Kari Hotakainen strana 2 z 2

Román Na domácí frontě již od prvních stránek rozpoutává tragikomickou bitvu Mattiho, muže, který podstupuje absurdní závod, jen aby opatřil dům se zahrádkou na dobré adrese. Snaží se tak zabránit krizi ve své rodině, jíž kvůli neporozumění a parodicky zobrazené „tradiční“ mužské a ženské roli hrozí rozpad. Vybaven dalekohledem, magnetofonem, zápisníkem a skládací stoličkou se vydává na téměř špionážní akce, domy v okolí podrobuje detailní analýze a tajně proniká do soukromí jejich obyvatel – ti se oddávají „rodinné pohodě“ za vrčení sekaček na trávu a v kouři domácího grilu. Matti propadá hektickému shánění peněz, přeprodává kradenou elektroniku, poskytuje erotické masáže, neváhá vydírat a pomlouvat, po svém si osvojuje obchodní taje a dovednosti realitních agentů a s cigaretou v ústech se mstí svým sousedům v činžovním domě. Je zkušeným běžcem a posedle válčí o každý kousek území se svými nepřáteli, které rovněž žene touha po relativním štěstí a kteří vyprávějí společný groteskní příběh – ten v horečnatém tempu Mattiho úsilí graduje právě tam, kde si běžec dopřává oddechu. Román obdržel prestižní cenu Finlandia a v roce 2004 získal Cenu Severské rady pro literaturu.

Román Chrám svatého Izáka zastihuje dva muže – otce a syna – na cestě k vzájemnému pochopení, která trvá již bezmála čtyřicet let. Ovdovělý muž prodělá mozkovou příhodu a v nemocnici se jen obtížně zotavuje – mysl se mu vrací zmateně, s bolestnými vzpomínkami, a blízkost smrti v něm probouzí touhu sblížit se se synem, s nímž se v den manželčina pohřbu definitivně rozešel kvůli názorům na Boha a víru. Syn pracuje jako zlatič na kupoli chrámu svatého Izáka v Pe­trohradu, kde vrcholí přípravy na velkolepé oslavy tří set let od založení města. A právě do Putinovy říše se otec vydá, aby se ještě jednou jako zapřisáhlý ateista pokusil přesvědčit syna o své pravdě: „Bůh neexistuje. Všechno končí smrtí, po ní už nic nepřijde.“ Podaří se osamělému otci zorientovat se ve třech velkých neznámých – víře, stáří a Rusku –, aby dokázal znovu nalézt cestu ke svému synovi, byť je dlouhá a spletitá, stejně jako stavba chrámu svatého Izáka?

Kari Hotakainen patrí k najvýznamnejším a najpopulárnejším fínskym spisovateľom. Venuje sa poézii, próze, literatúre pre deti, dramatickej tvorbe pre divadlá, televíziu a rozhlas. Hotakainen je známy najmä svojím ironickým humorom a bohatým rytmickým jazykom. Jeho najúspešnejší román Juoksuhaudantie (Zákopová cesta, 2002) získal roku 2002 cenu Finlandia a roku 2004 Literárnu cenu Severskej rady. Tento príbeh o mužovi, ktorý sa kúpou domu pokúša získat spät svoju rodinu, preložili do trinástich jazykov. Hotakainenov román Bronks (1993) s prvkami science-fiction vykresľuje, čo sa stane, keď zámožní a marginalizovaní členovia spoločnosti skrachujú. Za posledný román Ihmisen osa (Ľudský podiel, 2009) získal Runebergovu cenu. Hotakainenova prvá hra Hukassa on hyvä paikka (Je dobre byť stratený, 2000) je detský muzikál, pre ktorý zložil hudbu Iiro Rantala. Hotakainenova a Lehtonenova hra Kuka kukin on (Kto je kto, 2009) je komédiou zo súčasnosti. Vykresľuje spoločnosť, ktorá nesmierne túži po géniovi, aby jej ukázal cestu vpred. Za divadelnú hru Punahukka (Červený vlk, 2005) získal autor prestížnu Cenu Severskej drámy 2006. Názov hry je dôvtipný a symbolický. Nepríjemnou chorobou zvanou červený vlk trpí ruské dievča Kaťa, nemanželské dieťa slušného (a už nebohého) Fína. Pricestovala do Fínska a chce pochopiť, kde sú tie úspechy a blahobyt fínskej spoločnosti. Hľadá a nenachádza. Pre Fínov boli vždy vzťahy s východným susedom zvláštnym kameňom úrazu. Hotakainen využíva tento vzťah ako zrkadlo, v ktorom sa reflektujú sami Fíni. Ústrednými otázkami sa stávajú viera a život bez viery, osamelosť, úsilie odlúčiť sa a silná potreba byť v kolektíve, v rodine, v spoločnosti. Hra mala prvú premiéru v roku 2005 na scéne helsinského divadla KOM.

Román Na domácí frontě již od prvních stránek rozpoutává tragikomickou bitvu Mattiho, muže, který podstupuje absurdní závod, jen aby opatřil dům se zahrádkou na dobré adrese. Snaží se tak zabránit krizi ve své rodině, jíž kvůli neporozumění a parodicky zobrazené „tradiční“ mužské a ženské roli hrozí rozpad. Vybaven dalekohledem, magnetofonem, zápisníkem a skládací stoličkou se vydává na téměř špionážní akce, domy v okolí podrobuje detailní analýze a tajně proniká do soukromí jejich obyvatel – ti se oddávají „rodinné pohodě“ za vrčení sekaček na trávu a v kouři domácího grilu. Matti propadá hektickému shánění peněz, přeprodává kradenou elektroniku, poskytuje erotické masáže, neváhá vydírat a pomlouvat, po svém si osvojuje obchodní taje a dovednosti realitních agentů a s cigaretou v ústech se mstí svým sousedům v činžovním domě. Je zkušeným běžcem a posedle válčí o každý kousek území se svými nepřáteli, které rovněž žene touha po relativním štěstí a kteří vyprávějí společný groteskní příběh – ten v horečnatém tempu Mattiho úsilí graduje právě tam, kde si běžec dopřává oddechu. Román obdržel prestižní cenu Finlandia a v roce 2004 získal Cenu Severské rady pro literaturu.