Jan Guillou strana 2 z 2

Třetí díl série Velké století:První světová válka skončila a rodina Lauritzenů má před sebou bouřlivá dvacátá léta. Lauritz, Oscar a Sverre se po skončení první světové války setkávají v Berlíně. Válka si i na nich vybrala svou daň. Britové Oscarovi v Africe zabavili majetek. Sverreho milovaný Albie padl v boji a Sverre musí opustit panství, které mu bylo po téměř dvacet let domovem. Lauritz a Ingeborg odcházejí z Bergenu, poté co jejich syna málem ubijí jeho norští spolužáci za to, že je poloviční Němec. Zvyknout si na život v Berlíně a Saltsjöbadenu nějakou dobu trvá a brzy přicházejí bouřlivá dvacátá léta. Vypadá to, že se Německo staví na nohy a Evropané si nedokážou představit, že by ještě někdy mohla vypuknout válka. Stejně jako všichni ostatní, ani rodina Lauritzenů nevidí temný stín nepředstavitelného zla, které uvrhne svět do ještě většího neštěstí. Román Mezi červenou a černou je třetím dílem série Velké století, kteréje Guillouovým doposud nejambicióznějším projektem - popisem největšího, nejkrutějšího a nejkrvavějšího století v dějinách lidstva.

Volné pokračování knihy Coq Rouge o osudech švédského agenta z pera současné evropské legendy špionážní literatury.

Šestý díl série Velké století se odehrává v padesátých letech, v období, kdy dospívá Eric, potomek třetí generace Lauritzenů. V té době se začínají budovat základy švédského sociálního státu a tamější suroviny se proměňují v horké zboží na evropském trhu. Švédsko stále trpí důsledky válečného pustošení a ve vzduchu visí rostoucí hrozba jaderné války, což se projevuje všudypřítomnými obavami a strachem. Ericovou jedinou bezprostřední starostí je však změna, která navždy otřese jeho poklidným životem v Saltsjöbadenu. Mezi mládeží se rodí nová kultura silně ovlivněná americkou hudbou, módou i filmem. Erica tento svět okouzluje a přitahuje. Stane se úspěšným pašerákem zakázané coca-coly a navíc je mezi svými vrstevníky první, kdo začne nosit pravé americké džíny.

Levicově angažovaný Eric Letang právě dokončil studium práv a podařilo se mu získat místo koncipienta v proslulé advokátní kanceláři Henning Sjöstrand. Hned od začátku se musí vyrovnávat s tím, že právo se dá využívat jak ve službách dobra, tak zla. Je horké léto 1968 a Eric míří kvůli svému prvnímu velkému případu do západního Německa, odkud se posléze vydává se svou láskou do Československa. Kniha 1968 zasvěceně líčí jeden z politicky nejbouřlivějších roků dvacátého století: ve Spojených státech a v Evropě se šíří vlna demonstrací proti válce ve Vietnamu, v ulicích Paříže vlají rudé prapory a v Praze umírá socialismus s lidskou tváří. Guillouův román je pro české čtenáře přitažlivý mimo jiné i autentickým vylíčením pražských srpnových událostí — autor totiž onoho osudného roku pobýval dva měsíce v Československu.

A vidéki internátus diákközösségét a kíméletlen erőszak, a gyengébb megalázásának kultusza uralja. A főhős, Erik számára azonban ez nem újdonság. A nevelőapjától kapott verések otthon mindennaposak, és korábbi iskolájában is a nyers fizikai erőtől függött a pozíciója. Mint „problémás gyerek”, ebből a környezetből kerül a bentlakásos intézménybe, mintegy utolsó esélyként. Új barátjával, Pierre-rel kétségbeesetten próbálják megérteni a gonosz természetét, és keresik a megoldást, miként lehet legyőzni úgy, hogy ők maguk nem válnak gonosszá. De vajon le lehet küzdeni az erőszakot erőszak alkalmazása nélkül?

Za švédskými hranicemi zuří druhá světová válka. Nejstarší z bratrů Lauritzenových se stále vyhýbá rozhodnutí, na čí straně stát. Lauritzův nejstarší syn Harald je důstojníkem SS působícím v Oslu. Jeho starší dcera Johanne je v norském odboji, mladší syn důstojníkem švédského námořnictva a mladší dcera zřejme pracuje jako špion. Lauritz už dlouho doufá, že Německo válku vyhraje, ale zjišťuje, že s ním jeho bratři Oscar a Sverre nesouhlasí. A jeho žena Ingeborg už dlouho nepovažuje Německo za svůj domov. Válka rozděluje Evropu a začíná to vřít i v rodině Lauritzenových. Pokaždé když se zdá, že se na konci tunelu objevil záblesk světla, věci naberou ještě horší směr. Záleží už jen na jediném: prežít — tělesně i morálně.

Druhý díl "křižácké trilogie" nás zavede do Gazy roku 1177, kdy se stal zázrak, o kterém se ještě dlouho mezi následovníky proroka Mohammeda mělo hovořit. Saladin, muž, který přísahal, že osvobodí Jeruzalém od franckých okupantů, má právě zemřít v rukou lupičů, když přijde záchrana z nečekaného místa: objeví se Arn de Gothia, obávaný a čestný templář. Doma v Západním Götlandu si zatím Arnova láska z mládí Cecília odpykává své dvacetileté pokání za jejich hříšnou tělesnou lásku v gudhemském klášteře. V jeho zdech porodila Arnovo dítě, chlapce, který později vyrůstá u Arnova strýce. Uvnitř klášterních zdí vládne nelidská abatyše a za nimi probíhá krvavý boj o moc mezi rody Sverkerů a Eriků. Cecílii drží při životě pouze přátelství jedné z chovanek, Cecílie Blanky, která se později stane švédskou královnou, a naděje, že se Arn jednou ze Svaté země vrátí a z kláštera ji odvede.