Karel Hlaváček

Temná postava Karla Hlaváčka působí dodnes přitažlivým dojmem, zejména pro mladou generaci. Jeho subtilní básně plné stinných obrazů odrážejí jeho rozervanou duši oděnou v černavý háv. Každá jakoby byla noční poutí ztemnělým lesem, kterou podstupoval často, když se vracel do svého libeňského domova.

Monografie přináší hlubší analýzu vztahu k náboženství u dvou klíčových autorů frankfurtské školy tradice, jež se hlásí k osvícenskému rozumu. Seznamuje tak čtenáře s aktuálním vývojem v oblasti dialogu rozumu a víry. Autor ukazuje, že první generace kritické teorie se i přes svůj racionalistický ateismus v mnohém inspiruje judeokřesťanskou tradicí. Tento vztah přitom autor považuje za tak úzký, že Adornovo dílo nazývá kontemplativní eschatologií, tj. považuje ji za druh neteistické teologie. V kontrastu s touto četbou je pak analyzováno pozdní dílo Habermasovo. Ten ve 21. století začal hovořit o postsekulárním obratu, a namísto dříve běžné ateistické kritiky se snaží vypracovat program vzájemného dialogu rozumu a náboženství. Kniha Habermasův přístup podrobuje kritice v tom smyslu, že pochybuje, zda se v tradici kritické teorie skutečně jedná o postsekulární obrat, či daleko spíše o nové, mnohem důslednější oddělení od náboženských tradic.

Zrcadlové, česko-německé vydání sbírky „Pozdě k ránu“ Karla Hlaváčka s německým doslovem a kritickým aparátem. Kromě samotné sbírky obsahuje kniha mj. i překlad básně „Hrál kdosi na hoboj“ a dále dosud nepublikovanou báseň „Puberta“ z rukopisu sbírky „Pozdě k ránu“, jakož i sonet „Ne vous souvient-il pas d’une existence exquise“ francouzského symbolisty Edouarda Dubuse, jejž Hlaváček cituje. Ondřej Cikán přeložil do němčiny Máchův „Máj“ a „Tajemné dálky“ Otokara Březiny. Karel Hlaváček stammte aus einer Arbeiterfamilie, war Dichter und bildender Künstler. Trotz seines frühen Todes an Tuberkulose gehört er neben Otokar Březina zu den bedeutendsten Vertretern des tschechischen Symbolismus. Seine zweite Lyriksammlung "Spät gegen Morgen" verhalf ihm zum Durchbruch. Sie besticht teils durch eine äußerst suggestive Klangsprache, teils durch eine gewisse neugierige Jugendlichkeit. Zugleich scheinen Hlaváčeks Phantasien von Weltuntergang und Machtlosigkeit heute besonders aktuell zu sein. Der einflussreiche Surrealist Vítězslav Nezval schätzte Hlaváček sehr, besonders für dessen von irrationalen Bildern geprägte Gedichte "Ich lasse die Viola in der tiefsten Stimmung klingen" und "Es spielte wer Oboe" (letzteres Gedicht, das zu keiner Sammlung gehört, ist in den Anhang unserer Ausgabe aufgenommen worden). Auch wurde Hlaváček – nicht nur wegen seines frühen Todes – oft mit dem tschechischen Nationaldichter Karel Hynek Mácha verglichen. Hlaváčeks Sammlung "Spät gegen Morgen" gleicht Variationen auf ein bedrohliches Ende der Nacht, auf ein Ende der Angst, das bedrohlicher wirkt als die Angst selbst, auf das Ende eines Traums, aus dem man all seinen Schrecken zum Trotz nicht erwachen will, weil er ja auch schön ist. Die Düsternis ist bei Hlaváček stets auch ironisch und lustvoll.

Tato audiokniha přináší záznam slavnostního pořadu z české poezie 19. a 20. století, který uvedla Viola pod názvem Slovo a hlas 22. října 1978 v Dvořákově síni Domu umělců k patnáctému výročí svého vzniku. Scénář zahrnuje čtyřicet básní třiceti šesti autorů a dva prozaické texty, tvořící rámec kompozice.

Audiokniha Tisíc let české poezie, která potěší nejedno ucho. Tisíc let české poezie - audiokniha obsahuje rozsáhlý průřez českou poezií od anonymních počátků po dvacáté století.

Zemi krásnou, zemi milovanou - audiokniha obsahuje básně dvaceti dvou českých básníků s tematikou rodné země.