Václav Hons strana 2 z 2

Sbírka Čihadlo vzpomínek představuje v básníkově tvorbě určitý předěl, neboť je to již dvacátá básnická sbírka, vydaná po jeho několikaleté odmlce na přelomu tisíciletí. Současně je to dvacátá sbírka vydaná od roku 2015 v nakladatelství Radix. Básnické tvorbě se věnuje Václav Hons již přes 60 let, jeho první sbírka Co je před očima, zahrnující verše z let 1959–1960, vyšla v roce 1962. Již od konce 50. let však přispíval do různých kulturních a literárních periodik (Literární noviny, Tvář, Plamen, Host do domu aj.). Ve své tvorbě nezapře svůj vztah k češtině a historii, které vystudoval na FF UK, ale i k hudbě – životu a dílu W. A. Mozarta a G. F. Händela jsou věnovány sbírky Malá noční hudba (1976) a Vodní hudba (2015). Kromě básní napsal také několik stovek písňových textů – nejznámější jsou asi jeho Neposlušné tenisky pro Lucii Bílou, ale i další texty pro H. Zagorovou, V. Špinarovou, K. Gotta aj. V posledních sedmi letech vydal Václav Hons v krátkém časovém odstupu dvacet sbírek, převážně lyrického charakteru. Všechny jeho básně se vyznačují užíváním neotřelých obratů a spojení, někdy i novotvarů, nečekanými konotacemi či asociacemi apod. Společným jmenovatelem jsou jeho oblíbená témata – vzpomínky na dětství a mládí, včetně lehkých erotických fabulací, láska k hudbě, pomíjivost lidského života, ale i některé aktuální ohlasy. Dle básníka jsou jeho verše „oscilací mezi životem a smrtí, hodinou mezi psem a vlkem“.

Kůly skulin jsou již čtrnáctou básnickou sbírkou Václava Honse (*1938), kterou vydal po patnáctileté tvůrčí pauze v nakladatelství Radix. Podobně jako v předchozích sbírkách se autor snaží vyjádřit svůj postoj k protikladům i kontrastům doby, současně však jeho básně rezonují vzpomínkami na dětství, mládí či zralá léta jeho života. To platí i o básních s milostným či až erotickým nádechem, v nichž často používá nezvyklá či neotřelá slova a slovní spojení, občas i některé novotvary. Výjimkou nejsou ani básně s odkazy na historický kontext či na oblast hudby, která je autorovi bytostně blízká. Básník obdržel v roce 2018 Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní básnické úsilí.

Václav Hons (*1938) vydal na třicet básnických knih, z nichž posledních třináct vyšlo v nakladatelství Radix. Autor si prožil nezaviněnou patnáctiletou tvůrčí pauzu, zdá se tedy, že si to v posledních letech snaží vynahradit, i když vše bývá někdy složitější… Nyní máte před sebou tedy již třináctou (po oné pauze) knihu, ve které se znovu, a snad i hlouběji, snaží pochopit kvas (či kvasnice) naší doby. Verše jsou o lásce i nelásce, o zpěvu i pláči, jsou ze života i o životě. Básník obdržel v roce 2018 od Unie českých spisovatelů Cenu za celoživotní tvůrčí úsilí. Vedle písňových textů (Zagorová, Bílá, Vávra, Gott aj.) překládal i poezii z bulharštiny a němčiny.

Básnická sbírka SLAVÍK VE ZBYTKU NOCI je jubilejní, desátou knihou Václava Honse po jeho víceletém básnickém odmlčení (předchozí sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, KÁPNI BOŽSKOU a básnická poema VODNÍ HUDBA, věnovaná osobnosti Georga Friedricha Händela, vyšly v nakladatelství Radix v letech 2015 až 2018). V této nejnovější sbírce básník usilovně hledá nový výraz, novou strukturu veršů… ví dobře, že někde je (ale kde) nádherná báseň a hledá ho… mohou se ještě minout, zemětřesení se dotkne jen básníkova srdce a téměř nikdo jiný to nepozná. To hledání je jeho radost i úzkost, úzkost plná tmy a rozednívání… Je to jeho desátá kniha, je to jeho desatero… Věřme, že básník už našel klíč a nezapomene… Držme mu palce… ale i malíčky…

KÁPNI BOŽSKOU je už devátou knihou Václava Honse po jeho více než dvacetiletém odmlčení (předchozí sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, CHOZENÍ PO ALENKÁCH a básnická poema VODNÍ HUDBA, věnovaná osobnosti Georga Friedricha Händela, vyšly v nakladatelství Radix v letech 2015 až 2018). Devítka je magické číslo, zvláště ono beethovenovské…, je to předěl tvůrčí i životní... Básník stále hledá absolutní výšku nebe, absolutní dno noci, absolutní báseň v dojemné kráse... Je třeba šlapat na vrchol, na kterém nikdy nestaneme...

Básnická sbírka Asklépiovi kohouta je již v pořadí sedmá, kterou Václav Hons vydal v posledních třech letech v nakladatelství Radix, a je asi zatím nejhlubší básníkovou výpovědí o jeho životě, o jeho snech, přáních, prohrách, vzpomínkách… Verše jsou plné výbušných metafor, je to trochu oscilace mezi životem a smrtí, hodinou mezi psem a vlkem. Z postav úžasné řecké historie má autor asi nejraději Sókrata, který zanechal jen útržky ze svého filozofického přemítání, ze své etické stability, po kapsách svých věrných žáků, ale přesto to stačilo na nesmrtelnost. V poemě je i přemýšlení o tom, komu my dlužíme onoho kohouta a kdo je náš věřitel Asklépios... a kde je ta skříň s kostlivcem našeho života. Báseň vznikala několik let a několik nocí, onen kohout třikrát zakokrhal a básník se snažil sám sebe nezradit… NU CO…

Václav Hons vydal v posledních třech letech v nakladatelství Radix již pět básnických sbírek (sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, a básnickou poemu VODNÍ HUDBA, věnovanou osobnosti Georga Friedricha Händela). V této šesté sbírce jeho verš, zdá se, trochu potemněl, ale hravost básníka neopouští, i když hluboko uvnitř ví své… Dá se vytušit, že někdy příště dojde k rytmické jasnosti…, i smrt kdesi komusi řekla, že fandí životu.

Po předchozí trilogii básnických sbírek NU CO, LEDA ŽE a TAK JO (vydal RADIX 2015 a 2016) pokračuje autor v mapování citlivosti a paradoxnosti naší doby. Je to dynamická výpověď o naší tmě, o nedostatečnosti svítání… Jsou tu i oběti, o kterých se mlčí… Je tu hledání slov, která se brání svědectví… slov, která zrála na jidášově větvi, která touží po pointě, jež je někde v hodně nejistém nebi… nebi zářícím pod hlínou posledního dne. Je tu i jidáš, houpající se vysoko na nebi a rozhazující neubývající obnos třiceti stříbrných…

Básnická kniha LEDA ŽE je jedním z vrcholů autorovy poezie. Hons ohromuje dynamikou svých metafor, filozofií point, radostí z jazykové hry. Je to symfonie velkého výtvarného plátna na malé ploše české řeči. Hudba něhy i milostných nadávek… Erotických snů… Společenských přešlapů… Plíživého verbování minaretů… Co ještě říci… nic… mlčet a jen prostě číst… Básník ví, co chce říci… Tiše i výbušně vás zve do své intimní krajiny. Sbírka LEDA ŽE je druhou částí básníkovy trilogie, vydanou nakladatelstvím RADIX (po sbírce NU CO, třetí část TAK JO vyjde na podzim 2016), a je to zřejmě to nejlepší, co autor dvou desítek básnických knih dosud napsal. Bude vám v jeho umělecké společnosti magicky a dobře.

Lyrická sbírka NU CO rozvíjí básníkovu celoživotní humornou notu. Je to humor veselý i smutný, sem tam blýskne ostří sarkasmu, tma paradoxu. Žena ve všech otázkách i odpovědích. Žena na kolenou i žena vamp. Nezapomíná se ani na smrt, protože ani smrt nezapomíná na nás. Básník umí zacházet virtuózně s veršem, ve všech formálních polohách, ve všech sděleních. Je to poezie tzv. vysoká i nízká, srozumitelná. A dobře se čte. Kresba na obálce ak. mal. Josef Velčovský