Petr Hora-Horejš strana 2 z 2

Příběhy z doby, kdy zaostalý a chudý agrární národ s neúplnou sociální skladbou, bez vlastní šlechty a buržoazie, bez politické reprezentace, se zimomřivou eklektickou kulturou, v podivuhodném vzestupu zamířil nejprve k sebepoznání, k sebepotvrzení, posléze i k státní samostatnosti. V této portrétní galerii defiluje František Palacký, Josef Mánes, Josef Kajetán Tyl, Miroslav Tyrš, Bedřich Smetana a mnoho dalších významných osobností.

Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.

Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.

Od časů Přemysla Otakara I. Do nástupu Habsburků (1197 – 1526). Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Tedy v čase hlubokých proměn společnosti, ekonomiky, životního stylu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář české krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Nové agrotechnické postupy umocňují její plodnost. Rodí se nový typ lidské pospolitosti, středověká města střediska kvetoucích řemesel i obchodu. Upevňuje se český feudální stát. Roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím. Korunu Přemyslovců od té doby panovník předává prvorozenému synovi. O toto upevnění samostatnosti a územní nedělitelnosti českého státu se zasloužil Přemysl Otakar I., který obratně a velmi účelově využil svárů uvnitř římskoněmecké říše a vydobyl svému majestátu uznání všech rozhodujících autorit včetně císaře a papeže. Období hluboké krize konečně pominulo...

Od časů Přemysla Otakara I. Do nástupu Habsburků (1197 – 1526). Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Tedy v čase hlubokých proměn společnosti, ekonomiky, životního stylu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář české krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Nové agrotechnické postupy umocňují její plodnost. Rodí se nový typ lidské pospolitosti, středověká města střediska kvetoucích řemesel i obchodu. Upevňuje se český feudální stát. Roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím. Korunu Přemyslovců od té doby panovník předává prvorozenému synovi. O toto upevnění samostatnosti a územní nedělitelnosti českého státu se zasloužil Přemysl Otakar I., který obratně a velmi účelově využil svárů uvnitř římskoněmecké říše a vydobyl svému majestátu uznání všech rozhodujících autorit včetně císaře a papeže. Období hluboké krize konečně pominulo...

Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Dvacetiletý Ludvík Jagellonský byl bleskově poražen v bitvě s tureckými nájezdníky u Moháče a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech. A tak brzy po nešťastné bitvě získal českou královskou korunu Ferdinand I. Habsburský. Ve třetím dílu oblíbených Toulek se dočteme o nástupu Habsburků (1526) až k pobělohorskému stmívání (1627).