Jiří Gruša strana 2 z 2

Esej, kterou napsal známý historik, filozof a lyrik Jiří Gruša Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární. A proč Beneš jako Rakušan? Protože v Benešově psychogramu je Austria eine Art Hassliebe (způsob nenávistné lásky). Nejdřív měl geniální vizi, jak tento konglomerát zachránit, když se neujala, dostal chuť ho zničit. Československo však bylo "Rakousko-Uhersko" v malém. Chtěl ho "odrakouštět" a divil se, že mizí. A když měl pocit, že našel recept na jeho záchranu, dostal moskevskou rakev.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou která dále výrazně formovala ráz jeho textů. Eseje a studie o literatuře a kultu ře s příspěvky z Plamenu, Literárních novin a Literárních listů, Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka a několika sborníků (Slyšet se navzájem, 1966) z šedesátých let; dále ze samizdatových sborníků (jako Hlasy nad rukopisem Českého snáře, 198 1) a exilových časopisů a sborníků z let sedmdesátých a osmdesátých Svědectví, Rozmluvy, Listy, Právo lidu, 150000 slov, Acta, Most, sborníky Hodina naděje ? 1978, Generace 35?45 ? 1986; z německých časopisů osmdesátých let (Die Welt, Die neue Gesell schaft. Frankfurter Hefte ad.) a s několika studiemi z osmdesátých let publikovanými buď po r. 1989 v Německu (v Zur tschechischen Literatur 1945?1985, 1990) anebo v Československu (Cenzura a literární život mimo masmédia, 1992).

Mnichovské nakladatelství Piper trefilo svým nápadem "Návodů k použití" zřejmě hřebíček na hlavičku. Řada Návodů k použití měst, zemí a oblastí - vždy z pera literáta - čítá dnes již téměř sedm desítek položek. V roce 1998 došlo i na jazykový a geografick

V této knize politických, filozofických, ale i literárních a velmi osobních esejů se pravděpodobně ocitáme na křižovatce autorovy tvorby. Ta totiž zřejmě stále více tíhne ke druhému pólu autorovy osobnosti, byť nezaměnitelně propojenému s básníkem a romanopiscem: Gruša se výrazně profiluje jako brilantní esejista - vzděláním filozof. Tematicky se ocitáme v prostoru úvah a pozorování, kde hrají stěžejní roli Češi, Němci, Rakušané, svoboda, jazyk, umělecká tvorba.

Tento svazek České knižnice přináší kriticky ověřené čtenářské vydání románu Jiřího Gruši Dotazník. Ze všeho, co dosud autor napsal, jde o jeho dílo nejznámější, a to doma i za hranicemi.

Básník, prozaik a esejista Jiří Gruša (1938-2011) publikoval svůj román Dotazník poprvé v pražské samizdatové edici Petlice v roce 1976. Zahradní architekt neúspěšně hledá zaměstnání, a když už pošestnácté drží v ruce osobní dotazník, rozhodne se jej vyplnit co nejpečlivěji. Jde proto v paměti až k historii svých předků, objasňuje svůj původ a rekonstruuje příběhy z doby dávno před svým narozením.