodnou epochu mezi rokem 1000 a 495 před Kristem, kterou nám ukazuje jako dobu největšího tvůrčího vzepětí celých lidských dějin. Za těchto pět set let dosáhly řecké městské státy civilizační úrovně, jež je pro nás dodnes i nspirujícím ideálem. Michael Grant rozebírá politiku i vládní systém stovek nezávislých městských států i každodenní život jejich obyvatel. Ve své knize čtivě a vědecky fundovaně dokládá, že civilizační výdobytky starověkých Řeků se rozhodně neomezo valy jenom na takzvaný zlatý věk klasického pátého století, ale že i předchozí epocha byla neméně významná.

V této knize se Michael Grant soustřeďuje na osobnosti kulturního, společenského, uměleckého a politického světa klasického Řecka, jež formovali svou i následné civilizace. Dílo Sofoklovo, Aristofanovo, Herodotovo, Aristotelovo, tvorbu architekta i sochařů Parthenonu, Filipa II. Makedonského i mnoha jiných zasazuje do historického kontextu, a zároveň si klade otázku, co podnítilo tak obrovské vzepětí ve vědecké i literární sféře.